Ekonomové navrhují vládě školné na univerzitách. Prezidentští kandidáti se na něm neshodnou

Na vysokých školách by se mělo platit školné. Přišla s tím Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako s návrhem, který by měl zlepšit kondici státních financí. Téma vyvolalo diskusi nejen mezi samotnými studenty, ale také politiky i prezidentskými kandidáty.

Školné by podle návrhu neplatili studenti předem, ale mohli by ho splácet až po dostudování. To se líbí i některým studentům. „Mohlo by to zamezit zneužívání školního systému, kdy se spousta lidí přihlásí na vysokou školu, jsou přijatí, ale do budoucna ji nechtějí ani dokončit,“ řekl jeden z nich. „Asi to má svůj smysl z toho důvodu, že studenti, kteří opravdu vědí, kolik za studium platí, že to opravdu má nějakou hodnotu, tak si toho studia váží mnohem víc,“ sdělil další.

Politici z vládního a opozičního tábora se ale neshodnou. „Otevírá to prostor i pro studenty ze socioekonomického prostředí, které je slabší, a samozřejmě je to přínos pro vysoké školy,“ uvedla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). „V dnešní situaci, kdy je krizové období to není politicky průchodné,“ míní ale poslanec Karel Rais (ANO).

Reforma ano, školné s otazníkem

Se zavedením školného mají problém i někteří prezidentští kandidáti. Shoda naopak u nich panuje v tom, že školství potřebuje reformu. „Potřebujeme, aby všechny rodiny a jejich děti měly přístup k bezplatnému školství,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Náš systém na to není připraven. Není na to přizpůsoben systém státní sociální podpory a není na to přizpůsoben ani bankovní sektor,“ podotkla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

„Příznivcem myšlenek na školné nejsem, ale naopak bych velmi tvrdě a přísně dohlížel na to, aby kvalita našich vysokých škol byla skutečně dostatečná,“ sdělil Pavel Fischer. Obdobně reagoval i generál ve výslužbě Petr Pavel. „Nejsem příznivcem zavedení školného na vysokých školách, jejich kvalita neodpovídá standardům, za které by měli studenti platit. Navíc, už nyní máme velký problém v nerovném přístupu ke vzdělávání. Nejdříve musí dojít ke zvýšení kvality českého vysokého školství, pak se o školném můžeme začít bavit,“ zdůraznil.

O zavedení školného zatím neuvažují ani vysoké školy. „Pokud by k něčemu takovému došlo, bylo by potřeba vytvořit prostředí umožňující studentům získat finanční prostředky na úhradu školného. Nesmí být vytvářeny bariéry, které přístup ke vzdělání znemožní,“ přiblížila postoj jedné z nich tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.

Kdy a jestli vůbec budou vysokoškoláci platit za studium, zatím jasné není. Jde teprve o návrh Národní ekonomické rada vlády. Kabinet se tímto doporučením řídit nemusí. Není proto zatím stanovena ani částka, ani způsob, jakým by ji škola určovala.