Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu provázejí velmi vysoké náklady. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady, ročně stojí přes půl miliardy korun. Částka násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované ministerstvem zemědělství. Fond je navíc na hlavním dodavateli svého IT systému závislý. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje informace kontrolorů za zavádějící a neobjektivní.
Zemědělský fond zaplatil hlavnímu dodavateli za aplikační podporu provozu a rozvoj IS SZIF v letech 2016 až 2019 celkově téměř 2,1 miliardy korun. V případě IS SZIF byly tyto výdaje podle NKÚ zhruba desetkrát vyšší, než jaké byly u registru zemědělské půdy LPIS, kde se roční náklady pohybovaly kolem 50 milionů korun, a pětkrát vyšší než v případě registru zvířat IZR. Podle ministerstva ale nelze porovnávat informační systém MZe a SZIF. „Každý z těchto systémů má jinou roli, počty uživatelů, rozsah funkcionalit a technologií,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Oponuje také, že na výrazných nákladech informačního systému fondu se podílely vysoké jednotkové ceny práce externích IT specialistů. Podle kontrolorů SZIF platil za jeden den práce „specialisty SAP“ 27 733 korun, což je nejméně dvakrát víc, než kolik za stejného specialistu platilo ministerstvo zemědělství. „Takto vysoké jednotkové ceny za práci na IS SZIF jsou konkrétním negativním projevem závislosti na jednom dodavateli,“ upozornil NKÚ.
Podle ministerstva je ale porovnání jednotkových cen práce externích IT specialistů u MZe a SZIF nesprávné. Každá instituce má implementované různé technologie SAP, cena „specialisty SAP“ 27 733 korun za jeden den práce se nezakládá na pravdě, je to maximálně 21 900 korun, uvedl mluvčí. Dodal, že fond od roku 2015 podniká kroky ke snížení závislosti na hlavním (ne jediném) dodavateli systému.
16 informačních systémů
Podle zprávy NKÚ spravuje ministerstvo zemědělství 16 informačních systémů veřejné správy a v letech 2016 až 2019 vynaložilo v průměru celkově za ICT ročně 453 milionů korun. SZIF spravuje jeden informační systém, roční průměrné celkové výdaje SZIF na ICT za stejné roky byly v průměru 750 milionů korun.
Podle NKÚ se rozdíly mezi ministerstvem zemědělství a SZIF však netýkaly jen konkrétních informačních systémů. „MZe například sledovalo, jak jsou využívány jeho licence k softwaru SAP, a podle toho postupně optimalizovalo jejich využití. SZIF v letech 2016 až 2019 zaplatil za tyto licence téměř 417 milionů korun, ale jejich využití nikterak nesledoval ani nevyhodnocoval,“ uvedli kontroloři. Resort se brání, že náklady na IS SZIF se dlouhodobě pohybují do výše čtyř procent administrovaného objemu finančních prostředků a v rámci celé EU tak patří k lepšímu průměru.
