Dlouhodobé sucho v Česku? Drahé potraviny, proměna krajiny i propad HDP, vypočítávají experti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sucho letos připravilo zemědělce o miliardy korun.
Hrozí zdražení potravin i útlum chovu hospodářských zvířat.
Farmáři budou muset sázet plodiny odolné vůči horku.
Jak by dlouhodobá vedra ohrozila český státní rozpočet?
Pokud by extrémní sucho trvalo několik let po sobě, pozměnilo by to českou krajinu a postihlo ekonomiku, což by lidé přímo pocítili ve svých peněženkách. Shodli se na tom odborníci oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Letos sčítají zemědělci miliardové ztráty kvůli špatné úrodě obilovin a olejnin. Podobná situace by mohla nastat i v příštích letech a farmáři by se nové situaci museli přizpůsobit. Například výsadbou plodin, které jsou odolné vůči teplu a suchu.
Extrémní sucho má letos za následek citelné ztráty zemědělců. Podle Agrární komory se u obilovin a řepky odhaduje meziroční výpadek tržeb mezi osmi a devíti miliardami korun. Ztráty u dalších plodin se mohou pohybovat rovněž v řádu miliard korun. „Nejde přitom pouze o samotné sucho, ale o kombinaci nedostatku vláhy, vysokých teplot a dalších nepříznivých faktorů, jako byly například jarní mrazy,“ řekla pro CNN Prima NEWS mluvčí komory Barbora Pánková.
ČTĚTE TAKÉ: Tomu nevěřím ani vteřinu, papír snese vše. Kalousek sepsul vládu za slib, že sníží deficit
Dopady dlouhého sucha by zasáhly velkou část zemědělství. „Sucho a vysoké teploty mohou výrazně snížit produkci krmných plodin, jako jsou například pícniny nebo kukuřice, což následně zvyšuje riziko nedostatku krmiv pro hospodářská zvířata a růstu jejich ceny. Právě to vidíme už letos. Pokud mají zemědělci méně vlastního krmiva, musí jeho část nakupovat, což zvyšuje jejich náklady. Při dlouhodobém suchu by se tento problém mohl opakovat a postupně i zásadně promítat také do ekonomiky živočišné výroby. O útlumu chovů hospodářských zvířat kvůli neudržitelným nákladům ostatně někteří zemědělci mluví už teď,“ řekla dále Pánková.
Čtěte také
Pokud by zemědělci byli tlačeni těmito vlivy a neměli po letech výpadků dostatečné finanční rezervy, museli by navíc omezovat potřebné investice. A právě ty pomáhají k levnějším a dostupnějším potravinám. „Český trh navíc není izolovaný. Část případného výpadku domácí produkce lze nahradit dovozem, což ale neznamená, že by se problém jednoduše vyřešil. Prohloubila by se tím závislost na dodávkách potravin ze zahraničí, zvýšilo riziko kolísání cen pro spotřebitele a oslabila naše potravinová soběstačnost,“ dodala Pánková s tím, že pokud by suchu čelilo více evropských zemí, tlak na zvyšování cen by byl daleko výraznější.
Agrární analytik Petr Havel připomíná, že dlouhotrvající sucho by snížilo produkci, a naopak zvýšilo náklady. To by vedlo nepochybně ke zdražení potravin. Už nyní se očekává podzimní zdražování některých základních potravin a svižnější růst cen po celý příští rok. „Pokud bychom měli suché počasí několik let, tak by bylo více oblastí, kde by se produkční zemědělství přestalo vyplácet. Podle všeho by se zmenšila plocha zemědělsky využitelné půdy,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Čtěte také
Na polích by byla vidět velká změna. Farmáři by totiž museli pěstovat více plodin, které odolají suchu a teplu. „U obilovin by mohlo dojít k většímu využití amarantu. U olejnin je pestrá nabídka alternativ a stále častěji vidíme využívání slunečnic. Ty jsou odolnější než řepka. Kromě toho by se mohla pěstovat i sója. Obě plodiny jsou navíc důležité komponenty pro krmné směsi,“ řekl Havel.
Zemědělci o využívání odolnějších plodin podle Havla přemýšlejí. Zatím se však jedná o ojedinělé případy. Aktuálně se například podle webu Novinky.cz hovoří o pěstování fíků na jižní Moravě.
Ekonomika by se dostala na hranu recese
Kromě zemědělství by měla extrémní vedra přímý dopad na českou ekonomiku. Pět let sucha by podle analýzy Allianz Research vedlo k nižší produktivitě práce nebo ke zvýšení nároků na spotřebu energie. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je stále teplejší počasí špatnou zprávou pro zaměstnavatele, kteří budou mít méně produktivní pracovníky, a k tomu budou vynakládat více prostředků na chlazení kanceláří.
„Náklady se přitom do celé ekonomiky nepřenesou okamžitě. Mzdy reagují na pokles produktivity se zpožděním, takže zpočátku se větší část ztráty projeví v ziskovosti firem. Postupem času se ale nižší produktivita promítá také do reálných mezd, kupní síly domácností a spotřeby,“ uvedl Kovanda.
Čtěte také
Analýza hovoří o tom, že největší ztráty by čekaly Francii, Japonsko, Slovensko, Španělsko nebo Itálii. Propad HDP by oproti základnímu scénáři dosahoval pěti až sedmi procent. Česká republika by na tom byla podstatně lépe, nicméně ztráta by i tak byla citelná.
„V modelu pro roky 2026 až 2030 by vedra vytvářela v případě Česka dodatečný fiskální tlak kolem 0,6 procenta HDP ročně. Samotná hodnota není v evropském srovnání nejvyšší. Problémem je její spojení s už napjatými veřejnými financemi. Projekce použitá ve studii počítá s českým rozpočtovým deficitem těsně pod tříprocentní hranicí HDP. Dodatečný tlak související s vedry by tak mohl Česko posunout za tříprocentní maastrichtskou hranici pro rozpočtový deficit,“ dodal Kovanda.
Sucho promění i české lesy
Několikaleté působení sucha by také mělo za následek proměnu české krajiny. Geolog Václav Cílek popisuje příklad dlouhodobého působení teplého počasí na lesy. Na Kokořínsku je podle něj dopad sucha zřetelný. „Napočítal jsem, že z 60 bříz jich je 50 viditelně postižených suchem. Jinde se jedná o smrky, které rychle zasychají,“ řekl pro CNN Prima NEWS Cílek.
Čtěte také
Výrazný dopad je znatelný i ve městech, kde se teplo kumuluje. „První dny extrémního vedra většinou člověk vydrží a v noci teplota klesne na přijatelnou úroveň. Každý další den se ale město ohřívá daleko více. Teplota samozřejmě může vystoupat na 36 °C, ale ve městě to může být běžně 42 až 44 °C,“ dodal Cílek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ekonomické harakiri i beznadějná rovnice. Schillerová se opřela do Pavla kvůli rozpočtu.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
