Pes štval jelena, ten spadl ze srázu a zabil se

Zatímco u našich polských sousedů musí mít majitel při procházce Krkonošským národním parkem (KRNAP) svého psa na vodítku, na české straně tomu tak není. Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného by to ale nebylo od věci. „Ročně řešíme v emailové korespondenci a na sociálních sítích několik případů v souvislosti s pobíhajícími psy,“ uvedl s tím, že v tomto konkrétním případě majitel psa zanedbal své povinnosti. Důsledkem jeho nedbalosti je zmařený zvířecí život a škoda převyšující sedmdesát tisíc korun.

„Pes musí být vždy pod vlivem vůdce, což je přesná definice zákona,“ vysvětluje myslivec Lubomír Hajný. „Nemusí být tedy na vodítku, ale zároveň nemůže jakkoliv narušovat životní prostor zvěře a zvířat. Pokud tedy půjdu po lesní cestě a pes půjde přede mnou a bude reagovat na povely, nemusí být na vodítku. Pokud ale pes je neposlušný a vím, že mi kdykoliv utíká mimo můj vliv a na povel nepřijde, nebo dokonce začne zvěř pronásledovat, musí být na vodítku.“

„Prosíme majitele psů, aby si uvědomili, že i v případě domácího psa se stále jedná o šelmu a odpovědnost za jeho chování nese jeho majitel,“ apeluje KRNAP  na návštěvníky parku. Zvířata, která psi v lese pronásledují, jsou totiž pod velkým stresem, jehož následkem mohou i uhynout. Především v zimě jim každý takový incident ubírá drahocenné síly, které potřebují k vyhledávání potravy. Na rozdíl od domácích mazlíčků totiž nemají zajištěnou plnou misku, veterinární péči ani teplo domova.

„Nevíme, co děláme a často nevidíme dopad našich činů. Když jde člověk se psem na procházku, pes se proběhne, na dvacet minut se ztratí, přiběhne zpátky, tak ten člověk neví, co tam těch dvacet minut dělal. On už nevidí to potrhané srnče. To pak vidíme my, když nás někdo zavolá,“ popisuje Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy v seriálu Život ve stínu člověka. Právě v záchranných stanicích se totiž s následky nezodpovědnosti pejskařů setkávají nejčastěji.