Od roku 1918 republice vládlo 61 vlád. Často jen pár měsíců, celý mandát zvládla málokterá
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Jen čtyři vlády v ČR vydržely celé volební období.
Kdo vládl nejdéle?
Jak dlouho vydržela první vláda A. Babiše?
Zjistěte, jak se měnila délka vlád v Česku.
V meziválečném Československu se vystřídalo 18 vlád, samostatná Česká republika jich má zatím 17, tu poslední řídí Andrej Babiš. Protektorátní kabinety jsme zažili čtyři a v letech 1945 až 1989 se komunisté usadili do 17 vlád. A i když všechny kabinety vzešlé z demokratických voleb začínaly řídit republiku nad sebejistým programovým prohlášením, málokterý z nich se udržel u moci do konce řádného mandátu. Za první a druhé republiky (1918-1939) se to nepodařilo ani jedné. A od 1. ledna 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, uspěly v tomto směru jen čtyři kabinety.
Od roku 1993 se ve Strakově akademii po celé volební období udržela jen vláda Petra Fialy (2021-2025), těžce se rodící kabinet Bohuslava Sobotky (2014-2017), vláda Miloše Zemana (1998-2002) a první kabinet Václava Klause (1992-1996). Jiné české vlády možnost otáčet kormidlem moci zhruba po 1460 dnů (čtyři roky) nedokázaly využít, anebo šlo jen o překlenovací kabinety do předčasných voleb.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš nenechá nikoho vydechnout, říká Kubáček. Podle něj budou jeho ministři rychle šedivět
Nejlépe to šlo Štrougalovi
Průměrný věk premiéra v den nástupu do úřadu je 52 let, redakce CNN Prima NEWS ho vypočítala za období od vzniku Československa v říjnu 1918 do prosince 2025, tedy za 107 let. Andrej Babiš průměr překračuje téměř o 20 let, tématem následujících řádků ale není vitalita ministerských předsedů, nýbrž výdrž celého kabinetu.
Česko a Československo už zažily 61 vlád, včetně té současné. Nejsnadněji se v premiérském křesle dalo udržet za totality, ačkoliv vysoká politická funkce tehdy mohla být i přímou cestou do kriminálu. Funkce předsedy vlády však bývala zároveň předstupněm pro post prezidenta republiky, což se přihodilo třeba Klementu Gottwaldovi nebo Antonínu Zápotockému, později pak Václavu Klausovi i Miloši Zemanovi. Nejdéle se pak ve funkci šéfa československé vlády uvelebil Lubomír Štrougal, od roku 1970 do roku 1988.
A když se Štrougal v únoru 1988 stal ministerským předsedou již pošesté za sebou, v programovém prohlášení jeho kabinetu také zaznělo: „Jako vždy v minulosti, tak i dnes má pro Československo rozhodující význam naše přátelství, spojenectví a rozvoj všestranné spolupráce se Sovětským svazem.“
Za necelé čtyři měsíce v říjnu 1988 však šestá Štrougalova vláda padla, přála si to Moskva. Životopisec prezidenta Gustáva Husáka byl u toho a někdy kolem roku 2002 autorovi tohoto textu vyprávěl: „Husák si přál na místo generálního tajemníka KSČ právě Štrougala. Jenže Gorbačov ukázal na Jakeše, protože věděl, že je hloupý. A Štrougala už nechtěl ani jako premiéra, Sověti potřebovali, ať se to tady rychle zhroutí.“
Štrougal si na kariéru nemohl stěžovat, na výsluní stál 18 let, tak dlouho Československo ani Českou republiku žádný premiér neřídil. A štěstěna mu přála i dlouhý život, zemřel ve věku 98 let.
Lubomír Štrougal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kabinety na pár měsíců
Pokud jde o vlády vzešlé z demokratických voleb po vzniku samostatné České republiky k 1. lednu 1993, žádný premiér se počtem dnů ve funkci Štrougalovi ani nepřiblížil. Opozicí často haněná vláda Petra Fialy (ODS) se ve Strakově akademii alespoň udržela po celé volební období, teprve jako čtvrtá v pořadí. Podobně úspěšní už byli jen Václav Klaus (ODS), Miloš Zeman (ČSSD) a Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zato Stanislav Gross (ČSSD), Mirek Topolánek (ODS), Petr Nečas (ODS) nebo Andrej Babiš (ANO) předváděli v premiérském křesle různé typy přemetů. Babiš byl sice po vítězných volbách v říjnu 2017 jmenován premiérem (6. prosince), nicméně vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a v lednu 2018 podala demisi. K předčasným volbám sice nedošlo, druhou Babišovu vládu ovšem prezident jmenoval až v červnu 2018.
První Babišův kabinet proto patřil k těm s nejkratší životností v historii České republiky. Podobně skončila třeba úřednická vláda Jiřího Rusnoka, která v červnu 2013 nahradila předčasně padlou skupinu politiků kolem Petra Nečase (ODS). Ani Rusnok však nezískal pro svůj tým podporu v Poslanecké sněmovně, takže od srpna 2013 vládl v demisi a jen do předčasných voleb. Celkově pouhých 203 dnů. Podobný úkol měl i kabinet Josefa Tošovského v roce 1998, jenž byl u moci 201 dnů a zemi též pouze doprovodil k předčasnému hlasování.
V kolika letech se politici stali premiéry
(jméno premiéra, datum jmenování předsedou vlády, věk v době jmenování)
Československo
T. G. Masaryk: předseda prozatímní vlády od 14. 10. 1918, 68 let
Karel Kramář: od 14. 11. 1918, 58 let
Vlastimil Tusar: I. vláda od 8. 7. 1919, 38 let
Vlastimil Tusar: II. vláda od 25. května 1920, 39 let
Jan Černý: od 15. září 1920, 46 let
Edvard Beneš: od 26. září 1921, 37 let
Antonín Švehla: I. vláda od 7. října 1922, 49 let
Antonín Švehla: II. vláda od 9. 12. 1925, 52 let
Jan Černý: II. vláda od 18. 3. 1926, 52 let
Antonín Švehla: III. vláda od 12. 10. 1926, 53 let
František Udržal: I. vláda od 1. 2. 1929, 63 let
František Udržal: II. vláda od 7. 12. 1929, 63 let
Jan Malypetr: I. vláda od 29. 10. 1932, 58 let
Jan Malypetr: II. vláda od 14. 2. 1934, 60 let
Jan Malypetr: III. vláda od 4. 6. 1935, 61 let
Milan Hodža: I. vláda od 5. 11. 1935, 57 let
Milan Hodža: II. vláda od 18. 12. 1935, 57 let
Milan Hodža: III. vláda od 21. 7. 1937, 59 let
Jan Syrový: I. vláda od 22. 9. 1938, 50 let
Jan Syrový: II. vláda od 4. 10. 1938, 50 let
Rudolf Beran: I. vláda od 1. 12. 1938, 50 let
Protektorát Čechy a Morava
Rudolf Beran: II. vláda od 16. března 1939, 51 let
Alois Eliáš: od 27. 4. 1939, 48 let
Jaroslav Krejčí: od 19. 1. 1942, 49 let
Richard Bienert: od 19. 1. 1945, 63 let
Československo
Zdeněk Fierlinger: I. vláda od 5. 4. 1945, 53 let
Zdeněk Fierlinger: II. vláda od 6. 11. 1945, 54 let
Klement Gottwald: I. vláda od 2. 7. 1946, 49 let
Klement Gottwald: II. vláda od 25. 2. 1948, 51 let
Antonín Zápotocký: od 15. 6. 1948, 63 let
Viliam Široký: I. vláda od 21. 3. 1953, 50 let
Viliam Široký: II. vláda od 12. 12. 1954, 52 let
Viliam Široký: III. vláda od 11. 7. 1960, 58 let
Jozef Lenárt: od 20. 9. 1963, 40 let
Oldřich Černík: I. vláda od 8. 4. 1968, 46 let
Oldřich Černík: II. vláda od 1. 1. 1969, 47 let
Lubomír Štrougal: I. vláda od 28. ledna 1970, 46 let
Lubomír Štrougal: šestinásobný premiér, VI vláda od 21. 4. 1988, 63 let
Ladislav Adamec: od 12. 10. 1988, 62 let
Marián Čalfa: I. vláda od 10. 12. 1989, 43 let
Marián Čalfa: I. vláda od 27. 6. 1990, 44 let
Jan Stráský: od 2. 7. 1992, 51 let
Česká republika
Václav Klaus: I. vláda od 1. ledna 1993, 51 let
Václav Klaus: I. vláda od 4. července 1996, 55 let
Josef Tošovský: od 17. 12. 1997, 47 let
Miloš Zeman: od 17. 7 1998, 52 let
Vladimír Špidla: od 12. 7. 2002, 51 let
Stanislav Gross: od 26. 7. 2004, 34 let
Jiří Paroubek: od 25. 4 2005, 53 let
Mirek Topolánek: I. vláda, od 16. 8. 2006, 50 let
Mirek Topolánek: II. vláda, od 9. 1. 2007, 50 let
Jan Fischer: od 9. 4. 2009, 58 let
Petr Nečas: od 28. 6. 2010, 45 let
Jiří Rusnok: od 25. 6. 2013, 52 let
Bohuslav Sobotka: od 17. 1. 2014, 42 let
Andrej Babiš: I. vláda od 6. 12. 2017, 63 let
Andrej Babiš: II. vláda od 27. 6. 2018, 63 let
Petr Fiala: od 28. 11. 2021, 57 let
Andrej Babiš: III. vláda, od 9. prosince 2025, 71 let
Kolik měli Češi vlád? Čísla se liší
Nad absolutním počtem vlád v letech 1918 až 2025 se historikové úplně nemohou shodnout, takže výsledné číslo má několik podob. V tomto textu uvádíme 61 vlád, což ale znamená, že do statistiky nejsou započítány exilové vlády z období II. světové války. Shoda mezi badateli nepanuje ani nad započítáváním prozatímní vlády T. G. Masaryka, která vznikla ještě v exilu a u moci zůstala až do 14. listopadu 1918, když byl Masaryk zvolen prezidentem. Bez prozatímní Masarykovy vlády se v meziválečné první republice vystřídalo 18 vlád a skoro všechny měly jepičí život. Žádná z nich nedokázala využít celý mandát.
Čtěte také
Kramář vydržel jen osm měsíců
„Vláda má však také za svou povinnost všecko podniknouti, aby mohly býti volby do sněmu ústavodárného provedeny co nejdříve,“ sebevědomě napsal do programového prohlášení první řádný československý premiér Karel Kramář. A věřil, že jeho kabinet vydrží minimálně do oněch parlamentních voleb.
Sněmovním volbám ale v červnu 1919 předcházely volby komunální a vůdčí politik národně demokratické strany Kramář v obcích a městech propadl. Strana získala jen necelých 10 procent a Kramářova vláda již v červenci 1919 podala demisi, pouhých osm měsíců po jmenování. Kramáře nahradil sociální demokrat Vlastimil Tusar, jehož první vláda se udržela 11 měsíců a druhá dokonce jen čtyři měsíce.
Za druhé republiky se vystřídaly dvě vlády a za protektorátu čtyři kabinety, zatímco v Londýně mezitím zasedaly dvě exilové vlády premiéra Jana Šrámka. V letech 1945 až 1989 prezidenti Československa jmenovali 17 vlád, od února 1948 výhradně totalitních. Po vyhlášení federativního uspořádání v roce 1968 pak mělo Československo tři premiéry najednou (českého, slovenského a federálního), tento přehled ale započítává jen šéfy federálního kabinetu. Demokratické Československo v letech 1990 a 1992 zažilo tři vlády a samostatná Česká republika má nyní kabinet s pořadovým číslem 17. Ministerským předsedou je od 9. prosince 2025 Andrej Babiš a 15. prosince poprvé schůzoval nový kabinet.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel se opřel do Turka kvůli kauzám: Neměl by si vymýšlet jak malý kluk, prohlásil prezident
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
