Drony SIT: Podpora Integrovaného záchranného systému. Zdroj: Se svolením DronySIT
Plzeň ukazuje, že chytré město nejsou jen lavičky s Wi-Fi. Unikátní propojení Správy informačních technologií města Plzně a složek Integrovaného záchranného systému (IZS) se stává inspirací i pro zahraničí. Drony v rukou odborníků nejen monitorují dopravu, ale také pomáhají při požárech, pátrání po osobách nebo při transportu defibrilátorů. Další vize? Dron doručí krev do nemocnice dřív než sanitka.
Plzeň se stává průkopníkem propojení moderních technologií a krizového řízení. Díky unikátní spolupráci Správy informačních technologií města Plzně (SIT) a složek integrovaného záchranného systému (IZS) získávají záchranáři při každém zásahu neocenitelný přehled ze vzduchu. Drony SIT pomáhají u nehod, požárů i při pátrání po ztracených osobách. A Plzeň má s těmito „létajícími záchranáři“ ještě smělejší plány do budoucna.
První spolupráce mezi SIT Plzeň a IZS vznikla při natáčení videí z cvičení. „Začínali jsme v roce 2016, tehdy šlo jen o natáčení cvičení záchranných složek pro jejich propagaci,“ vysvětluje Josef Navrátil, ředitel úseku Drony SIT Plzeň. „Ale když viděli, co všechno je možné z nebe vidět, jaký mají díky dronům přehled nad situací, začali uvažovat o tom, že nás přizvou i k ostrým zásahům.“
Zlom přišel s monitoringem fotbalového utkání, kdy drony sledovaly davy lidí kvůli možnému předávání pyrotechniky. „Vytvořili jsme i aplikaci, kde šlo video sledovat nejen na místě, ale i na štábu v počítači. Tím jsme se dostali na zcela novou úroveň spolupráce,“ dodává Navrátil.
Zásahy naostro: vrtulník, požár, zřícená budova
Skutečný přelom přišel v roce 2018. „V Plzni na Borech spadl vrtulník Robinson do skladovací haly. Zavolali nás, abychom zkontrolovali statiku budovy, než tam někdo vstoupí, a abychom pomohli určit, jak s vrakem manipulovat,“ popisuje Navrátil první ostré nasazení.
Následoval požár ubytovny, kde hasiči pomocí dronů hledali skrytá ohniska, nebo zřícená budova, kde drony kontrolovaly statiku i možné pohyby uvnitř. „Ukázalo se, že kombinace dronů pro vnější i vnitřní použití má obrovský přínos. Od té doby nás záchranáři volají téměř ke každé mimořádné události,“ říká Navrátil.
Dopravní nehody, pátrání i monitoring davů
„Nejčastější výjezdy máme bohužel k dopravním nehodám,“ přiznává Josef Navrátil. „Jde většinou o vážné případy, často spojené s úmrtím. Naším úkolem je situaci rychle zdokumentovat, aby mohla policie co nejdříve obnovit provoz.“
V roce 2024 vyjela jednotka Drony SIT celkem 128krát, z toho 60krát právě k dopravním nehodám. Další časté výjezdy tvoří pátrací akce – typicky na podzim, kolem Vánoc nebo při změně počasí. Využívají se i při monitoringu velkých akcí, jako jsou demonstrace nebo fotbalová utkání.
„K požárům jsme zváni hlavně při mimořádných událostech, tedy druhého a třetího stupně. Naštěstí jich v minulém roce v Plzeňském kraji nebylo mnoho,“ doplňuje Navrátil.
Záchrana z nebe s defibrilátorem
Vizí do budoucna je podle Navrátila především podpora zdravotnické záchranné služby. „Začlenili jsme se do programu First responderů a hledáme cesty, jak drony využít při zásazích, kde rozhodují minuty.“
Jedním z projektů je transport automatických externích defibrilátorů (AED). „Chceme v Plzeňském kraji vytvořit tzv. hnízdiště dronů, tedy místa, odkud by dron vzlétl a dorazil na místo rychleji než sanitka,“ říká Navrátil.
Technologie připravená je. Co brání realizaci? „Legislativa,“ říká jednoznačně Daniel Kůs, radní města Plzně za Piráty. „My jsme schopni začít hned. Sanitka může přijet za 20 minut, ale dron je tam za tři. Potřebujeme však odpovídající legislativní rámec.“
Plzeň připravuje další unikátní projekt
Dalším směle plánovaným projektem je podle Daniela Kůse transport krve mezi transfuzní stanicí na Borech a Fakultní nemocnicí na Lochotíně.
„Vzdušnou čarou je to otázka minut. Při hromadných nehodách může konkrétní krevní skupina chybět a takto ji dokážeme rychle dopravit,“ vysvětluje Kůs. „Technologicky jsme připraveni, ale znovu – potřebujeme změnu legislativy a podporu od vedení nemocnice.“
Město Plzeň sází na mladé talenty
Drony musí někdo také pilotovat. „Snažíme se oslovovat mladé přes sociální sítě a hlavně si pěstujeme vlastní generaci odborníků,“ říká Kůs. Město pořádá příměstské tábory, kurzy robotiky i kroužky pro děti. „Už nyní u nás někteří působí jako brigádníci – třeba studenti dopravní průmyslovky,“ dodává radní.
Jednou z pilotek, která se na zásazích podílejí, je Jindřiška Reismüllerová. Práce s dronem je podle ní vysoce specifická: „Každý zásah je jiný, člověk se pořád učí nové věci. Nejvytíženější jsme v létě – kvůli dopravním nehodám a požárům.“
Za nejnáročnější zásahy považuje pátrání po osobách. „Každá minuta rozhoduje, jestli se člověka podaří najít živého.“ A jak lidé na drony reagují? „Někdy mají strach. Myslí si, že je sledujeme, nebo že to souvisí s válkou. Ale my jsme tu proto, abychom pomáhali,“ dodává.
Technologie ve službách bezpečnosti
Spolupráce Drony SIT a IZS se prezentuje i v zahraničí. „Přednášeli jsme v Německu, na Slovensku, Chorvatsku, kolegyně vyráží do Řecka,“ popisuje Navrátil. Aktuálně se připravuje i účast na Expo 2025 v Ósace, kde bude během tematického týdne autonomních technologií představen celý koncept využití dronů v krizovém řízení.
Plzeň dokazuje, že moderní technologie a dobře nastavená spolupráce se záchrannými složkami mohou zachraňovat životy. Drony se staly pevnou součástí zásahů IZS a ambice města zdaleka nekončí. Až se otevře legislativa, může Plzeň začít revoluci v krizové dopravě ze dne na den.
