Návrh azylového systému Evropské unie je na světě
Podle návrhu nového azylového systému Evropské unie bude možné členským zemím přijetí uprchlíků nařídit. To je ale až ta nejkrajnější možnost. Evropská unie žádá větší solidaritu, ale nabízí i peníze. Konkrétně přes čtvrt milionu korun za jednoho migranta.
Povinné kvóty rozdělily v roce 2015 členské státy Evropské unie. Teď je na stole nový návrh unijní migrační a azylové politiky. I ten počítá s tím, že členským zemím bude možné přijetí migrantů nařídit. I když se to má stát jen výjimečně v krizových situacích.
„Tento balíček odráží spravedlivou a rozumnou rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou mezi členskými státy,“ vysvětlila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Hamáček a Petříček přijímání uprchlíků odmítají
Motivací pro přijetí uprchlíků mají být i peníze. Pokud členské země přijmou běžence z přetížených zemí nebo lidi zachráněné na moři, dostanou na každého příspěvek 10 000 eur, tedy asi 270 tisíc korun. Členské státy si budou moci vybrat, zda za peníze migranty přijmou, nebo je na vlastní náklad vrátí zpět. Šanci na přijetí by neměli mít ekonomičtí migranti a přijímací procedury by se měly urychlit. Zda se na novém azylovém systému dokáží shodnout všechny členské země Evropské unie, není vůbec jisté.
Sociálně demokratičtí ministři Tomáš Petříček ze zahraničích věcí a vnitra Jan Hamáček přijímání uprchlíků Českou republikou odmítají. Pomoc s deportací neúspěšných žadatelů o azyl si ale představit dokáží. „Je pravda, že státy, které jsou přetížené žádostmi, nejsou schopné ty relokace – nebo deportace – dělat. V tomto jsme připraveni o tom diskutovat a případně jim pomoci,“ řekl Hamáček.
„Přijímání uprchlíků nadále odmítá i celá sněmovní opozice. Migranti přicházejí s perfektními instrukcemi, jak mají za sebou zametat stopy, odkud vlastně přišli. Tak, aby v případě, že je chytí v některé tranzitní zemi, nebo i v cílové zemi, je nebylo kam vypovědět,“ sdělil místopředseda Výboru pro evropské záležitosti Jiří Kobza (SPD).
V rozporu se selským rozumem
„Abychom přijímali uprchlíky, dostávali za ně peníze a ti uprchlíci stejně odcházeli do Německa nebo do Švédka – toto je v rozporu se zdravým selským rozumem,“ uvedl europoslanec Petr Pospíšil (TOP 09).
Člen Výboru pro evropské záležitosti Jan Skopeček (ODS) okomentoval situaci takto: „Je to taková opakovaná salámová metoda, jakým způsobem změnit dublinská migrační kritéria v tom směru, aby i země střední a východní Evropy prostě musely nějaké migranty přijímat.“
„Pokud my budeme chránit své vnější hranice, tak potom se bavme o těch dalších záležitostech. Ale my prostě nemůžeme udělat to, co bylo v roce 2015 a 2016,“ dodal Předseda Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
„Nikdo nebude úplně spokojený. Je důležité, aby se globální problém řešil na evropské úrovni společně, protože jednotlivé státy v tom mají omezené pole působnosti,“ řekl místopředseda Výboru František Kopřiva (Piráti).
Povinné přijímání uprchlíků
Opozici se nelíbí ani tzv. povinná solidarita, kdy by všechny unijní státy musely v případě velkého množství běženců uprchlíky povinně přijímat. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) okomentovala situaci slovy: „Ptejme se, jaké jsou ty mimořádné události. A jaké mohou být pro Evropskou komisi. Jako ve chvíli, kdy to prostě přestanou zvládat, tak řeknou: Teď máme nějaký vážnější problém, nebo něco podobného?“
Zhodnocení nového azylového balíčku Evropské komise jsme se ve středu snažili získat i od Starostů, Trikolory a premiéra Andreje Babiše. Odpovědi jsme ale zatím nedostali.
