Odbory vyrazily do boje za vyšší minimální mzdu. Nynějších 17 300 chtějí navýšit hned dvakrát
Předseda ČMKOS Josef Středula Zdroj: CNN Prima News
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300. Přidání o dalších 1 200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů v pátek představil předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna, a to o 1 100 korun na 17 300 korun.
„Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý... Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě,“ uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tím podpořili firmy a ekonomiku.
ČTĚTE TAKÉ: Pekarová nešetří a poslanci utrácejí miliony za výlety, napsal Kverulant. Lži, ohradila se
Příjmová chudoba přitom hrozí, pokud člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo podle statistického úřadu 15 571 korun. Inflace v březnu dosáhla meziročně 15 procent. Ekonomové podotýkají, že výrazné navyšování mezd a platů by ji mohlo ještě podpořit a dobu růstu cen prodloužit.
Čtěte také
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy.
„Pokud odbory dokážou najít shodu se zaměstnavateli, tak já jsem připraven přinést návrh na jednání vlády a zvýšit minimální mzdu ještě v letošním roce. Musíme si ale uvědomit, že to jsou peníze, na které musí zaměstnavatelé vydělat. Opatření musí být dobře promyšlené, aby nespustilo vlnu propouštění. Od roku 2024 připravujeme návrh, který by měl být automatickým mechanismem, kdy se bude předvídatelně zvyšovat minimální mzda vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka. Poukázal na pravidla evropské směrnice, která mají členské země nastavit.
Odboráři požadují i dorovnání všech stupňů zaručených mezd. Varují, že by kvůli nenavyšování příjmů mohli z některých oborů pracovníci odcházet. Středula zmínil třeba školní asistenty či řidiče. Z osmi stupňů zaručené mzdy, která se váže na minimální mzdu a vyplácí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se od ledna zvedly jen dva. Nejnižší, který se rovná minimálnímu výdělku, vzrostl na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimální mzdy, se dostal z 32 400 na 34 600 korun. S úpravou zaručených mezd se podle ministra pro letošek nepočítá, pokud se na tom odboráři a zaměstnavatelé nedohodnou.
Návrhy projedná tripartita
Zaměstnavatelé s navyšováním teď nesouhlasí. Hospodářská komora poukazuje na to, že produktivita roste pomaleji než výdělky. „Hospodářská komora prosazuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy podle jasných kritérií,“ sdělil mluvčí komory Miroslav Diro. Vedení komory předpokládá, že debata o nastavení vzorce začne co nejdřív. Zaručené mzdy komora označila za „socialistický přežitek“, prosazuje jejich zrušení. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje není možné výdělky upravovat každých pár měsíců, růst minimálních a zaručených mezd by mohl ekonomice způsobit problémy.
Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. Částky upravuje ve svém nařízení. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že zavede automatickou valorizaci minimální mzdy.
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
