Němcová: Fiala nemá být v ODS upozaděn. V rozhovoru řekla, proč se na ni Klaus urazil

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Miroslava Němcová po 32 letech skončí v politice. Co ji čeká dál?

  • Zkušená politička odhaluje, co se změnilo v české politice.

  • Jak vidí roli Petra Fialy za nového vedení ODS?

  • Proč se s Václavem Klausem rozešla napořád?

Více

Odcházím z veřejné služby po 32 letech, ale zůstanu členkou ODS bez toho, abych se nějak dále angažovala, říká ve velkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS senátorka za ODS Miroslava Němcová půl roku před tím, než skončí ve vysoké politice. V rozhovoru komentuje i spory uvnitř ODS, které probublávají, už i na sociální sítě. Staví se rovněž za myšlenku expremiéra Petra Fialy (ODS), že spolupráce opozice ve volbách je nutná. Zároveň odmítá, že by bývalý předseda ODS svou aktivitou komplikoval práci svého nástupce Martina Kupky. V rozhovoru vzpomíná i na exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause. Prozradila například, proč se s ním názorově rozešla.

Za půl roku už nebudete v senátních volbách obhajovat mandát za pražský obvod. Znamená to definitivní odchod z politiky, nebo zůstanete nějak aktivní uvnitř ODS?
Odcházím z veřejné služby po 32 letech, ale zůstanu členkou ODS bez toho, že bych se nějak dále angažovala. Myslím, že je potřeba, aby se té práce ujali noví lidé.

DÁLE ČTĚTE: Vojtěch: Babiše přesvědčovat nemusím, vnímá potřebu očkování. V SPD mají jiný pohled

Jak to prakticky vypadá, takový řízený odchod z politiky? Co se nejvíc změní ve vašem životě?
Já jsem asi specifický případ senátora, který má dva domovy. Jsem ze Žďáru nad Sázavou a jsem senátorkou za centrum Prahy. A tyhle dva domovy vytvářely ten největší možný životní luxus, protože jsem dostávala to hezké z obojího. A teď se budu s tím jedním domovem, Prahou, muset loučit, a vůbec mi to nejde. Myslela jsem si, že jsem na to připravená, ale nejsem.

Vy jste poměrně aktivní na sociálních sítích. Budete se i nadále jejich prostřednictvím vyjadřovat k dění v politice, ale třeba i v ODS?
Já se k ODS nesnažím na sociálních sítích vyjadřovat, spíše to nechávám na tu debatu uvnitř. To se mi zdá rozumnější, touto cestou se dá něco změnit spíš než nějakým pokřikováním na sítích mezi sebou. Ale pokud jde o politiku obecně, o názory, kam se ubírá naše společnost, tak v tom určitě budu pokračovat.

Spor v ODS o veřejnoprávní média

Zmínila jste pokřikování na sebe na sociálních sítích. To je právě to, co se v rámci ODS děje. Naposledy jsme toho byli svědkem, když Radim Ivan představoval svou vizi nebo svůj nápad, co s Českou televizí, a ozvaly hlasy z vedení ODS, že se mýlí. Jak se vám to čte, když na sebe na sociálních sítích střílí členové ODS mezi sebou?
Svět se změnil, sociální sítě jsou komunikačním prostorem. I debaty, které se dřív odehrávaly na vnitřních platformách, se na sociální sítě překlápějí. Mně osobně se to moc nelíbí. Racionálně říkám, že si máme udělat ten pořádek uvnitř. Ale když se ptáte na Radima Ivana a jeho představu o tom, jak by měla být financována veřejnoprávní média a převedena na burzu, tak s tím nesouhlasím.

Škodí to praní špinavého prádla ODS? Protože jejím konkurentem je hlavně hnutí ANO, které to absolutně nedělá.
Škodí to, myslím, každé straně. Problém je v tom, že voliči stran, jako je hnutí ANO, nevyžadují takovou míru transparentnosti a vysvětlování. Ti přijmou jakýkoliv argument, který jim Andrej Babiš v nějakém svém vysílání s kohoutem sdělí. Ale od nás vyžadují voliči nějakou argumentační sílu a přesvědčení o tom, že víme, co děláme. Takže není dobré vést osobní útoky přes sociální sítě, to si máme vyřídit uvnitř. Ale vést komunikaci s veřejností, kdy vysvětlujeme, proč které věci děláme, to je nutné.

Co se ještě v ODS hodně diskutuje, je i to, jak na příští volby. Máte vy nějaký svůj recept a svou představu, co by měla udělat ODS jinak a koho by měla oslovit, aby ty příští volby vyhrála?
Já jsem přesvědčená, že se musíme spojovat. Byla jsem příznivkyní koalice Spolu a myšlenky spojit síly. Protože jestli tady existuje velké silné hnutí, které má zhruba 30 procent podpory, tak proti tomu nemohou jít izolované politické subjekty s nadějí, že to nějak přečíslí samo od sebe. V tomto ohledu jsem myšlenkově napojená na Petra Fialu, který toto prosazoval.

Němcová: Jsem ráda, že Petr Fiala z politiky nemizí

ODS má nyní zkušenost s expředsedou, který zůstává v řadách strany a zároveň je politicky aktivní. Petr Fiala je v Poslanecké sněmovně a dává rozhovory. Vy jste už řekla, že souzníte s jeho pohledem, že spojovat se má smysl. Neměl by se ale nyní trochu upozadit, aby dal prostor novému vedení?
Myslím, že nové vedení si zvolí strategii, aby bylo viditelné. A já jsem ráda, že Petr Fiala z politiky nemizí a že je aktivní.

Takže podle vás nekomplikuje práci Martinu Kupkovi?
Myslím, že ne. Vždycky jsme v ODS říkali, že konkurence je důležitá i mezi námi, abychom na sobě víc pracovali. Když jste se zmínila o předsedovi, a teď vlastně jsou ve Sněmovně dva, tak si vzpomínám na situaci v roce 2002. Václav Klaus byl po prohraných volbách řadovým poslancem, o rok později byl zvolen prezidentem, tak tam bylo taky takové zvláštní období. Ale mně nevadí, že je ve Sněmovně silný Martin Kupka a silný Petr Fiala. Jsou to osobnosti a žádnému z nich bych si nedovolila říct, ať jde stranou, aby vynikl ten druhý, to mi nedává žádný smysl.

DÁLE ČTĚTE: Klaus o Íránu: Je to super vážné. Výroky Trumpa nejsou normální, děsí mě pošťuchovač Netanjahu

Za půl roku se opozice pokusí udržet senátní většinu. Mluví se o různých modelech spolupráce, ať už by to byl nějaký koaliční kandidát v daném obvodě, nebo možnost, že by v daném obvodě kandidoval jenom občanský demokrat a nekandidoval by lidovec nebo starostenský kandidát. Máte nějaké informace o tom, jak se ta spolupráce domlouvá a jak by to vlastně mohlo nakonec s těmi společnými postupy být?
Tenhle model, který zmiňujete, že se budeme snažit nevybít se mezi sebou a ustoupit si, tak ten už tady několikáté volby funguje. Myslím, že to je správný a efektivní model. Ta jednání se vedou i směrem k podzimním volbám. Možná to budou ještě zásadnější volby než ty sněmovní. Senát zůstává z mého pohledu, když dáme stranou prezidenta republiky, jedinou silou, která je pojistkou demokracie a ústavnosti.

Pravděpodobně se tedy ta spolupráce bude hodně lišit obvod od obvodu. Myslíte, že bude opozice schopná se domluvit i na těch skutečných společných kandidátech?
Já si myslím, že ano.

Vidíte už nějakého kandidáta, který by mohl za opozici kandidovat právě ve vašem obvodu Praha 1?
Já osobně takovou osobnost vidím. A dokonce vyplývá z mojí volby v roce 2020. Hnutí STAN původně zamýšlelo, že do voleb v tomto senátním obvodu nasadí pana doktora Padevěta. Když jsem oznámila kandidaturu, tak za mnou přišel a řekl, že proti mně kandidovat nechce. A já bych mu to teď velmi ráda vrátila.

Proměna české politiky

Pojďme se vrátit k těm 32 letům práce ve vysoké české politice. Od roku 1998 jste byla poslankyní, potom to vystřídala v roce 2020 senátorská funkce. Jak byste definovala tu změnu politiky od devadesátých let do dnešní podoby?
Já k tomu ještě přidám, že v letech 1994 až 1998 jsem byla komunální politička a radní ve Žďáře nad Sázavou. První z těch proměn je samotný rozdíl času. Když jsem já začínala v komunální politice, tak to byl ohromný étos znovu nabité svobody, kdy byly přestřiženy ostnaté dráty kolem naší země a odešli od nás ruští okupanti. Druhá proměna je v tom, že vyrostly generace už zcela ve svobodné zemi, které nejsou na jedné straně zatížené, ale na druhé straně nemají tu zkušenost, aby měly obranné mimikry proti náznakům ztráty svobody. Generace, která komunismus nezažila, nezná jeho hrozby. Já mám přesný radar, který hrozby nesvobody rozpozná. A pak jsou tu sociální sítě a s tím spojená obrovská míra agrese proti politikům a političkám.

Možná se mnou budete souhlasit, že poměrně agresivní jsou i politici, co se týče slovníku. Nekoření ten problém právě v tom?
Co jsem já chtěla zdůraznit, je ta skutečná míra agrese. To, že se vedou slovní přestřelky, by se dalo zkousnout. Ale co je daleko závažnější, je ta míra hrozeb fyzického násilí nebo rodině. Vzpomeňme na osud paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové. Zdravotní důvody i tento enormní tlak vedly k tomu, že talentovaný člověk z politiky odešel.

Vy jste do ODS vstoupila v roce 1992. To byla doba, kdy ji formoval a v podstatě založil Václav Klaus. Pak se jeho vztah s ODS proměnil. Jak vidíte dnes jeho roli? Anebo jaký k němu máte vztah?
Ten vztah se proměnil zásadně. Vystoupil na kongresu ODS a vzdal se čestné funkce. Vlastně se od nás jako tedy úřadující prezident odstřihl úplně. Pro mnohé to bylo nečekané. A potom pro mě byl takovým zlomem rok 2013. Byl to pád Nečasovy vlády za velmi dramatických okolností a tam jsem se rozešla s Václavem Klausem úplně a napořád. Protože jeho představa, že by se mohl vrátit do ODS a ujmout se nějakého dalšího formování strany po tomhle strašlivém pádu skoro na dno, tu představu jsem nesdílela. A myslím, že on se strašně urazil. Ale mně už to bylo jedno. Velké zklamání, které vidím v jeho osobě, je pro mě jeho postoj k Rusku. K tomu omlouvání Putina ve smyslu, že je otloukánek Západu, a že Západ je vlastně významným viníkem situace na Ukrajině, k tomu bych se já nikdy v životě nedokázala přiblížit.

Exprezident Klaus tehdy vylučoval, že by se chtěl vrátit do ODS. Bylo to tedy podle vás jinak?
Asi každý vidíme tu situaci jinak, ale nic to nemění na faktu, že vazby mezi Václavem Klausem a ODS se tehdy definitivně zpřetrhaly. V dalších volbách exprezident Klaus již podporoval různé jiné subjekty. V roce 2013 to například bylo uskupení Jany Bobošíkové.

Spor Petra Pavla a Motoristů kulminuje

Pojďme k vládě Andreje Babiše, kterou tvoří i Motoristé. A právě spor Motoristů s Petrem Pavlem nás teď celkem zaměstnává. Jak moc je podle vás technicky reálné, aby ministr zahraničí zabránil prezidentovi v účasti na summitu NATO nebo OSN? Skutečně to může zablokovat?
Já si to vůbec neumím představit. Je to úplně zbytnělé ego ministra Macinky, kterým předstírá, že řídí zeměkouli. Nemyslím, že on je tím, kdo může rozhodovat o cestách prezidenta Pavla a nějakým způsobem mu v tom technicky zabránit.

DÁLE ČTĚTE: Orbán před volbami zaútočil na opozici. Obvinil ji ze spolupráce s cizími tajnými službami

Jakou zastáváte pozici v tom obecném sporu, zda kterýkoliv prezident může nejmenovat na návrh kteréhokoliv premiéra kteréhokoliv kandidáta na ministra?
Když to porovnám s Milošem Zemanem, který odmítl jmenovat tehdy ministra zahraničí a předtím ministra kultury, tak ten k tomu žádný zjevný důvod neměl. Ty důvody, které uváděl, mi nepřipadaly s ústavou slučitelné. A myslím si, že on tehdy nepostupoval správně. A důvody nejmenovat Filipa Turka, které pan prezident velmi přesně objasnil, jsou odlišné od důvodů Miloše Zemana. A věřím, že ústava dává možnost prezidentovi, jestliže je přesvědčen, že kandidát je rizikem pro ČR, tohoto člověka nejmenovat.

Čili za vás rozhodují ty důvody. Ale riziko právě je, že ty důvody může každý interpretovat po svém.
Pomohla by, byť je to mezní prostředek, kompetenční žaloba. Ústavní soud by to jednou provždy rozhodl.

Vy jste dlouhodobě vůči této vládě, respektive vůči Andreji Babišovi, kritická. Nevytvořila ale i ODS podmínky pro to, že Andrej Babiš je znovu u vlády?
Já tuhle otázku slyším dost často. A peru se s ní. Protože jsem přesvědčená, že to není tak. Že jsme žádné podmínky pro Andreje Babiše nevytvářeli. Vláda Petra Fialy představovala normální, standardní, demokratickou vládu se všemi chybami a se všemi úspěchy.

Nicméně bývalá koalice prohrála volby. Čili není to důkaz, že nenaplnila očekávání části svých voličů?
Voličů pro Spolu bylo méně než ve volbách 2021, prohráli jsme. Znám výhrady o tom, že neproběhla deagrofertizace, že jsme se dostatečně nevymezili proti dezinformacím, proti ruskému vlivu, který je tady posilován proruskými pátými koleny. A tohle já velmi chápu. A rozumím těm výhradám. Ale přesto si myslím, že přínosy zcela stojí nad nedostatky.

DÁLE ČTĚTE: Přestanou benzinky v Česku prodávat naftu? Nejjednodušší varianta, varuje šéf petrolejářů