živočichové

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji jsou vyčerpaná a dehydrovaná. V posledních dnech se do stanice dostalo například více rorýsích mláďat, která kvůli horku vyskakují z rozpálených hnízd. ČTK to řekla vedoucí ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná. Lidem pracovníci doporučují pokládat na zahrady mělké misky s vodou, aby se zvířata mohla napít a osvěžit.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako „ohniví červi“. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.

V České republice nemáme přesná čísla, která by nám ukázala stav ježčí populace. Že je ale stále nižší a nižší, to víme. Ježci potřebují hlavně dostatek potravy, který závisí převážně na hmyzu a možnostech zimních úkrytů. Úbytek těchto velmi užitečných živočichů má na svědomí převážně lidská činnost. Ježky ohrožuje především ztráta přirozeného prostředí, fragmentace krajiny, intenzivní zemědělství a také automobilová doprava.

V australském vnitrozemí ochránci přírody spatřili a vyfotografovali mimořádně vzácného vačnatého savce – vakokrta neboli kakarratula. Jde o zvíře, které svým vzhledem a způsobem života připomíná našeho krtka. Kakarratul žije v jedné z nejodlehlejších částí země a je tak nepolapitelný, že biologové přesně netuší, kolik jich na světě existuje. Informoval o tom web BBC.

O dechberoucí podívanou se se světem podělila expedice britské výzkumné lodi James Cook. Za pomoci dálkově ovládaného vozítka pořídila snímky mořských živočichů v plánované těžební zóně Tichého oceánu – tisíce metrů pod hladinou. Někteří z nich byli pořádně spatřeni vůbec poprvé. Vědci se domnívají, že se jedná jen o malý zlomek tvorů, kteří v zóně čekají na své objevení. Některé druhy mohou žít až 15 tisíc let.

Tisíce malých modrých mořských tvorů, známých jako parusky komůrkaté, zaplavily pobřeží Kalifornie. Výskyt těchto tvorů není vzácný, ale jen zřídka se objeví v tak velkém množství, jako byl tento. Informovalo zpravodajství ABC7 News.

Pastva pro oči i unikátní vědecký materiál pro seriózní bádání. To vše najdete v Kurovickém lomu na Zlínsku, ve kterém se déle než 150 let těžil vápenec. Po ukončení těžby se zaplnil průzračně čistou vodou, v níž našlo domov velké množství vzácných živočichů. Lom ale nabízí i další velká lákadla.

Filipíny mají z hlediska biodiverzity klíčové postavení. Nacházejí se totiž v ekoregionu Korálový trojúhelník, který je také nazýván „mořská Amazonie“, a vyznačují se vysokou mírou endemismu (výskyt rostlin a živočichů pouze na určitém území). Kvůli klimatické změně, nárůstu populace a destruktivním rybolovným metodám je jejich biodiverzita v kritickém ohrožení. Vědci predikovali, že celosvětově může dojít k vyhubení volně žijících mořských živočichů v roce 2048, ale čeští ochranáři Příbrský a Ouhel s jejich týmy, kteří se problematice intenzivně věnují, upozorňují, že tato katastrofa může na Filipínách nastat mnohem dříve.

Místo, kde původně žili ryby a další vodní živočichové, se výrazně proměnilo. Dnes je Janovský mokřad nedaleko Plzně domovem mnoha vzácných ptáků a divokých zvířat, nechybějí ani rozmanité druhy lučních květin. Vznikl dílem přírody i činností člověka, místní biotop pomáhají udržovat také divocí koně a pratuři. A díky vycházkovým stezkám je možné ho navštívit, kdykoli se vám zachce.

Korálové útesy tvoří jeden z nejrozmanitějších ekosystémů na planetě. Pro spoustu Evropanů symbolizují exotickou podívanou v turisticky atraktivních oblastech, v nichž se kocháme pohledem na křišťálově čisté a pestrobarevné moře. Korálové útesy však mají mnohem důležitější úlohu. Slouží jako útočiště obrovského množství mořských živočichů a hrají zásadní roli v prosperování života jak v moři, tak na zemi. Jaké kroky můžeme podniknout, abychom zamezili jejich úplnému vyhynutí?