Koronavirus v USA: Podléhají Afroameričané snáze? V určitých lokalitách tvoří až 70 procent obětí, experti vědí proč
ilustační foto
Problém vyššího zásahu afroamerické komunity koronavirem řeší už i prezident USA Donald Trump. Údaje z některých států prokazují, že nákaze COVID-19 skutečně podléhá výrazně více Afroameričanů. Lékaři a další experti hovoří zejména o sociálně-ekonomických faktorech: chudoba, hůře dostupná zdravotní péče, život v přelidněných lokalitách, práce v nestabilních zaměstnáních s nedostatečnou ochranou. Pro CNN hovořili znalci poměrů i o „strukturálním rasismu“.
Ačkoliv COVID-19 ohrožuje všechny lidi stejně, Afroameričané jsou podle vedoucího amerického úřadu pro zdravotnictví, anesteziologa a viceadmirála Jeroma Adamse, vystaveni většímu riziku. Tento rasový rozdíl je podle něj patrný už od prvních údajů o úmrtích spojených s koronavirem, a to například v amerických státech Louisiana, Illinois, Michigan nebo New Jersey.
Někde zemřelo až 70 procent nakažených Afroameričanů
Americká federální vláda doposud nesledovala vir na základě demografických skupin, což by se podle Adamse i prezidenta Americké lékařské asociace Dr. Patrica Harrise mělo změnit. „Máme včasný důkaz, že potřebujeme věnovat zvláštní pozornost rase a etnicitě,“ uvedl Harris.
Guvernér státu Louisiana John Bel Edwards v pondělí oznámil, že z dosavadních 512 obětí koronaviru představovali přes 70 procent Afroameričané, kteří paradoxně zastupují jen asi 32 procent populace státu.
Podobná čísla eviduje také třetí nejlidnatější město USA, Chicago ve státě Illinois. Ze zesnulých pacientů nakažených COVID-19, u nichž byla známa etnicita, bylo 72 procent Afroameričanů, kteří jinak představují jen asi 30 procent městské populace. „Tato nová data nabízejí hlubší pohled do šíření COVID-19 a jasnou připomínku hluboce zakořeněných problémů, které dlouhou dobu vytvářejí rozdílné zdravotní dopady v komunitách napříč Chicagem,“ uvedl starosta města Lori Lightfoot.
Čtěte také
Strukturální rasismus, říkají tamní lékaři
Podle lékařky a epidemioložky Dr. Camary Phyllis Jonesové se tito lidé častěji infikují koronavirem a umírají na něj vlivem kombinace strukturálních faktorů. „Afroameričané jsou více nakažení, protože jsou (viru) více vystaveni, a když jsou nakaženi, umírají více, protože mají svá těla – naše těla – zasažena břemenem chronického podinvestování a aktivního zanedbání komunity,“ uvedla lékařka afroamerického původu. „Když se na to podívám, je to kvůli strukturálnímu rasismu, který nás staví do popředí prací, kde jsme vystavováni (riziku) a méně oceněni a nemáme ochranu, kterou potřebujeme.“
Problém vyššího zásahu afroamerické komunity koronavirem uznal tento týden také prezident USA Donald Trump, který uvedl, že se tím jeho administrativa aktivně zabývá a dělá všechno pro to, aby tuto výzvu vyřešila.
Onemocnění COVID-19 má mnohdy závažný průběh u lidí už trpících jinými (chronickými) nemocemi, jako jsou diabetes a srdeční nebo plicní choroby. Těmi v USA trpí častěji právě Afroameričané, uvedl šéf amerického zdravotnického úřadu. „Osobně jsem se svěřil s tím, že mám vysoký krevní tlak. Takže mám srdeční onemocnění a strávil jsem týden na jednotce intenzivní péče kvůli stavu srdce. Taky mám astma a mám náběh na diabetes, takže reprezentuju dědictví dospívání chudých a Afroameričanů v Americe,“ uvedl Adams.
Vliv životního prostředí a chudoby
Některé ze zdravotních problémů souvisejí i s životním prostředím – třeba s kvalitou vody, míní michiganský politik Tyrone Carter, který řekl, že „tato pandemie jen umocňuje problémy, které už máme pojmenované: přístup ke zdravotní péči, environmentální problémy v určitých komunitách, kvalita vzduchu, vody.“
„V porovnání s ostatními jsou Afroameričané méně zabezpečeni zdravotním pojištěním a mají rovněž méně často zdravotní pojistku od zaměstnavatele, což vede k tomu, že jsou často hospitalizování až v takovém stavu, kterému bylo možno preventivně předejít. Tím jim hrozí vyšší riziko úmrtí," uvedla zpráva Kaiserovy komise o zdravotní pomoci a nepojištěných z roku 2015.
Často pak Afroameričané patří mezi nízkopříjmové skupiny a jsou nuceni žít v přelidněných oblastech doslova „hlava na hlavě“. Ačkoliv je doporučena či nařízena izolace nakažených i karanténa jejich kontaktů, v praxi to v některých případech není možné. Ať už se jedná o životní podmínky skupin s nižšími příjmy, které bydlí v přeplněných bytových domech, o ubytovny pro bezdomovce, nebo o vězeňská zařízení.
Hlavní ekonom z Rutgers University William Rodgers pak zdůrazňuje nárůst nezaměstnanosti u Afroameričanů, kterou v současnosti, na rozdíl od oficiálních 4,1 %, odhaduje na 20,7 %, a u Hispánců na rozdíl od oficiálních 6 % na 18,7 %. Pracovníci těchto komunit jsou podle něj častěji vystaveni riziku nákazy, protože vykonávají práce, které nelze nahradit z domova a v rámci podniků, které byly jako „neesenciální“ dočasně vládou pozastaveny.
