Lidé pracující v náročných povoláních by podle projednávaných vládních návrhů mohli mít nárok na starobní penzi v plné výši dříve než ostatní. Jejich zaměstnavatelé by za ně ale museli platit vyšší odvody. Podnikům se přitom dramaticky zvýšily náklady už po období covidu a zdražování energií. Podle některých by se zároveň zaměstnavatelé mohli snažit vyšší výdaje vykompenzovat snížením mezd v daných oborech.
„Od prvního ledna tohoto roku jsme možnost dřívějšího odchodu do důchodu nastartovali u zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů. U jejich zaměstnavatelů během příštích tří let postupně nabíhá zvýšené zatížení odvodů o pět procent,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V současné době platí obdobné opatření i u horníků.
K TÉMATU: Do důchodu v 68? Číslo jak vytažené z klobouku, kritizuje Švihlíková. Navrhla vlastní řešení
Podobný princip by podle Jurečky mohl začít platit u svářečů či pracovníků v hutích a těžkém průmyslu, má jít o zhruba půl milionu lidí. Za každých deset odpracovaných let by mohli odejít o jeden rok do penze dříve, případná změna však stále není finální. „Vláda o ničem nerozhodla, až rozhodne, tak se budeme snažit vyladit jednotlivé parametry. A sice tak, aby to bylo sociálně i finančně únosné,“ doplnil premiér Petr Fiala.
A co na to lidé z praxe? „Práce skláře u pece je fyzicky náročná. Dřívější odchod do důchodu je u profese na místě,“ sdělil pro CNN Prima NEWS například František Novosad, majitel harrachovské sklárny. Obává se však zvýšených nákladů v podobě vyšších odvodů a nutnosti snížení mezd. „Pak nebudu konkurenceschopný a pracovníci půjdou do jiných oborů. Je to nesmysl,“ zkritizoval možnou změnu v důchodovém systému.
Více o možných novinkách v důchodové reformě, jejím historickém řešení i vlivu na státní rozpočet se dozvíte ve videu v úvodu článku.
