Školní psychologové nemají důvěru žáků, ukazuje průzkum. Co by podle dětí pomohlo?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Děti trápí vztahy ve škole i tlak na výkon.

  • Školním psychologům věří jen šest procent žáků.

  • Proč se studenti bojí svěřit odborníkům?

  • Kapacity poradců omezuje nadbytek papírování.

Více

Návrat do školních lavic může pro mnohé děti znamenat i větší stres. Pro mladší žáky mohou být jmenovatelem skličujících pocitů vztahy ve škole či množství povinností, u starších jde o tlak na výkon, vyplývá z průzkumu organizace UNICEF. Ten také ukázal, že školní psychologové mají velmi malou důvěru žáků, pokud se chtějí někomu svěřit se svými problémy. Co stojí za propastí mezi studenty a odborníky? I to popsaly žačky, které vystoupily v rámci brífinku neziskové organizace.

Návrat do vzdělávacího zařízení může být pro řadu dětí spojen s náhlým náporem stresu. Nové povinnosti, nepříjemné školní prostředí leckdy spjaté se šikanou či tlak na to, aby byl žák nejlepší. To vše podle průzkumu UNICEF ve spolupráci se STEM/MARK hraje roli v otázce zhoršování duševního zdraví dětí.

K TÉMATU: Návrat do školy bez slz. Děti potřebují změnu režimu i digitální detox, radí odborníci

Podle odpovědí respondentů ve věku 9 až 17 let souvisí největší zdroje stresu v této věkové skupině právě se školním prostředím. Za hlavní důvod psychické nepohody označili vztahy ve škole – tedy vůči spolužákům, učitelům i ty, které vypovídají o šikaně (šlo o téměř každého druhého žáka). U mladších dětí do 13 let je tento faktor dokonce ještě výraznější.

Nemenším problémem jsou také dopady množství školních povinností (45 procent) nebo nepříznivé domácí prostředí, kde dochází i k hádkám (46 procent). Starší žáci poté vnímají tlak na to, aby podávali nejlepší výkony ve všech předmětech. Ten je nejpatrnější hlavně u studentů gymnázií. Kvůli nezdarům při výuce si také děti dělají nejčastěji starosti (44 procent), následují rodinné problémy či špatná ekonomická realita domácnosti.

Spolužák má před školním psychologem přednost

Obecně pak více na dobrých známkách záleží dívkám nežli chlapcům. U dívek jde skoro o každou druhou (48 procent), v případě chlapců je to více než každý třetí (38 procent). Podle výzkumu zaměřeného na duševní zdraví dětí je důvěra k autoritám ve školách na velmi nízké úrovni.

Pouze šest procent nezletilých respondentů by se s problémy obrátilo na třídního učitele či školního psychologa. Nicméně každý druhý žák (50 procent) již zažil, že se s nepříjemnou věcí svěřil spolužákovi. Ideálně by ovšem děti chtěly probírat takové záležitosti s rodičem nebo jiným členem rodiny (49 procent) a až poté s kamarády (26 procent).

„Desetina dětí navíc uvádí, že své problémy nechce řešit s nikým,“ uvádí zástupci UNICEF v tiskové zprávě.

„S psycholožkou jsme se setkali jen jednou“

Tento spíše nedůvěřivý postoj vůči školním poradcům a psychologům ohledně svěřování potvrdili i samotní studenti a studentky, kteří na pondělní tiskové akci odprezentovali závěry průzkumu.

„Také šest procent mladých respondentů řeklo, že by své problémy nejraději probralo s terapeutem nebo psychologem (nikoliv tím školním, pozn. red.). Já osobně si také promluvím raději s rodiči nebo kamarády, ale záleží na druhu problému. Ze své zkušenosti mohu říct, že se školní psycholožkou jsem se potkala jen jednou, a to jen v momentě, kdy se nám přišla představit,“ popsala studentka Bára, jež nyní zamíří do druhého ročníku na střední škole.

Svou zkušenost rozebírala i se spolužáky a spolužačkami, načež se shodli, že nemají důvěru v osobu školní psycholožky. „Bojí se, že by to (problém, s nímž se žáci svěří) řekla pedagogům,“ nastínila důvody.

Také další studentky, jež na akci reprezentovaly hlas mladých lidí, později na dotaz redaktora potvrdily, že to vnímají stejně. „Přijde mi, že jim jde jen o to si nás rychle odškrtnout a předat případně dále, do rukou dalších pedagogických odborníků,“ mrzí další 16letou studentku, rovněž Barboru.

Školní psychologové na seminářích a mezi žáky

Co by tedy sami studenti uvítali, aby se zvýšila jejich důvěra vůči školním psychologům? Jednou z cest by prý mohla být účast na seminářích či výstupech odborníků na školách, jež souvisí s tématem duševního zdraví. „Mohli by tak s námi probírat další otázky. Vždyť s duševním zdravím souvisí mnoho oblastí,“ zamlouvalo by se studentce Anně, která se již předtím nechala slyšet, že inteligence není něčím, „co se dá měřit na škále od 1 do 5“.

Také ona se obává, že by se svěřené věci mohly dostat k učitelům a dále po škole. „Byli bychom rádi, kdyby tito školní odborníci chodili více mezi nás. A nevnímali nás jen jako budoucí odškrtnuté položky,“ připomíná 16letá Barbora.

Nicméně hlavní vina nejde za liknavostí školních psychologů. Česká školní inspekce na základě celorepublikových dat potvrdila, že kapacity jsou nedostačující, ale zájem dětí o tyto služby roste. Navíc se mění charakter práce – odborníci ve školách se potýkají s vyřizováním papírů, takže jim na systematickou práci s jednotlivými žáky nezbývá moc času. Nepříznivou situaci by mohla zlepšit novela vyhlášky, jež vstoupí v platnost 1. ledna 2027.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ostuda a ekonomický marasmus, zuří opozice. Cupuje představený návrh státního rozpočtu