Neposlouchá váš pes na sto procent? Pak by neměl po lese běhat na volno.
„V posledním měsíci jsme řešili událost, kdy pes strhl srnčí zvěř přímo na cyklostezce vedoucí okolo lesa,“ popisuje myslivec Lubomír Hajný. Přibývá také zvířat štvaných psy, která vběhla pod auta. Nezodpovědnost pejskařů je celoročním problémem. Teď, v období kladení mláďat, je však situace ještě vážnější.
„Mláďata zvěře se snaží ukrýt, nikoliv utéct. A to je problém, protože neposlušný pes pak může například srnče snadno strhnout, když na něj narazí,“ říká Hajný. Pes může mládě zabít, i když na něj nezaútočí. Stačí, aby třeba mladého zajíce skrytého v trávě a čekajícího na matku očichal. Kvůli pachu, který tam zanechá, ale už matka nepřijde a tak mládě vyhladoví k smrti. To samé se týká i samic bažantů – pokud ji pes odežene z hnízda, kde sedí na vajíčkách několikrát, už se na něj nevrátí.
Mláďata může pes ohrozit i pouhým očicháním.
Pes musí být vždy pod vlivem svého pána. Vodítko tedy není nutné v případě, že poslouchá na sto procent a stoprocentní je i odvolání. „Pokud tedy půjdu po lesní cestě a pes půjde přede mnou a bude reagovat na povely, nemusí být na vodítku. Pokud ale pes je neposlušný a vím, že mi kdykoliv utíká mimo můj vliv a na povel nepřijde, nebo dokonce začne zvěř pronásledovat, musí být na vodítku,“ vysvětluje Hajný.
Pes štve zvěř, co mám dělat?
Představte si, že se vydáte do lesa na procházku a před vámi se objeví člověk se psy. Ti se pustí za srnou a na volání majitele nijak nereagují. Co byste udělali? V první řadě je dobré s majitelem psů navázat kontakt a pokusit se mu vysvětlit, že nejen taková srna může uhynout i následkem stresu. Pokud pejskař tato fakta ignoruje, je dobré upozornit na incident mysliveckou stráž nebo hospodáře, který má danou honitbu na starosti. Pokud jste svědky toho, jak psi zvíře poraní nebo dokonce usmrtí, je nutné volat policii.
Příroda není zábavní park pro naše mazlíčky. Je především domovem Volně žijících zvířat. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Majitel, jehož pes vyrazí za zvěří, se dopouští přestupku. Jeho dopadení a následné prokazování je ale obtížné. „V posledním měsíci jsme řešili událost, kdy pes strhnul srnčí zvěř přímo na cyklostezce vedoucí okolo lesa. Svědci volali na polici, která okamžitě ve spolupráci s mysliveckou stráží vyrazila na místo. Po příjezdu na místo už byla nalezena pouze uhynulá zvěř a dle svědků majitel urychleně z místa utíkal, když viděl, co jeho pes způsobil. Přesto, že na místo se policie dostavila rychle, pachatele se nepodařilo zajistit,“ popisuje nedávný zážitek Lubomír Hajný.
Zatímco někteří pesjkaři se tímto způsobem baví, jiní si neuvědomují riziko, kterým může být jejich mazlíček pro volně žijící živočichy. „Když jde člověk se psem na procházku, pes se jde proběhnout a vrátí se za dvacet minut, tak jeho majitel neví, co tam těch dvacet minut dělal, on už nevidí to potrhané srnče. To pak vidíme my, když nás někdo zavolá, ale majitel to vůbec nemusí vědět,“ říká v seriálu Život ve stínu člověka Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. Ta jen v letošním roce přijala sedmnáct zvířat, která byla prokazatelně pokousána psem. Nejčastěji se jedná o srny, mláďata zajíců a ježky. Je to ale jen zlomek zvířat, která doplatila na neposlušné psy a bezohledné majitele. Většinu z nich najdou myslivci ve chvíle, kdy už je pozdě. „Každý život je unikátní – a zvíře o něj bojuje stejně, jako by o něj bojoval člověk,“ dodává Pokorná.
