Brutální a nepochopitelné vraždění. To spojuje fatální zkraty všech „nenávistníků“. Tak dříve odborníci pojmenovávali vrahy, kteří připravili někoho o život ve zkratu. Tento výraz připomněl legendární kriminalista Jan Štoček v pořadu Fight Cast One. „Takového magora když to vezme, bude střílet po všem, co se hne,“ říká proslulý detektiv oddělení vražd i s ohledem na nedávnou tragédii na filozofické fakultě v Praze.
Málokdo má jako kriminalista tolik zkušeností jako právě Jan Štoček, tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ho ale šokovala: „Neměl jsem slov, protože za roky u policie jsem zažil leccos, viděl jsem leccos, ale tohle bylo hodně silné kafe.“
ČTĚTE TAKÉ: Připomíná to Hepnarovou. Uznávaný detektiv Štoček mluví o vraždění na filozofické fakultě
Co zkušený kriminalista také nezažil, byla vražda miminka v Klánovickém lese. „Nikdy jsem to neviděl a snad jsem o tom ani nikdy nečetl, že by pachatel zastřelil dvouměsíční dítě, u něhož mu nehrozilo, že ho identifikuje. To mě zarazilo a je to neomluvitelné,“ říká autor dvou knih Vrah je v každém z nás.
Pachatel v Klánovicích vraždil podle všeho takzvaně „na zkoušku“. „S tím už jsme se setkali, že si to šel pachatel nejprve takzvaně ‚vyzkoušet‘. Ať už zbraň nebo svůj mentální proces,“ vzpomíná Štoček. „Určitě nepřemýšlel o tom, že půjde zabít dítě. Myslím, že to bylo čistě náhodou, že otec s dítětem prostě byli v nesprávný čas na nesprávném místě… Nebylo to tak, že by si toho člověka vybral.“
Předejít podobným vraždám prý prakticky nelze. „To se nedá uhlídat. V tom člověku to je a on si někde cíl vždy najde.“
Otrlá svědkyně poskytla vrahovi sex, vedle se vařila mrtvola. Štoček popsal brutální případ
Přes třicet let vyšetřoval ty nejzávažnější zločiny. Svou prací se zařadil mezi největší legendy české kriminalistiky. „Byly doby, že jsme dělali 67 vražd ročně,“ prozradil v pořadu Fight Cast One bývalý vyšetřovatel Jan Štoček, jenž byl například u odhalení Orlických vražd nebo dopadení Ivana Roubala. Jeden z nejbrutálnějších případů ale skončil vařením a pečením oběti, čemuž přihlížela i chladnokrevná svědkyně.
A kde se v někom vezme taková míra krutosti?
„Pamatuji si, že v dobách totality, v osmdesátých letech jsme jako znalce hodně brali lékaře, staré praktiky. Doktor Zemek, Hynek, Krch… A když jsme neoficiálně řešili u kafe nějaký případ, tak oni pro to tehdy měli výraz ‚nenávistník‘. A s tím už se možná mnoho posluchačů potkalo – někdo sedí v tramvaji a řve, nadává na celý svět,“ přibližuje Štoček.
„I tam, co bydlím, jsou dva, kteří čas od času jdou po ulici, třeba i v noci, a řvou, nadávají na všechno. Pamatuji si, že tam byl ještě jeden takový nenávistník. Potkal vás a začal na vás řvát, nicméně pak šel dál. Později ale udělal vraždu,“ vzpomíná detektiv.
„Zabil uklízečku, která šla vysypat smetí. A zrovna měla v práci tříletou dceru, která šla k popelnici s ní. On pak tvrdil, že mu ta paní měla někde přivřít ruce do popelnice, nebo kontejneru. Bylo tam tehdy 33 bodných ran. Zjistili jsme pak, že u sebe permanentně nosil nůž. Najednou v něm propukla nenávist, ale dceru nezabil, té si ani nevšiml. Chudák tam stála a koukala na to. Takoví lidé prostě jsou. Tehdy se tomu říkalo nenávistník, dnes je pro to možná jiný výraz,“ popisuje.
Někteří nenávistní jedinci pak jsou podle Štočka udělat ve zkratu skoro cokoliv. „Takového magora když to vezme, bude střílet po všem, co se hne,“ dodává.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nové video ze zásahu na filozofické fakultě. Policisté ukázali, jak probíhala první pomoc
