Okamura o Ukrajincích? Je to nešťastné, říká Pokorná Jermanová. Zmínila i kompromis s Ruskem
Výroky předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) namířené proti Ukrajincům jsou nešťastné, uznala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přímo ve Štrasburku europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. Prohlásila také, že věří, že je kompromis s Ruskem ohledně ukončení války na Ukrajině možný. Řeč přišla i na Izrael a jeho počínání v Pásmu Gazy.
Od voleb do Poslanecké sněmovny uběhlo přes osm měsíců. Nezastiňují ale podle vás vládu Andreje Babiše kontroverze? Třeba ty kolem premiérova střetu zájmů nebo výpady Tomia Okamury proti Ukrajincům?
Pan premiér se se střetem zájmů vypořádal, ve střetu zájmů není. Tečka. To, že to píší novináři, je věc jiná.
ČTĚTE TAKÉ: Opozice zbrojí proti ANO v Senátu: Čižinský a Padevět si podali ruku. Ve hře je i odstoupení
Neříkám, že je ve střetu zájmů, pouze tvrdím, že jsou kolem toho kontroverze.
Nejsou kolem toho žádné kontroverze. Vypořádal se s tím nad rámec českých a evropských zákonů, tečka.
Ale třeba parlamentní opozice proti tomu brojí.
Parlamentní opozice nemá žádné jiné téma. Oni pojedou anti-Babiš kampaň do bezvědomí, protože nejsou schopní pracovat, jak opozice má. Nehledě na to, že čtyři roky po nich tráva neroste. Prohlášení pana Okamury jsou prohlášení pana Okamury. On není součástí vlády, je předsedou Sněmovny. Byl zvolen většinou Sněmovny, víc k tomu nemám co říct.
Na druhou stranu – SPD, které Tomio Okamura předsedá, součástí vládní koalice je.
Ale pan Okamura není součástí vlády.
Ale jeho strana ano.
Ale on ne. Je to předseda Sněmovny a musí si řešit Sněmovnu. Pokud má nějaké prohlášení, se kterým poslanci nesouhlasí, musí si to řešit s ním.
Do koaličních partnerů nebudu střílet
Takže vám jeho prohlášení, třeba proti Ukrajincům během novoročního projevu, nevadí, protože není součástí vlády?
Ta prohlášení nejsou šťastná, ale já nebudu střílet do koaličních partnerů, protože chápu, že na to všichni čekají. Pan Okamura čelil kvůli tomuto projevu diskuzi v rámci parlamentu. Některá ta prohlášení nejsou šťastná, protože on je ve vysoké ústavní funkci a některé věci by prostě říkat neměl. To je fakt. Vyjadřoval se k tomu i pan premiér. V tuto chvíli říkám, že pan Okamura není součástí vlády, nemá na ni vliv. Je součástí koaličního uskupení, a pokud vím, v rámci koalice s ním žádné problémy nejsou. Prohlášení našich koaličních partnerů nejsou vždy šťastná, ale někdy nejsou šťastná ani prohlášení některých mých kolegů ve Sněmovně. Ale to s sebou politika prostě nese.
Vy jste členkou Výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu. Jednou z největších globálních výzev, co se týče bezpečnosti, je nepochybně ruská agrese proti Ukrajině. Co má Evropa s válkou za humny dělat?
Evropa má udělat maximum pro to, aby skončila. Tento postoj, můj i hnutí ANO, je dlouhodobý. V posledních měsících to konečně pochopili i lídři evropských zemí, protože ta válka evidentně nebude mít vítěze a je potřeba se dostat k mírovým jednáním. Je to složité, ne že ne. Bylo jasné, že to bude složité. Na druhou stranu, Ukrajina v této válce podle mě zvítězit nemůže a my nemůžeme dopustit, aby zvítězilo Rusko. Musí to tedy skončit nějakou dohodou a na ní je třeba pracovat. Zpočátku na tom pracoval Donald Trump, nicméně pak řekl, že to je evropská záležitost, a má ve své podstatě pravdu. Evropští lídři by se o to měli snažit.
Očekávání od Donalda Trumpa byla velká, připomenu ten slavný výrok, že to vyřeší do 24 hodin. Nestalo se tak ani rok a půl poté, co nastoupil do úřadu. Co máme tedy dělat my jako Evropská unie? Máme třeba ukončit vojenskou podporu Ukrajiny, nebo ji naopak posílit?
Peníze, které na Ukrajinu posíláme, a neposíláme jich málo, máme každopádně důsledně kontrolovat, protože situace na Ukrajině není dobrá. Korupce je tam v obrovských částkách. Myslím si, že ty peníze mají být dány účelově a máme si kontrolovat, co se tam za to nakupuje. Ale evropští lídři budou muset mluvit nejenom se Zelenským, ale i s Putinem, a budou muset převzít štafetu po Trumpovi, který mírová jednání začal. Předpokládám, že i Evropská komise a Evropská rada se o tom baví a připravují kroky, kterými v tom budou pokračovat, protože je to opravdu nutné. Každý den na Ukrajině umírají civilisté a ta země se propadá do další a další krize, což je to poslední, co asi všichni chceme.
Čtěte také
Jaká je cena za mír? I z těch posledních prohlášení to totiž vypadá, že ten, kdo mír nechce, a ve finále kdo začal tuto agresi, je Vladimir Putin. Měli bychom jako EU, společně s Ukrajinou, Rusku ustupovat třeba v územních otázkách?
Ale my nemáme co ustupovat. To je věcí Ukrajiny.
A měla by podle vás Ukrajina ustupovat?
Ale tohle je přeci věcí jednání u stolu.
Tomu rozumím, ale asi na to máte nějaký názor.
Ale já s vámi toto opravdu řešit nebudu. To je věc, která náleží Ukrajině, aby si ona řekla, za jakých ústupků je ochotna k míru. Ale nemůže to udělat sama. Pokud se Putin nedostane ke kulatému stolu a nezačne to řešit s Ukrajinou, my si tu můžeme říkat, co chceme. A já jsem daleka toho, abych Ukrajině radila, jestli má územně ustupovat, nebo ne.
Mělo by to tedy být primárně ukrajinské rozhodnutí.
Samozřejmě, a Evropská unie by v tom Ukrajině měla pomoci. Ale měla by pomoci k mírovým jednáním, hledat mírové řešení, územně řešit demarkační zóny a já nevím, co všechno. Je to velmi složitá problematika, a rozhodně nikomu z nás nenáleží, abychom Ukrajině říkali, co má nebo nemá Rusku dát. Já si myslím, že ty ústupky musí jít z obou stran. My jsme přijali celou řadu opatření proti Rusům, tisíce balíků sankcí, a evidentně to prostě nefunguje. Evropští lídři budou muset začít s Putinem mluvit a budou muset připravit prostor, aby se Zelenskyj s Putinem dohodl. Ale přeci není cesta, že budeme donekonečna posílat zbraně na Ukrajinu, nebo že ve finále budeme posílat vojáky na Ukrajinu. V žádném případě. To je něco absolutně nepřijatelného, protože Evropa nemůže vstoupit do války. To je věc, která je pro mě nepřekročitelná. Budeme Ukrajinu podporovat, jak to půjde, ale podle mě musíme velmi rychle směrovat ke kulatému stolu a k hledání kompromisu.
Evropa jako štika v rybníku
Dá se podle vás s Ruskem takový kompromis najít?
Každopádně, určitě.
Máte z posledních čtyř let ten pocit?
Proboha, je to o tom, že přeci nemůžete říct: „On se s námi nebaví, nikdy se nedostaneme k tomu, abychom s ním něco vyjednali.“ Ta jednání probíhají, nepíše se to v médiích, protože to jsou diplomatická jednání. A věřím tomu, že budou pokračovat. Já tuto rétoriku nepřijímám, omlouvám se. Hrozně mě to rozčiluje, protože novináři tuto tendenci mají. Svět není černobílý a mezinárodní politika není černobílá. Je to šedý svět, ve kterém se pohybujeme a ve kterém se pohybují diplomaté. A v tomto světě má být Evropská unie mnohem rychlejší a má být větší štika v rybníku, než je.
Mě pouze zajímalo, jestli vám přijde, že Rusko je k nějakým kompromisům, o kterých jste mluvila, ochotno.
Já ale nemůžu na takovouto otázku reagovat, protože u těch vyjednávání nejsem. A rozhodně nebudu po svých zkušenostech, po letech v politice, naskakovat na novinové články.
Čtěte také
Světem zmítají i další konflikty. Je to třeba válka v Íránu nebo dlouhodobé izraelské vojenské akce v Pásmu Gazy. Vy jste mluvila o tom, že EU má být větší štika v rybníce. Jakou roli má Evropa hrát v tomto roztříštěném a nebezpečném světě?
Evropa je v tom poměrně schizofrenní. Vy říkáte „útoky Izraele na Pásmo Gazy“…
Já jsem mluvil o vojenských akcích.
Ano, ale je to reakce na něco.
Na útok Hamásu ze 7. října 2023. Ale uznejme, že tam ty vojenské akce probíhají.
No dobře, ale to je reakce na toto (útok ze 7. října 2023, pozn. red.). A to bylo bezprecedentní vyvražďování obyvatelstva, které na to nebylo připravené. A ta akce byla prostě teroristická, tečka.
To samozřejmě nikdo nepopírá.
Izrael se brání a na svém území má pásmo Gazy, kde je velká skupina civilního obyvatelstva…
Promiňte, ale pásmo Gazy není součástí izraelského území.
Má ho vedle, má ho vedle.
Sebeobrana, nebo genocida?
Jenže jste řekla, že ho má Izrael na svém území.
Viděl jste Faudu? Seriál Fauda, viděl jste ho? Doporučuji vám, pak byste mluvil trošku jinak. Nicméně, Izrael s Gazou bezprostředně sousedí, a ten útok na civilní obyvatelstvo byl nepřijatelný. Izrael se brání a já tomu rozumím. Problémy jsou mezi nimi dlouhodobě a je třeba si říct, že Izraeli rozumím, že brání své území a své lidi. To, že Evropská unie posílala peníze Hizballáhu na humanitární účely, neměla o tom přehled a nevěděla, co se s těmi penězi děje… Pak se zjistilo, že jsou možná využívány na podobné akce. To je ta schizofrenní situace, ve které je EU, kdy v dobré víře, na podporu humanitárních věcí a lidských práv, posíláme nemalé peníze do oblastí, které potom útočí na naši civilizaci. Myslím si, že to Evropa nedělá dobře. My na to upozorňujeme. Neříkám, že se má stavět skepticky ke všemu a nikomu nic neposílat, ale má si prověřovat, kam ty peníze posílá. A to se donedávna nedělo. Důsledek toho je i ten konflikt v Pásmu Gazy.
Protistrana by možná argumentovala rozhodnutím nezávislé komise OSN z loňského roku, která dospěla k závěru, že Izrael v Gaze páchá genocidu. Podle dat potvrzených OSN by tam mělo být přes 70 tisíc mrtvých lidí. Je to podle vás stále sebeobrana?
Mě ale nedostanete k tomu, abych odsuzovala Izrael. Já ho odsuzovat prostě nebudu.
Já se vás nesnažím dostat k tomu, abyste odsuzovala Izrael.
Snažíte, snažíte, a já ho odsuzovat prostě nebudu.
Já se snažím jen zjistit, jak na to nahlížíte, jestli je to podle vás sebeobrana.
Já jsem proizraelská a to se nezmění. Až uvidíte ten seriál Fauda, pak se možná takhle nebudete ptát.
Takže za vás je to sebeobrana a Izrael podporujete.
Ano.
Celý rozhovor s europoslankyní Jaroslavou Pokornou Jermanovou si můžete pustit ve videu, které najdete v úvodu tohoto článku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Silné a aktivistické. Ústavní soud se podle Kubáčka zachoval jako třetí komora parlamentu