reklama

Nejvyšší soud potvrdil trest pro Ratha. Exhejtman chystá stížnost do Štrasburku

Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch odsouzených. Šlo o sofistikovanou trestnou činnost, důkazů je dostatek, uvedl NS v odůvodnění. Už ve středu o výsledku informoval advokát někdejšího politika Roman Jelínek a soud verdikt s plným odůvodněním oficiálně zpřístupnil na úřední desce. Rath je ve vězení, odpykává si osmiletý trest.

reklama

Odsouzení včetně Ratha vznesli v dovoláních desítky různých námitek, NS ale nenašel důvod k zásahu. „Odvolací soud svým postupem a na něj navazujícími rozhodnutími nezavdal příčinu k tomu, aby ve vztahu k obviněným musel (NS) v tomto dovolacím řízení cokoli napravovat,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.

„Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách,“ stojí v obsáhlém rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kritizoval to, že odvolací Vrchní soud v Praze neuznal jako důkazy záznamy z odposlechů a sledování, a proto byli aktéři kauzy v části obžaloby zproštěni. NS v minulosti označil odposlechy za přípustné, přesto už nyní nemohl s rozhodnutím vrchního soudu nic dělat.

Nejvyšší státní zástupce totiž nemůže v dovolání podaném v neprospěch obviněných namítat extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. „Toto právo chrání v dovolacím řízení jen obviněné jako slabší procesní stranu. NS nemůže ani sám v dovolacím řízení v daném směru s odkazem na své dřívější rozhodnutí aktivně zasáhnout,“ popsal Tomíček.

Další dovolání, tentokrát u Evropského soudu

Bývalý středočeský hejtman David Rath se po odmítnutí dovolání v první větvi jeho korupční kauzy pravděpodobně obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Bude se také domáhat odškodnění, vyplynulo z vyjádření jeho právníka Romana Jelínka. Nejvyšší soud v březnu odmítl v případu manipulací se zakázkami Středočeského kraje dovolání někdejšího politika, dalších obviněných i nejvyššího státního zástupce.

„David Rath se nedopustil trestného činu úplatku. To konstatoval Vrchní soud v Praze a nyní definitivně potvrdil Nejvyšší soud. Tím se otevírá cesta k uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu a k podání žaloby u štrasburského soudu,“ sdělil Jelínek.

Ovlivňování tendrů na opravu zámku

Rath si v první větvi středočeské korupční kauzy pravomocně vyslechl sedmiletý trest vězení a také desetimilionový peněžitý trest a zákaz činnosti za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.

Dovolání podali také bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr, kteří v první větvi kauzy dostali oba šest let, dále podnikatelka Lucie Novanská a manažeři Pavel Drážďanský s Tomášem Mladým, kterým Vrchní soud v Praze uložil pětileté tresty. Spolupracující obviněná Ivana Salačová a stavař Václav Kovanda podali dovolání proti podmíněným trestům.

Vrchní soud uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Ratha i další ale odvolací senát zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic.

V druhé větvi kauzy prodloužil Krajský soud v Praze Rathovi nepravomocně trest ještě o rok. Trestné činnosti kolem zdravotnických zakázek v kraji se podle senátu dopustilo i dalších osm obžalovaných lidí a devět firem, včetně stavební firmy Metrostav. Delší tresty dostali také Kottovi, Novanská a Drážďanský.

Druhou větví se teprve bude zabývat odvolací vrchní soud. V první větvi připadá v úvahu ústavní stížnost, Jelínek také avizoval, že se Rathovým jménem obrátí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a bude také uplatňovat vůči státu nárok na náhradu škody, nebyl totiž nakonec uznán vinným z přijetí úplatku.

Tagy:
úplatky Nejvyšší soud odvolání soud korupce David Rath tendr štrasburský soud

Hlavní zprávy

Babiš, Fiala i Rakušan. Osm politických lídrů se utká v superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších českých stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

Češi přes léto vyměnili respirátory za roušky, vládní nařízení ignorují

Přestože je nošení respirátorů či nanoroušek nadále povinné například v MHD či ve vnitřních prostorech, Češi je v posledních měsících z velké části znovu vyměnili za klasické roušky, k čemuž přispěly teplé letní počasí a ústup epidemie. Samotní obchodníci přiznávají, že odbyt respirátorů během letních měsíců poklesl a naopak se začaly opět prodávat klasické chirurgické roušky.

reklama

Domácí zpravodajství

Jako čekání na smrt. Renata strávila devět let v nemocnicích, lékaři stále tápou

Před devíti lety se Renatin život obrátil naruby. Šla k lékaři na běžnou prohlídku, jenže po kontrole zkolabovala a na týden skončila v umělém spánku. Tři měsíce pak strávila na ARO s umělou plicní ventilací. Teď je na invalidním vozíku a lékaři dodnes nevědí, co bylo příčinou prudkého zhoršení jejího zdravotního stavu. Renata se však nevzdává a snaží se vrátit do běžného života.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Ubránili bychom se Hitlerovi? Prohráli bychom za pár týdnů, ale čestně, říká historik

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

reklama