Ochránci kritizují vládu, že nezasáhla dříve. Před únikem ropy ležela loď v písku celé dva týdny. Stát ale nemá peníze na její vyproštění. Zdroj: Greenpeace
Ačkoli se podařilo zastavit šíření ropné skrvny, která u ostrova Mauricius vznikla po nehodě japonského plavidla, ochránci dál bijí na poplach. A to i přesto, že se do vody dostalo významně méně ropy než při jiných katastrofách. Nicméně problémem není to, kolik ropy do vody uniklo, ale především to, kde k nehodě došlo. Mauricius je totiž velice důležitým místem pro biodiverzitu. Mnoho zdejších druhů, které nenajdete jinde na světě, je tak v ohrožení. Podle odborníků budou dopady na zdejší život ohromné.
Japonské plavidlo MV Wakashio uvázlo na konci července na útesu u Pointe d'Esny. K nehodě došlo nedaleko tří chráněných mořských rezervací. Minulý čtvrtek bylo zjištěno, že z lodi vytéká ropa a podle odborníků se do vody dostalo více než dvanáct set tun paliva. Mauricijská vláda kvůli této události vyhlásila národní nouzový stav. Do čištění ropy z vody se pustili tisíce místních dobrovolníků, kteří vyrábějí zábrany ze slámy či cukrové třtiny, dokonce i z vlastních vlasů, jejichž absorpční schopnost při úniku ropy je známa již od konce sedmdesátých let.
Podle ochránců přírody jsou již první korálové útesy ropou zasaženy. Zdroj: Greenpeace
I přesto, že se šíření ropy podařilo zastavit a veškerá zbylá ropa byla z plavidla již odčerpána, ochránci přírody zůstávají pesimističtí. Mauricius patří mezi místa s největší koncetrací jedinečných druhů na celém světě. I když zdejší biodiverzita není vysoká, vyvažuje ji počet druhů, které se nenacházejí nikde jinde na planetě. Na ostrově žije přibližně sedmnáct set druhů zvířat – až polovinu z nich tvoří ryby. Korálové útesy a mangrovy mauricijských vod představují vzácný ekosystém. Ten bude podle biologů uniklou ropou silně ovlivněn. „Nejde jen o tu ropnou skvrnu, kterou vidíte na povrchu,“ vysvětluje mořská bioložka Corina Ciocan z Univerzity v Brightonu. „Do vody se rozpustí složky ropy, objeví se pěnovitá vrstva pod povrchem vody i těžké usazeniny na jejím dně. Bude tak zasažen celý mořský ekosystém,“ dodává.
Ropná skvrna bude mít na mořské živočichy rozsáhlé dopady. Zdroj: EU/Copernicus
Korálové útesy přitom představují zásadní stavební prvek mořských ekosystémů. Často jsou připodobňovány k mořským deštným pralesům, které hrají klíčovou roli v udržení stability a zdraví ekosystému. Právě korály a mořské rezervace, ve kterých se nacházejí, lákají do zdejších končin turisty a představují velkou část příjmů mauricijského rozpočtu. Nyní hrozí, že kvůli úniku ropy zbělají a zahynou. Kromě toho ale Mauricius patří mezi velké vývozce tuňáků do světa.
Po úniku ropy z lodě Amoco Cadiz u Bretaně zahynulo přibližně dvacet tisíc ptáků. Jiní si dodnes nesou následky. Zdroj: Britannica
Není to poprvé, co se ochránci přírody děsí dopadů ropy na mořské ekosystémy. K jednomu z největších úniků ropy došlo již v roce 1978 u pobřeží Francie. Do moře zde uniklo téměř dvě stě sedmdesát milionů litrů ropy. Zasažen byl pobřežní pás sahající až tři sta kilometrů daleko od souše. Podle odhadů kvůli němu zahynuly miliony bezobratlých živočichů, ale i dvacet tisíc ptáků. Následky jsou zde citelné dodnes.
I čtyři sta tisíc tun ropy, které se vylily v roce 2010 u Mexického zálivu, stále ovlivňuje životy mořských zvířat, včetně pomalejšího růstu, většího výskytu nemocí či neschopnosti reprodukce. I když v předchozích letech došlo k úniku ropy i v méně citlivých oblastech, jejich dopady na život kolem byly (a mnohdy stále jsou) ničivé. Podle odborníků je totiž navzdory sebelepší snaze možno vyčistit z moře jen asi deset procent uniklé ropy. Na Mauriciu již nyní loví z vody mrtvé hvězdice či ryby. Podle ochránců přírody katastrofa smaže dvacet let snah o záchranu zdejšího životního prostředí. Od chvíle, kdy zde byla v roce 2000 zakázána těžba písku, mauricijské mořské ekosystémy jen vzkvétaly.
