Na Evropu útočí „nezničitelní“ supermravenci. Ničí domy, umí způsobit i výpadky elektřiny

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Evropu obsazuje agresivní mravenčí druh Tapinoma magnum.

  • Hmyz ničí infrastrukturu a způsobuje zkraty.

  • Superkolonie se šíří ze Středomoří do střední Evropy.

  • Proč je téměř nemožné tyto mravence vyhubit?

Více

Evropou se nezastavitelně šíří agresivní druh mravenců, kteří s oblibou útočí na lidská obydlí, ničí chodníky a umí dokonce způsobit výpadek elektrického proudu. Boj s nimi je podle odborníků velmi obtížný.

Až příště ve svém domově narazíte na mravence, zbystřete. Dost možná to nebude stejný hmyz, který ve svém díle o všeumělovi Ferdovi láskyplně ztvárnil spisovatel Ondřej Sekora. Čím dál pravděpodobnější totiž je, že půjde o zástupce druhu Tapinoma magnum.

O velmi agresivního živočicha, který si vysloužil označení supermravenec.

Pochází ze Středomoří, se změnami klimatu se však v posledních letech přesouvá i do střední Evropy. A není k zastavení. Tvoří superkolonie s miliony jedinců, které své okolí doslova drancují – ničí chodníky, zahrady, dětská hřiště, ale i lidská obydlí.

Města bez elektřiny, hubící metody neúčinné

Ani tím to přitom nekončí.

Ve velkém ohrožují i technickou infrastrukturu. S oblibou se mimo jiné zabydlují v rozvodných skříních s elektřinou, kde způsobují zkraty. Takové výpadky proudu jen v poslední době postihly například francouzský Lyon nebo německý Kehl.

Právě Německo má s invazivním druhem největší problémy. Poprvé si jej zde odborníci všimli v roce 2009, od té doby se značně rozšířil po celém území země. Naposledy se ve velkém vyskytnul v Sasku nedaleko od českých hranic.

Útok středomořských mravenců je o to nepříjemnější, že na agresivní hmyz prakticky nefungují běžné hubící metody. Odstranit kolonii žijící až na několika kilometrech čtverečních je téměř nemožné.

Supermravenec je navíc podle listu Frankfurter Neue Presse velmi inteligentní a obratný.

Boji proti němu příliš nenapomáhá ani fakt, že jde o původní druh z některé ze zemí Evropské unie. Německá Federální agentura pro životní prostředí ho tím pádem nemůže zařadit na seznam invazivních nepůvodních druhů.

Rozeznat na první pohled supermravence od jeho neškodnějšího kolegy není snadné. Zástupce Tapinoma magnum dorůstá velikosti dva až pět milimetrů, některé dělnice jsou až dvakrát větší než ostatní. Obávaný hmyzí ničitel je černý, při rozmáčknutí vydává nepříjemný zápach připomínající žluklé máslo.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: V teplákách a bez peněz. Krejčíř už není boss, říká reportér. Za slavným gangsterem jel do JAR