Ilustrační foto
I v době, kdy COVID-19 denně plní titulní stránky médií a je náplní většiny tiskových konferencí, existují tací, kteří o rozsahu krize prakticky nemají ponětí. Jsou jimi třeba posádky vojenských ponorek, které z přístavů vypluly před, nebo na začátku epidemie. Se zpožděním se v polovině března o reálné karanténě dozvěděli i účastníci známé reality show Big Brother, kteří v rámci soutěže podstoupili karanténu dobrovolnou.
Proč by zrovna posádky jaderných ponorek měly být jedněmi z posledních na Zemi, kteří nevědí o probíhající koronavirové krizi? Podle některých velících důstojníků jsou totiž vojáci během plnění svých „podvodních misí“ obvykle ušetřeni špatných zpráv z důvodu soustředěnosti na uložený úkol a předejití možnému podkopání morálky.
Ti na moři nepotřebují tyto informace. Musí být soustředění na misi
Řada posádek, které opustily přístav ještě před vypuknutím epidemie COVID-19 po celém světě, je pravděpodobně držena, co se rozsahu krize týká, v informačním vakuu. A bude tak činěno až do jejich návratu, domnívají se podle agentury AP někteří velící i penzionovaní francouzští důstojníci.
„Nedozví se to,“ uvedl admirál ve výslužbě Dominique Salles, který velel francouzské jaderné ponorkové peruti v letech 2003 až 2006. „Chlapci potřebují být pro svou misi zcela k dispozici… Ti, kteří jsou na moři, nepotřebují tyto informace,“ tvrdí Salles. „Myslím, že velitel je bezpochyby informován o tom, co se děje. Nemyslím si ale, že bude mít všechny detaily,“ dodal bývalý velitel.
Francouzské námořnictvo nicméně nehodlá prozradit, co bylo či nebylo posádkám sděleno, ani zda některá ze čtyř francouzských jaderných ponorek, z nichž každá dokáže nést až šest jaderných hlavic, opustila přístav předtím, než země zavedla 17. března celostátní karanténu.
„Protože odstrašující prostředek (ponorka) je zahalen do bubliny ochrany a tajnosti, není možné sdělit, zda posádky jsou, nebo nejsou o situaci informovány,“ uvedl mluvčí námořnictva nadporučík Olivier Ribard.
Koronavirus v USA: Podléhají Afroameričané snáze? V určitých lokalitách tvoří až 70 procent obětí, experti vědí proč
Problém vyššího zásahu afroamerické komunity koronavirem řeší už i prezident USA Donald Trump. Údaje z některých států prokazují, že nákaze COVID-19 skutečně podléhá výrazně více Afroameričanů. Lékaři a další experti hovoří zejména o sociálně-ekonomických faktorech: chudoba, hůře dostupná zdravotní péče, život v přelidněných lokalitách, práce v nestabilních zaměstnáních s nedostatečnou ochranou. Pro CNN hovořili znalci poměrů i o „strukturálním rasismu“.
Vrátí se do epidemií proměněného světa
Francouzské ponorkové mise se zhruba 110 lidmi na palubě obvykle trvají okolo 60 až 70 dní. Z tohoto pohledu se například posádka, která vyplula na moře koncem února, vrátí do přístavu až na konci dubna do pandemií poznamenaného světa. Pro představu, 1. března Francie evidovala 130 potvrzených případů nákazy COVID-19 a dvě úmrtí, zatímco o měsíc a několik dní později již počet nakažených překročil 100 tisíc a počet obětí 10 tisíc.
„Nezažijí krizi jako my – s trochou strachu, s karanténou. Bude to pro ně docela překvapení. Budou se historii učit,“ uvedl pod podmínkou anonymity jiný doposud sloužící důstojník, který byl čtyři roky doktorem na jedné z jaderných ponorek.
„Všechny události, které by mohly ovlivnit nebo změnit morálku členů posádky jsou od nich drženy dále… Jelikož tam na palubě není žádný internet, žádné rádio a televize, jediné zprávy, které dostávají, jsou od velitele, a ten je filtruje a nedává všechny informace všem…. Jediné místo, kde jste skutečně odstřihnuti od všech informací, je pod vodou, protože dokonce i vesmírně lodě mají pořád rádio, televizi, internet,“ dodal francouzský velící důstojník.
Vědí, že nebudou vědět, a akceptují to
Podle Dominiqua Sallese budou v ještě těžší situaci posádky, které opustí přístavy v následujících týdnech, protože vědí, že zde uprostřed pandemie ponechávají své blízké – pravděpodobně nadále v karanténě. Tito námořníci budou mít podle Sallese pravidelné aktualizace ohledně situace s výjimkami potenciálních informací o úmrtí jejich blízkých. Sám Salles byl na moři v době, kdy jeho otce zastihla smrt, o čemž se dozvěděl až po svém návratu.
„Bez ohledu na to, o jak závažnou událost jde, nemůže s ní námořník nic dělat. A jelikož nemůže dělat nic, je lepší že nic neví. Oni vědí, že nebudou vědět, a akceptují to. Je to součást dohody,“ zakončil bývalý velící důstojník.
Kromě naší civilizaci vzdálených domorodých obyvatel nebo osob žijících v oblastech komunikačně odstřižených od světa se pak o probíhající pandemii dozvěděli mezi posledními třeba soutěžící známé reality show Big Brother. Účastníci německé verze, kteří v rámci soutěže podstoupili dobrovolné odstřižení od světa počínaje začátkem února, se o reálné karanténě a koronavirové krizi dozvěděli až na tlak diváků v polovině března. Tehdy jim byly mimo jiné odvysílány videovzkazy od jejich nejbližších.
