Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel také cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu Starostů a nezávislých.
Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka je podstatné to, zda konkrétní lidé v obcích skutečně žili, nikoli zda tam měli zapsanou adresu trvalého pobytu. „Trvalý pobyt má toliko evidenční funkci, nevypovídá o faktickém pobytu v obci,“ řekl Suchánek.
Nové informace o Vrběticích? Ruští zpravodajci jsou v Česku stále zakořeněni, říká Šedivý
Jsem přesvědčen, že v Česku je stále zakořeněná ruská zpravodajská skupina, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Reagoval tak na vývoj kauzy Vrbětice, vyšetřovatelé totiž nejspíše podezřívají ruskou manželskou dvojici ze špionáže na českém území. Šedivého nová zjištění nepřekvapila.
Zákon o jednorázovém odškodnění měl pomoci samosprávám i lidem, kteří pocítili negativní dopady explozí a následná mnohaletá omezení plynoucí z likvidace následků. Senátoři se domnívali, že část zákona je v rozporu s ústavním pořádkem a má diskriminační dopady. Ústavní soudci rozhodovali zrychleně, protože 30. června končí lhůta pro uplatnění nároku vůči státu. Středeční nález vstupuje v platnost bez odkladu.
Zákon rozděluje odškodnění mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a také obyvatele s trvalým bydlištěm v některé ze zasažených obcí. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.
Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním. Jak se bude faktický vztah k obcím kolem muničních skladů dokládat úřadům, nechtěl Suchánek předjímat.
„To bude věcí orgánů, které budou rozhodovat o daných žádostech, to znamená ministerstva vnitra. Ale naše zákony běžně znají institut faktického bydliště, pracují s ním, takže to není žádné novum, s nímž by si nedokázal příslušný správní orgán poradit,“ řekl Suchánek. Zdůraznil, že nález nemá žádný negativní dopad na lidi, kteří už nárok uplatnili, případně odškodnění získali.
Při explozi prvního skladu zemřeli dva lidé
Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.
Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.