Než se svěřit učiteli, to raději digitální vrbě. Rady AI ale mohou školákům i ublížit
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Každé čtvrté dítě řeší psychickou tíseň s AI.
Proč je spoléhání na virtuální rady nebezpečné?
Téměř pětina žáků trpí středně těžkou depresí.
Učitelé o pocity žáků podle nich příliš nedbají.
Více než polovina dětí nemá ve škole dospělého, kterému by věřily natolik, aby se mu v případě potíží svěřily. To zjistil průzkum mezi pražskými žáky. Problémy, strach nebo psychickou nepohodu tak děti stále častěji řeší s umělou inteligencí. Podle průzkumu se v psychické tísni obrací na AI každé čtvrté dítě. Pro část z nich se tak stává digitální vrbou. Je vždy po ruce, neodsuzuje a odpoví prakticky okamžitě. Někdy to ale může být velmi nebezpečné.
Příznaky středně těžké až těžké deprese trpí podle nového průzkumu téměř každý pátý žák. Když žáky něco trápí nebo se necítí dobře, 24 % z nich svoje problémy svěří umělé inteligenci. Pro dalších 14 % žáků je AI dokonce místem, kam před skutečnými problémy utíkají.
ČTĚTE TAKÉ: Poslušnost může podrývat sebehodnotu dětí, říká pedagožka. Pevná ruka k výchově nepatří
„Víc než 50 % nám opakovaně uvádí, že na škole nemají nikoho, komu by se svěřili se svým problémem. Logicky hledají nějaké jiné cesty, s kým se poradit, komu se svěřit,“ řekl Roman Petrenko z Pražského centra primární prevence.
Podle dětské psycholožky Andrey Kučerové bývají učitelé přetížení. „Školní psychologové nejsou na všech školách. Často tam nemají plný úvazek. Někdy tam jsou třeba na osm hodin pro 600 žáků,“ dodala odbornice.
AI člověka nenahradí
Spoléhat se na rady umělé inteligence ale může být v některých případech nebezpečné. „Když se obrátíte na člověka a něco mu svěřujete, tak s ním nejenom mluvíte, ale také vás ten druhý pozoruje. U umělé inteligence toto pozorování neexistuje. Tam poté může nastat obrovská chyba, která může mít fatální následky,“ varuje pražská radní Alexandra Udženija (ODS), která má v gesci sociální politiku a zdravotnictví.
Čtěte také
S tím Petrenko souhlasí. „Máme příklady, kdy poradila (umělá inteligence) špatně. Nebo naváděla naopak toho žáka k nějakému rizikovému chování, k sebepoškozování a podobně,“ poznamenal.
Jen 27 % dětí navíc vnímá, že učitelé mají skutečný zájem o to, jak se žáci cítí. Podle psychologů budování důvěry ve školách vyžaduje změny v přístupu k dětem.
Podle dětské psycholožky Kučerové by školy měly být otevřenější v komunikaci o duševních potížích. Zároveň by se toto téma mělo podle ní dostat i do výuky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vypukne v Česku s novým školním rokem epidemie žloutenky? Experti mluví o prázdninovém „mixu“
