živočichové

Obří mrtvola žraloka bílého, kterého moře vyplavilo na místní pláž, překvapila tento týden policii v americkém státě Massachusetts. Jak se zvíře na pláž dostalo a co zapříčinilo jeho skon, není známo. Britský deník Mirror popsal pobavené reakce mužů zákona.

Proč chobotnice tlučou do ryb? Vědci předložili překvapivou teorii, která by mohla vysvětlit komické chování hlavonožců na mořském dně. Chobotnice podle expertů mnohdy spolupracují s některými druhy ryb při lovu potravy. V momentě, kdy ale ryba „nekooperuje“, jí tvor naštvaně uštědří ránu chapadlem. Svá tvrzení badatel Eduardo Sampaio z National Geographic podpořil i záběry, ve kterých chobotnice tluče své neposedné „rybí kolegy“.

Žraloci žijící u brazilského pobřeží byli pozitivně testováni na kokain, zjistila nová studie publikovaná v časopise Science of the Total Environment. Drogy ve vodách i v živočiších odhalily dříve i jiné studie, tentokrát šlo ale o nezvykle vysokou koncentraci. Jak se kokain do těl žraloků dostal, není jasné.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji jsou vyčerpaná a dehydrovaná. V posledních dnech se do stanice dostalo například více rorýsích mláďat, která kvůli horku vyskakují z rozpálených hnízd. ČTK to řekla vedoucí ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná. Lidem pracovníci doporučují pokládat na zahrady mělké misky s vodou, aby se zvířata mohla napít a osvěžit.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako „ohniví červi“. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.

V České republice nemáme přesná čísla, která by nám ukázala stav ježčí populace. Že je ale stále nižší a nižší, to víme. Ježci potřebují hlavně dostatek potravy, který závisí převážně na hmyzu a možnostech zimních úkrytů. Úbytek těchto velmi užitečných živočichů má na svědomí převážně lidská činnost. Ježky ohrožuje především ztráta přirozeného prostředí, fragmentace krajiny, intenzivní zemědělství a také automobilová doprava.

V australském vnitrozemí ochránci přírody spatřili a vyfotografovali mimořádně vzácného vačnatého savce – vakokrta neboli kakarratula. Jde o zvíře, které svým vzhledem a způsobem života připomíná našeho krtka. Kakarratul žije v jedné z nejodlehlejších částí země a je tak nepolapitelný, že biologové přesně netuší, kolik jich na světě existuje. Informoval o tom web BBC.

O dechberoucí podívanou se se světem podělila expedice britské výzkumné lodi James Cook. Za pomoci dálkově ovládaného vozítka pořídila snímky mořských živočichů v plánované těžební zóně Tichého oceánu – tisíce metrů pod hladinou. Někteří z nich byli pořádně spatřeni vůbec poprvé. Vědci se domnívají, že se jedná jen o malý zlomek tvorů, kteří v zóně čekají na své objevení. Některé druhy mohou žít až 15 tisíc let.

Tisíce malých modrých mořských tvorů, známých jako parusky komůrkaté, zaplavily pobřeží Kalifornie. Výskyt těchto tvorů není vzácný, ale jen zřídka se objeví v tak velkém množství, jako byl tento. Informovalo zpravodajství ABC7 News.

Pastva pro oči i unikátní vědecký materiál pro seriózní bádání. To vše najdete v Kurovickém lomu na Zlínsku, ve kterém se déle než 150 let těžil vápenec. Po ukončení těžby se zaplnil průzračně čistou vodou, v níž našlo domov velké množství vzácných živočichů. Lom ale nabízí i další velká lákadla.