Německá vláda podpořila stimulační program Evropské centrální banky (ECB), německá centrální banka se na něm podle ministra financí Olafa Scholze může i nadále podílet. Berlín se tak snaží vyřešit námitku německého ústavního soudu, který dal minulý měsíc ECB tři měsíce na to, aby vysvětlila přiměřenost svého programu nákupu dluhopisů, jinak se jej Deutsche Bundesbank nebude moci dále účastnit.
K nedávnému rozhodnutí německého soudu ohledně stimulačního programu prezidentka ECB Lagardeová prohlásila, že reakce ECB je přiměřená vzhledem k problémům, kterým čelí. Podobně se vyjádřil i guvernér finské centrální banky Olli Rehn, který dodal, že při rozhodování o rušení těchto opatření je lepší je ponechat v platnosti déle než později litovat.
„Tyto masivní zásahy ECB na trzích jsou ‚přiměřené' a Bundesbank je z našeho pohledu oprávněná se na nich podílet,“ napsal ministr financí Scholz v dopise předsedovi Spolkového sněmu Wolfgangu Schäublemu.
Hlavolam pro Berlín?
Na jedné straně je vláda povinna respektovat rozhodnutí soudu, ale zároveň nechce narušit nezávislost ECB, jejíž bezprecedentní program stimulace hospodářství udržel eurozónu v celku. Kritici tvrdí, že ECB tak zaplavila trh levnými penězi a přispěla tím k nadměrnému utrácení některých vlád. Rozhodnutí tak představuje pro Berlín určitý hlavolam.
Německo je největší ekonomikou eurozóny a tamní centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název centrální banky, je zároveň nejvýznamnějším členem takzvaného eurosystému, tedy sítě centrálních bank zemí eurozóny, v jejímž čele stojí ECB.
Lagardeová: Eurozóna má zřejmě to nejhorší z krize za sebou
ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.
Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci COVID-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné, uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
„Pravděpodobně už jsme za nejnižším bodem,“ řekla na neformálním setkání představitelů nejdůležitějších evropských podniků a celosvětově uznávaných odborníků nazvaném Northern Light Summit.
Varovala ale před druhou vlnou a před tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.
Lagardeová rovněž vyzvala vlády, aby využily současné zmírnění v šíření koronaviru k přípravě na případnou druhou vlnu.
Opatření ECB doplněná vládními garancemi některých půjček zřejmě přinášejí ovoce. Úvěry poskytnuté společnostem v eurozóně totiž v květnu rostly nejrychleji od začátku roku 2009, uvedla agentura Reuters.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o rekordních 3,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomové očekávají ještě hlubší propad.
ECB očekává, že za celý letošní rok ekonomika eurozóny klesne o 8,7 procenta. V příštím roce čeká oživení a růst o 5,2 procenta.