Připravme se, že omezení kvůli koronaviru budou platit do jara nebo spíš do léta příštího roku. Pokud se opatření nebudou dodržovat, může počet mrtvých do konce letoška překročit hranici deseti tisíc. Myslí si to Jan Kulveit, výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na univerzitě v Oxfordu, který je i poradcem české vlády. Obavy z vývoje má také ministr zdravotnictví Roman Prymula a další odborníci.
Podle Kulveita by se nyní měla vrátit stejná koronavirová opatření, jaká byla na jaře. Z toho, co bylo vidět v Evropě, jsou současná omezení přibližně na 70 procentech intenzity. Kdyby se lidé dokázali „mentálně nastavit“ jako během první vlny nákazy, je šance, že se Česko do konce roku dostane pod pět tisíc mrtvých a pod pět procent ztrát na HDP. Kulveit by to považoval za úspěch. Podle dat ministerstva zdravotnictví k 16. říjnu dosud na COVID-19 zemřelo 1 230 osob.
„No a naopak když se to nepovede, myslím, že můžeme skončit s čísly nad deset tisíc mrtvých a nad minus deset procent HDP za tu druhou vlnu,“ sdělil vědec v rozhovoru pro Český rozhlas. „Pokud se teď skutečně všichni nebo skoro všichni budou snažit spolupracovat na omezení přenosu, vychází nám, že se těm úplně špatným scénářům ještě můžeme velmi těsně vyhnout. Pokud na tom společnost spolupracovat nebude, potom ty tisíce mrtvých narostou,“ řekl.
A jak dlouho ještě budou trvat opatření spojená s pandemií? „Mám obavu, že nějaká sada omezení bude muset platit do příštího jara, spíš do léta, ale tak, že od jara, když se to zvládne, nám zase začne pomáhat počasí a to, že budeme venku. Může být třeba už na jaře nějaká část populace, co se začne očkovat. Nebo nám může pomoct nějaká široká dostupnost testů. Dá se celkem jistě říct, že příštích několik týdnů bude opravdu těžkých,“ uvedl Kulveit.
Počet nakažených poroste minimálně dva týdny
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na páteční tiskové konferenci řekl, že „situace se vyvíjí směrem, který není příznivý. Jsme na počátku doby, která bude nesmírně složitá. Počet nemocných bude narůstat tři týdny. Doufám, že ne celou dobu, ale minimálně deset dnů až dva týdny,“ řekl Prymula.
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška epidemie prostupuje populací velice rychle. „Pozorujeme už i nárůst nakažených ve zranitelných skupinách, roste počet pozitivně diagnostikovaných seniorů,“ řekl Dušek. V říjnu se podle statistik nakazilo 9 500 lidí starších 65 let, přes 2 000 v domovech pro seniory. Pokud reprodukční číslo neklesne, podle Duška bude ve druhé polovině října víc než 250 tisíc nově nakažených. Péči v nemocnici bude na konci října potřebovat asi 5 000 lidí, z nich až 1 000 intenzivní péči, odhaduje Dušek.
„Právě ta polovina lidí, co demonstrativně nosí roušku pod nosem v supermarketech, intenzivně pracuje na tom, abychom tu měli nejen co nejdéle výjimečný stav, ale také přeplněné nemocnice a ekonomiku v kýblu,“ vyjádřil se nedávno na Twitteru biolog Omar Šerý.
Prymula v pátek informoval, že v následujících dnech se další opatření zatím nechystají. Nicméně podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové je ve hře zavedení povinnosti nosit roušku venku.
Největší hrozba od druhé světové války
O koronavirových opatřeních se jedná také na unijním summitu v Bruselu. Šéfové států ve čtvrtek diskutovali o tom, jak by Unie mohla zefektivnit společný postup. „Je to největší hrozba pro Evropu od druhé světové války a my jsme konstatovali, že musíme zintenzivnit komunikaci,“ řekl novinářům v Bruselu premiér Andrej Babiš. Unijní lídři se ve čtvrtek pozdě večer mimo jiné shodli, že chtějí sjednotit pravidla pro karantény nebo postupy při testování na COVID-19 včetně vzájemného uznávání testů.
