Masivní protesty v Myanmaru (Zdroj: Agentura AP)
S tím, jak v Myanmaru pokračují masivní protesty proti vojenské diktatuře, rostou i obavy z násilí. V noci ze středy na čtvrtek tamního času měli vojáci dokonce střílet na neozbrojené občany a podle videí také zapálit několik domů. Speciální vyslanec OSN pro lidská práva v Myanmaru Tom Andrews řekl, že má naprostou hrůzu z potenciálního násilného střetnutí protestujících a vojenských jednotek.
„Obávám se, že středeční den má potenciál stát se velice násilným, nejnásilnějším od puče prvního února,“ řekl Andrews americké CNN.
Podle informací vyslance je část vojáků stahována z regionů do Rangúnu, epicentra protestů. „V minulosti takové přesuny předznamenávaly zabíjení, mizení lidí a masové zatýkání,“ vyslovil své obavy Andrews.
Strach z krveprolití stoupá, protože myanmarská armáda se ani v minulosti nebála nevoli občanů potlačit krvavě. V úterý navíc byla obviněna zadržovaná premiérka země, a aktivisté proto vyzývají k „milionovým demonstracím“. Už ve středu vyšly do ulic tisíce lidí v největším barmském městě Rangún poté, co byla vznesena obvinění proti zadržované legitimně zvolené premiérce Su Ťij. Dav volal po jejím propuštění a po obnově demokracie.
Pochod byl největším od vojenského převratu, který proběhl před více než dvěma týdny. K protestům se připojili například učitelé, stávkující dělníci, LGBT komunita s duhovými vlajkami či studenti. První demonstrace byly opatrné a šlo pouze o jednotky lidí, kteří vyšli do ulic. Většina občanů protestovala ze svých oken a balkonů, právě ze strachu, že se armáda uchýlí ke krvavému potlačení nepokojů.
Středeční protesty v Myanmaru. Zdroj: Profimedia.cz
Už nyní se na sociálních sítích objevují záběry, na nichž vojáci brutálně mlátí vesměs pokojně demonstrující občany. Jedna účastnice protestů dokonce po střelbě leží v nemocnici, na přístrojové podpoře vitálních funkcí. Ze středečního večera existují také záběry z města Mandalaj, na nichž je slyšet střelba od vojáků. Ti zbraněmi hrozí zaměstnancům železnice. Údajně také zapálili několik domů.
The military is now burning the houses of Railway workers down and attacking people with guns and tear gas at 34x79 streets Compound Railway Station of Mandalay.
— Cho Cho (@ChoCho34610766) February 17, 2021
MYANMAR NEEDS DEMOCRACY@freya_cole @YourAnonCentral @MarkFarmaner @RapporteurUn #WhatsHappeningInMyanmar#Feb17Coup pic.twitter.com/Gqql08WMw9
K ještě větším demonstracím vyzývají aktivisté i dosud nezadržení představitelé Národní demokratické ligy, která zvítězila v loňských volbách. „Sejděme se v milionech a pojďme sesadit diktátory,“ napsala na svůj Facebook aktivistka Khin Sandarová.
K nepokojům vyzval i Kyi Toe, jeden z čelních představitelů Národní ligy pro demokracii, který zatím není zadržován armádou. „Vydejme se na masový pochod. Ukažme juntě, která zničila mladým budoucnost, naši sílu,“ řekl.
Myanmar se po dlouhých desetiletích vojenské nadvlády dočkal pádu junty v roce 2011, v roce 2015 pak proběhly první svobodné a spravedlivé volby. Proč došlo k vojenskému puči, se dočtete zde.
