Nejvyšší soud potvrdil trest pro Ratha. Exhejtman chystá stížnost do Štrasburku

Odsouzení včetně Ratha vznesli v dovoláních desítky různých námitek, NS ale nenašel důvod k zásahu. „Odvolací soud svým postupem a na něj navazujícími rozhodnutími nezavdal příčinu k tomu, aby ve vztahu k obviněným musel (NS) v tomto dovolacím řízení cokoli napravovat,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.

„Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách,“ stojí v obsáhlém rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kritizoval to, že odvolací Vrchní soud v Praze neuznal jako důkazy záznamy z odposlechů a sledování, a proto byli aktéři kauzy v části obžaloby zproštěni. NS v minulosti označil odposlechy za přípustné, přesto už nyní nemohl s rozhodnutím vrchního soudu nic dělat.

Nejvyšší státní zástupce totiž nemůže v dovolání podaném v neprospěch obviněných namítat extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. „Toto právo chrání v dovolacím řízení jen obviněné jako slabší procesní stranu. NS nemůže ani sám v dovolacím řízení v daném směru s odkazem na své dřívější rozhodnutí aktivně zasáhnout,“ popsal Tomíček.

Další dovolání, tentokrát u Evropského soudu

Bývalý středočeský hejtman David Rath se po odmítnutí dovolání v první větvi jeho korupční kauzy pravděpodobně obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Bude se také domáhat odškodnění, vyplynulo z vyjádření jeho právníka Romana Jelínka. Nejvyšší soud v březnu odmítl v případu manipulací se zakázkami Středočeského kraje dovolání někdejšího politika, dalších obviněných i nejvyššího státního zástupce.

„David Rath se nedopustil trestného činu úplatku. To konstatoval Vrchní soud v Praze a nyní definitivně potvrdil Nejvyšší soud. Tím se otevírá cesta k uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu a k podání žaloby u štrasburského soudu,“ sdělil Jelínek.

Ovlivňování tendrů na opravu zámku

Rath si v první větvi středočeské korupční kauzy pravomocně vyslechl sedmiletý trest vězení a také desetimilionový peněžitý trest a zákaz činnosti za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.

Dovolání podali také bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr, kteří v první větvi kauzy dostali oba šest let, dále podnikatelka Lucie Novanská a manažeři Pavel Drážďanský s Tomášem Mladým, kterým Vrchní soud v Praze uložil pětileté tresty. Spolupracující obviněná Ivana Salačová a stavař Václav Kovanda podali dovolání proti podmíněným trestům.

Vrchní soud uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Ratha i další ale odvolací senát zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic.

V druhé větvi kauzy prodloužil Krajský soud v Praze Rathovi nepravomocně trest ještě o rok. Trestné činnosti kolem zdravotnických zakázek v kraji se podle senátu dopustilo i dalších osm obžalovaných lidí a devět firem, včetně stavební firmy Metrostav. Delší tresty dostali také Kottovi, Novanská a Drážďanský.

Druhou větví se teprve bude zabývat odvolací vrchní soud. V první větvi připadá v úvahu ústavní stížnost, Jelínek také avizoval, že se Rathovým jménem obrátí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a bude také uplatňovat vůči státu nárok na náhradu škody, nebyl totiž nakonec uznán vinným z přijetí úplatku.