Proč se bojíme Ruska? EU je silnější, prohlásil Orbán na evropském summitu
Evropské státy nemají podle Viktora Orbána důvod obávat se Ruska. Jsou podle něj mnohem silnější, ať už jde o počet obyvatel nebo výši HDP. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale varoval, že se Rusko stále cítí dostatečně sebevědomé na eskalaci války.
„Jsme silnější než Rusko. Porovnejte si to (EU s Ruskem, pozn. red.) a vycházejte z faktů. Máme více než 400 milionů obyvatel, Rusko má něco přes 130,“ řekl maďarský premiér Orbán novinářům před začátkem neformálního evropského summitu v Kodani. To samé podle něj platí pro hrubý domácí produkt. „My, všech 27 států, dáváme společně na vojenské výdaje více než Rusové. Tak proč se bojíme? Jsme silnější než oni,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské drony nad Evropou ovlivňují volby v Česku. ANO ztratilo i kvůli kritice Kremlu
Dánská premiérka Mette Frederiksenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří během pracovního zasedání 7. summitu Evropského politického společenství (EPC) v Bella Center v Kodani 2. října 2025. Zdroj: Profimedia, AFP, Ludovic MARIN
V Kodani se druhý den po sobě sešli lídři evropských států. Oproti středečnímu jednání Evropské rady však 27 členů EU doplnili také zástupci aliance NATO, ale také Ukrajiny, Turecka, Švýcarska nebo zemí Balkánu.
Téma jednání nicméně zůstává stejné – bezpečnost Evropy i podpora Ukrajiny.
Ruské výdaje na obranu
Náklady, které na vojenské účely Kreml vynakládá, se nyní od začátku rozsáhlé invaze na Ukrajinu poprvé snižují. Právě to odráží rostoucí ekonomické problémy Ruska, které však nijak významně nemění jeho směřování k opotřebovávací válce proti Ukrajině, konstatuje deník The New York Times.
I přes mírné snížení výdajů zůstává vojenský rozpočet Ruska stále téměř čtyřnásobný oproti roku 2021. Rozpočet přesahující 160 miliard dolarů v letošním roce představuje postsovětské maximum – a je téměř třikrát vyšší než rozpočet Ukrajiny, která čelí hrozící rozpočtové krizi a stále potřebuje zhruba 20 miliard dolarů na pokrytí výdajů na příští rok.
Tusk: Musíme se zbavit iluzí
Před laxním přístupem k Rusku v kontrastu k Orbánovi však varoval polský premiér Donald Tusk. „Je naprosto zřejmé, že musíme zastavit všechny druhy iluzí. První iluzí bylo a je, že žádná válka není. Někteří z nás mají rádi tyto (měkčí) definice, jako je totální agrese, incidenty nebo provokace. (...) Je to, je to válka – nový typ války, velmi složitý, ale je to válka,“ řekl na konto řady případů narušení evropského vzdušného prostoru. Ty byly v případě Rumunska, Polska a Estonska přisouzeny Rusku, v případech Dánska a Norska zapojení Kremlu prokázáno nebylo – figuruje v nich ale jako hlavní podezřelý.
Podobně se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten uvedl, že „se všichni nyní nacházíme v nové realitě“.
„Myslím, že to chápou všichni, dokonce i ti, kteří si to možná nechtějí přiznat.“ Varoval také, že „nedávné incidenty s drony po celé Evropě jsou jasnou ukázkou toho, že Rusko se stále cítí dostatečně sebevědomé na eskalaci této války“ a chce „rozdělit Evropu, rozdmýchat spory, zabránit nám v nalezení společné řeči“.
Polský premiér Donald Tusk Zdroj: ČTK / PAP / Leszek Szymański
„Pokud se Rusové odváží vyslat drony proti Polsku nebo narušit vzdušný prostor severoevropských zemí, znamená to, že se to může stát kdekoli – v západní Evropě, na jihu – a potřebujeme rychlou a účinnou reakci,“ řekl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem jednání prohlásil, že „se nacházíme v době, kdy Rusko zjevně nedosahuje svého hlavního cíle“, protože jeho „speciální operace“ se nepodařilo dosáhnout Kyjeva ani „změnit režim“ na Ukrajině, píše deník The Guardian.
„Myslím, že situace je dnes mnohem lepší než na začátku roku… (kdy) jsme se obávali jakéhosi velmi rychlého míru a měli jsme určité pochybnosti o úrovni podpory Spojených států.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šéf Pentagonu válčí s vlastní armádou. Generálové budou muset povinně na detektor lži
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
