Nepříjemné překvapení: Experti ostřelují rozpočet školství, Plaga věří v pomoc Schillerové
Expertům ve školství se nezamlouvá rozpočet této kapitoly dle návrhu ministerstva financí. Do resortu by podle něj mělo přitéct 287,9 miliardy korun. Programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta to hodnotí jako „opravdu nepříjemné překvapení“. Cokoliv pod 300 miliard ani nepovažuje za částku, jež v rámci ekonomického vývoje dorovná současný stav. O zklamání hovoří i analytička Učitele naživo Nicole Poláčková Martincová. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) sice uznává, že miliardy v jeho resortu chybí, nicméně doufá, že určitou část uvolní ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
K vyšším platům pro učitele nemíříme, tvrdí o rozpočtu experti. Plaga věří, že cíl splní
Rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce nejspíše pohybovat kolem 300 miliard korun. Po jednání s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO) to oznámil ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle programového ředitele organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty by ale takový rozpočet znamenal stagnaci na cestě ke 130 procentům průměrné mzdy pro učitele, jak vláda slibovala. Analytička organizace Učitele naživo Nicole Martincová pro CNN Prima NEWS uvedla, že kabinet by se takto spíše vzdálil svým závazkům. Plaga ale ujistil, že navyšování prostředků bude rozděleno tak, že jeho resort programové cíle splní.
Nevezmeme část studentů, varují vládu rektoři kvůli rozpočtu. Přesune se boj o střední i na VŠ?
Pokud se v rozpočtu na rok 2027 nenavýší prostředky na vysoké školy, nebude možné přijmout až 10 procent zájemců, kteří by jinak studovat mohli. S tímto důrazným varováním přišla Česká konference rektorů, k níž se připojila i Rada vysokých škol. Podle organizací může nepříjemná situace ohledně nedostatečných kapacit středních škol nastat i v případě nástupu na VŠ. Podle ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI rektoři sáhli k „nejsilnějšímu nástroji nátlaku“. Ministerstvo školství (MŠMT) na dotaz redakce uvedlo, že jednání o rozpočtu probíhá, proto se nebude nyní k věci vyjadřovat.
Pro učitele 75 tisíc nebude stačit, hodnotí experti vládní cíle. Kolik by měl Plaga vybojovat?
Vláda slíbila učitelům, že na konci jejího mandátu se dočkají průměrného platu ve výši 75 tisíc korun. Podle ekonoma a výkonného ředitele think tanku IDEA Daniela Münicha však tato částka nebude odpovídat rovněž slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Odkazuje se na ekonomické predikce. Odborníci současně spočítali, kolik musí ministr školství Robert Plaga (za ANO) vybojovat pro rozpočet resortu na příští rok, aby kabinet naplnil své závazky týkající se mezinárodního srovnání OECD.
Sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta. Úpravu pravidel pro stálé mise prosadila SPD
Sněmovna ve středu hlasy koaličních poslanců schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon. Opozice kroky koaličních představitelů kritizuje.
Babiš ohýbá data u Úřadu vlády, říká bývalá zmocněnkyně. Křeček mluví o mlácení prázdné slámy
Přesunům agend z Úřadu vlády ČR nepředcházelo žádné vyhodnocení, tvrdí bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Na kulatém stolu k budoucnosti lidskoprávní agendy upozornila na zavádějící interpretaci analýzy OECD, o níž se při interpelacích opřel i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Laurenčíkové došlo k účelovému vytržení několika vět, aby šlo celek vykládat opačným způsobem. Končící ombudsman Stanislav Křeček se pustil do aktivity odborů na Strakově akademii.
Hlad, chudoba i migrace: Svět masivně škrtá v rozvojové pomoci, zbytečně zemřou miliony lidí
Vyspělé země v posledních letech ve velkém snižují výdaje na humanitární a rozvojovou pomoc. Minulý rok klesla globální podpora mezi členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o rekordních 23 procent a v dalších letech má pokles podle odhadů OECD pokračovat. Jednotlivé země k tomu mají podle Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů různé důvody – od zvyšování výdajů na obranu po snahu ozdravit veřejné finance. Analýzy expertů však upozorňují, že tyto škrty budou mít dalekosáhlé dopady – projeví se například ve zdravotní pomoci či opětovném rozvoji chudoby a hladu. Na svědomí mají také stovky tisíc mrtvých a počty obětí mohou jít brzy do milionů. Zhoršení podmínek v méně rozvinutých zemích také může zesílit tlaky na migraci.
Historický propad rozvojové pomoci: Svět meziročně škrtl 40 miliard, Česko je na chvostu
Mezinárodní rozvojová pomoc od zemí, které jsou sdruženy ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC), loni oproti roku 2024 klesla o 23 procent. Představuje to největší meziroční pokles v historii oficiální rozvojové pomoci (ODA). V absolutních číslech ODA meziročně klesla o 40 miliard dolarů (přes 800 miliard korun). Ve čtvrtek o tom informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko patřilo loni k zemím, které v přepočtu na hrubý národní produkt vydaly na rozvojovou pomoc ze států DAC nejméně. Hůře na tom jsou jen USA.
KOMENTÁŘ: Do vzdělávání Česko investovat nebude. Je to smutný pohled
Vláda Andreje Babiše na konci ledna schválila návrh státního rozpočtu pro rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. A čerstvě prošel také prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Bez ohledu na probíhající polemiku ekonomů a ministryně financí Aleny Schillerové, zda je nebo není návrh rozpočtu v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, zveřejněná čísla hovoří jasně: do vzdělávání Česko investovat nebude. To je pro prosperitu naší země dlouhodobě horší zpráva než alarmující výše deficitu.
KOMENTÁŘ: Školství jako priorita? Vláda škrtá sliby i lepší budoucnost znevýhodněným dětem
Vláda i ústy premiéra Petra Fialy od začátku mluví o tom, jak je pro ni vzdělání důležité. Zároveň s tím ale není schopna nalít do školství potřebné peníze a v návrhu rozpočtu na rok 2026 se to opět projevilo. Podle expertů nebude na slibované zvýšení platů učitelů, ale ani na podpůrné profese, které vládní poslanci (správně) podpořili v tzv. velké novele školského zákona.
Do důchodu v 74 letech: Evropané budou pracovat stále déle. Jak si stojí Češi?
Do roku 2060 se průměrný věk odchodu do důchodu v EU přiblíží 67 letům a v několika zemích dosáhne dokonce 70 let i více. Informuje o tom web Euronews, který analyzoval data OECD. Několik zemí již provedlo reformy zaměřené na zvyšování věku odchodu do důchodu. Češi se ve srovnání dat z roku 2022 nacházejí mezi zeměmi, kde se do důchodu odchází dříve.
