Nobelova cena
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, oznámil v pondělí švédský Karolinský institut. Ocenění vědci náleží za objevy, které se týkají genomů předchůdců člověka a evoluce člověka, uvedl institut.
Pääbovi se mimo jiné podařila sekvenace genomu neandertálce, který žil před až 300 tisíci let. „Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální,“ řekl k tomu molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Díky tomu, že vědci dokážou přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny, i to, že se mezi sebou křížili.
Vědci obrátili: Existence lochnesské příšery je „pravděpodobná“, tvrdí. Mají nová fakta
Všichni asi slyšeli pověsti o Nessie, dlouhokrkém tvorovi žijícím v hlubokých vodách jezera Loch Ness nedaleko skotského Inverness. Až dosud se většina odborníků shodovala, že jde maximálně o zábavný a dobře smyšlený příběh. Jenže nyní vědci prohlásili, že existence legendární lochneské příšery je „pravděpodobná“.
Pääbo byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v jeskyni Denisova v sibiřském pohoří Altaj. Ukázal, že mezi druhy docházelo k míšení, zdůraznil Nobelův výbor Karolinského institutu. „Díky jeho objevu vidíme do historie mnohem lépe, než jsme viděli dřív,“ míní Pačes.
„Je to famózní pro (..) obor, protože Pääbo udělal skutečně pionýrskou práci,“ doplnil Vladimír Sládek, vedoucí katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle Sládka Pääbo „otevřel dveře“ do dalších výzkumných témat propojujících paleoantropologii a evoluci člověka se současností.
„Pääbo nabídl možnosti, jak začít rozvíjet nové obory typu evoluční medicíny, které nám ukazují a pomáhají chápat některá současná globální civilizační onemocnění v evolučním kontextu a umožňují nám hledat lepší řešení,“ vysvětlil Sládek. „My jsme se díky němu dostali do struktury populací, do hledání některých genetických vztahů mezi onemocněním a evolucí,“ popsal.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu korun). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.
