Nové sídlo Spolkové zpravodajské služby v Berlíně (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Spolková zpravodajská služba porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva tím, že hromadně sleduje zahraniční komunikace. Praxe zahraniční rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021, rozhodl dnes ústavní soud v Karlsruhe.
Německá rozvědka (BND) masově sleduje například internetovou komunikaci, v níž bez ohledu na to, jestli má, nebo nemá konkrétní podezření, pátrá po informacích, které by mohly být relevantní pro bezpečnostní nebo zahraničně-politické zájmy země a jejích spojenců. Za pomoci různých vyhledávacích filtrů takto každý den pročesává obrovské množství informací.
BND nesmí podle německých zákonů tímto způsobem sledovat komunikaci Němců a osob, které jsou v Německu. U ostatních to – až na drobné výjimky – možné je. Právě proti tomu se u ústavního soudu bránila mimo jiné nezisková organizace Reportéři bez hranic a šest zahraničních investigativních novinářů, kteří postup německé rozvědky považují za porušení listovního tajemství a svobody tisku.
V Německu se kvůli koronavirovým restrikcím množí fyzické útoky na novináře
V Německu roste odpor a množí se protesty proti koronavirovým restrikcím spolkové vlády k zastavení pandemie koronaviru. Zloba občanů se kromě politiků obrací i proti zavedeným médiím a někteří novináři dokonce čelí během demonstrací fyzickému násilí, informoval web Deutsche Welle.
Ústavní soudci jim dnes dali zapravdu. I při sledování cizích zahraničních příslušníků mimo hranice spolkové republiky je podle nich totiž BND vázána základními lidskými právy obsaženými v německé ústavě. Současnou praxí přitom podle soudu rozvědka porušuje právo na listovní tajemství i svobodu tisku. To se týká jak získávání dat, tak jejich dalšího zpracování a také předávání dalším institucím.
Zároveň ale soudci konstatovali, že „přiměřené“ využití nástroje, jakým je sledování zahraniční komunikace, je slučitelné se základními lidskými právy, jak jsou stanovena v ústavě. Poslanci tak zřejmě budou muset upravit příslušný zákon tak, aby nebylo monitorování komunikace plošné a aby při něm byli chráněni například novináři nebo právníci. Lépe vymezená má být podle ústavního soudu také spolupráce se zahraničními rozvědkami, důslednější pak kontrola BND.
Odborníci už dopředu počítali s tím, že by soudci mohli nynější zákon přinejmenším zčásti shledat protiústavním. Vláda se toho obávala, protože by to podle ní mohlo omezit funkčnost rozvědky, která i díky dosavadní praxi získává řadu informací důležitých pro bezpečnost země.
