Komise potvrdila posílení pojistek u ETS 2, jak žádalo i Česko. Vítězství, raduje se Hladík
Cíl pro rok 2040 nepodpoříme, zaznělo v Bruselu od českého ministra pro životní prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Komise také podle něj počítá s vypracováním návrhu, který by měl zajistit, že ceny emisních povolenek neporostou nad únosnou mez. Návrh bude vznikat na základě společné výzvy, pod kterou se kromě Česka podepsalo dalších 18 států.
Emisní povolenky budou mít strop. Řekl to podle ministra českého Petra Hladíka (KDU-ČSL) Wopke Hoekstra, komisař, který v Evropské komisi šéfuje agendě klimatu.
Ten měl ministrům sdělit, že se Komise bude zabývat českým návrhem na úpravu ETS 2, čili systému obchodování s emisními povolenkami, který se má nově rozšiřovat na sektory bydlení a dopravy.
ČTĚTE TAKÉ: Pozdvižení při Trumpově cestě do Londýna: Air Force One mělo ohrožovat jiné letadlo
Evropská komise stejně jako ČR jednoznačně podle ministerstva nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy v České republice a v dalších zemích EU. Nyní proto Evropská komise velmi pečlivě a podrobně analyzuje návrhy a doporučení členských států z dopisu, který jménem 19 zemí zaslal na Evropskou komisi ministr Hladík začátkem července, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. „Dosáhli jsme vítězství,“ uvedl ke zprávě Hladík.
„Naše úsilí o změnu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2 přineslo výsledky,“ okomentoval tento příslib premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
Pojistky původní legislativa o ETS 2 již obsahovala, státy EU včetně Česka nicméně volaly po jejich posílení.
Naše úsilí o změnu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2 přineslo výsledky. Komisař Hoekstra dnes veřejně oznámil, že se Komise našimi návrhy bude zabývat a navrhne změny. Úpravy ETS 2 jsou tak zase o krok blíže.
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 18, 2025
Tím však naše práce nekončí – budeme dál usilovat o…
Jednání o cíli pro rok 2040
Hlavním tématem diskuze v Bruselu nicméně byl klimatický cíl pro rok 2040, který Evropská komise navrhla na 90 procent.
Mezi apely, které podle Wopke Hoekstry, komisaře, který v Evropské komisi šéfuje agendě klimatu, ze strany jednotlivých členských států opakovaně zaznívají, patří vyhodnocení možných dopadů, které by nastavení cíle na 90 procent mohlo mít.
To zdůrazňuje i Česko. „Česká republika nepodporuje devadesátiprocentní cíl snížení emisí ne proto, že by to bylo určité politické prohlášení, ale proto, že k tomu pro Česko nevidíme technologickou cestu,“ řekl novinářům ministr pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Navržený cíl 90 procent pro rok 2040 proto Praha nepodporuje.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se svou francouzskou kolegyní Agnès Pannier-Runacherovou na jednání Rady EU v Bruselu Zdroj: Rada EU
Česko nicméně na pracovní úrovni s 90procentním cílem pro rok 2040 počítá, a to podle klimaticko-energetického plánu, jejž schválila vláda na konci loňského roku. Ten zmiňuje hodnotu 86 procent, které by Česko při efektivním plánování a zavádění opatření na snižování emisí mohlo dosáhnout.
Výhrady z Německa i Francie
Vedle ČR se podobné námitky a výzvy k prodloužení jednání ozývají z celkem 11 států, mezi nimi z Itálie, Polska, Slovenska, Estonska a Maďarska, ale i velkých zemí jako Francie či Německa.
To nyní oproti dřívějším postojům otočilo. V koaliční smlouvě vlády Friedricha Merze ze začátku letošního roku cíl 90 procent zmiňuje, ovšem s podmínkou flexibility. Ta by umožňovala kompenzovat CO2 vypuštěné v Evropě v jiných zemích světa.
Čtěte také
„Utváříme politiku, která zásadním způsobem ovlivní Evropu na dalších patnáct let,“ sdělil novinářům v Bruselu Jochen Flasbarth, německý náměstek ministerstva životního prostředí. I proto by to podle něj měly projednat vlády jednotlivých členských států.
O cíli pro rok 2040 tak budou pravděpodobně nakonec rozhodovat přímo premiéři zemí, protože jde o politicky citlivou otázku. Většina diplomatů členských států na jednání ve čtvrtek sice dospěla k dohodě – některé velké členské státy, včetně Německa, však namítly, že chtějí počkat na diskusi mezi předsedy vlád.
Návrh směřuje k zablokování
Evropská rada, na které by měli premiéři a prezidenti o cíli pro rok 2040 diskutovat, nemá legislativní pravomoci, ale stanovuje obecné pokyny. Rozhodnutí hlav států a vlád by tak bylo pro ministry závazné. K zablokování celého jednání však stačí vzhledem k jednomyslnosti mezi 27 hlavami států pouze jedno veto.
Debaty o klimatické politice EU tak fakticky zřejmě dostanou stopku, přinejmenším na nějaký čas.
Mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy pro server Politico uvedl, že lídři budou vést „strategickou diskusi“ o tom, „jaká je nejlepší ekonomická strategie pro dosažení evropských klimatických cílů“ na summitu 23. října.
Rok 2040 jako zásadní bod dalších jednání
Dohoda na tom, o kolik procent přesně chtějí členské státy snížit své emise do roku 2040, je přitom klíčová i kvůli jednáním s dalšími partnery na celosvětové úrovni. Zpoždění například vyvolává otázky ohledně plánu EU na snížení emisí do roku 2035, což je cíl stanovený v Pařížské dohodě uzavřené před deseti lety. Oba cíle měly být podle očekávání schváleny ministry příští týden, protože blok zamýšlel odvodit cíl pro rok 2035 z legislativy pro rok 2040.
Čtěte také
Hoekstra ještě před startem Rady EU několikrát zdůraznil, že jednání mezi státy málokdy bývají snadná a přímočará a že ani tato jednání zřejmě nebudou výjimkou.
„EU stále je mezi nejambicióznějšími vyjednavači. Věřím, že naše role v čele (klimatických ambicí) bude pokračovat i v tomto roce,“ řekl novinářům.
Členské státy přitom již roky zpátky odsouhlasily klimatický zákon, který celou EU zavazuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a do roku 2030 ke snížení emisí o 55 procent. Rok 2040 tak zdaleka není novou ambicí, jako spíše spojnicí mezi těmito již schválenými milníky. Paralelně běží čas také řadě dalších diskuzí, jako je ta o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 anebo ETS 2, od kterých začínají jednotlivé státy couvat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tragická přestřelka v USA: Tři policisté zemřeli, dva bojují o život. Jeli k domácímu násilí
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
