Odpadky ve tvaru světadílů Zdroj: profimedia/ČTK
Odstraňování odpadků z oceánů nemusí být tak neškodné a bohulibé, jak se zdá. K tomuto závěru dospěl nový výzkum, který zjistil, že obří skvrny plastového odpadu, které se rozprostírají na celé stovky čtverečních kilometrů po hladinách, se staly základem pro unikátní ekosystémy živočichů, kteří by jinak nepřežili. Kdyby lidé odpadky z moře vylovili, tyto ekosystémy by se rozpadly.
Oceány jsou domovem pěti velkých odpadkových oblastí. Vznikají daleko od pevniny, kde se střetávají silné proudy a unášejí odpadky všech velikostí. Některé z nich se vlivem proudění rozpadají na drobné úlomky známé jako mikroplasty. Informuje o tom web Science.
ČTĚTE TAKÉ: Mění se lvi na vodní savce? Na více místech světa se přesouvají k moři, překvapuje vědce
Největší z těchto mořských odpadkových polí je známé jako Velká tichomořská odpadková skvrna. Rozkládá se na ploše 1,6 milionu kilometrů čtverečních mezi Havajskými ostrovy a pobřežím Kalifornie, poprvé jej v roce 1997 zpozoroval Charles Moore, oceánograf a zakladatel společnosti Algalita Marine Research and Education. Skvrna dlouho unikala pozornosti, protože většinu jejího obsahu není snadné zpozorovat z dálky.
Cesta kolem plastové skvrny za 80 dní
Posádka vědců nyní proplouvala umělohmotným ostrovem 80 dní, aby zjistila, zda Velká tichomořská odpadková skvrna ukrývá i život. Celou tu dobu sbírala vzorky od Havaje až po pobřeží San Francisca. „Tyto záhadné oblasti jsou z velké části neprozkoumané,“ uvádí Rebecca Helmová, bioložka z Georgetownské univerzity, která se na výzkumu podílela a promluvila o něm i pro CNN.
Dovolenkový ráj Čechů plný štěrku a plastového odpadu: Vzácná laguna je zničená
Známá chorvatská zátoka Modrá laguna na ostrově Drvenik Veli, která patří mezi chráněná území Evropskou unií, čelí vážnému problému. Nedávno byla část této chráněné oblasti zasypána štěrkem a plastovým odpadem, aby se zde mohly umístit lehátka a slunečníky pro turisty. Suť se ale dostala do vody, kde ohrožuje živočichy.
Vzorky odhalily vysokou koncentraci tří druhů bezobratlých živočichů, kteří se vznášejí na hladině oceánu. Živí se planktonem a pomáhají vytvářet další vrstvy funkčního ekosystému, protože sami jsou kořistí pro větší tvory, jako jsou mořské želvy a mořští ptáci.
Vědci zjistili, že nejlépe se jim daří v místech s největší koncentrací umělohmotného odpadu.
Zastavme čištění
Podle vědců jejich přítomnost naznačuje složitý ekosystém. „Tito živočichové neexistují jen tak izolovaně,“ říkají. „Potravní řetězec, jehož jsou součástí, ovlivňuje celý oceán.“
To by podle nich mohlo zkomplikovat úsilí o vyčištění těchto skvrn. Některé ekologické organizace usilují o odstranění odpadu pomocí sítí. Ale stejně jako podobné metody rybolovu vedou k velkým škodám, když v sítích uvíznou jiní tvorové – například delfíni – mohlo by se to stejné stát při ničení plastových světadílů. Společně s odpadem by z oceánu zmizeli i jeho obyvatelé.
Modelová studie zveřejněná minulý měsíc v časopise Aquatic Biology totiž zjistila, že takovéto již plánované čistící operace by mohly potenciálně ohrozit přežití druhů, které prosperovaly po miliony let.
„Říkám tomu školka krále Neptuna,“ podotýká Moore. „Mnoho živočichů, které tam najdeme, je značně zranitelných, protože jsou zvyklí na klidné podmínky.“ Lidská činnost by mohla tuto rovnováhu narušit.
Podle profesorky Helmové by se mělo dočasně pozastavit čištění dalších odpadkových oblastí na dostatečně dlouhou dobu, aby vědci mohli lépe porozumět možným dopadům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Řeže do rtů, stejně ho utrhnu. Lidé zuří kvůli víčkům od Coca-Coly, co stojí za změnou?
