Od pondělka se v médiích objevuje Myanmar (do roku 1989 známý jako Barma) v souvislosti s nelegálním vojenským převratem. Proběhly první malé demonstrace, zatýkání, armáda dokonce znemožnila přístup k Facebooku. Legální představitelé státu jsou zadržováni neznámo kde. Proč k puči došlo a co se v současné době v zemi děje?
Země má s vojenskou diktaturou dlouholeté zkušenosti. Nezávislost na Velké Británii získala v roce 1948, a vojenská junta zde vládla v letech 1962 až 2011. Pak se vrátila k civilní vládě a v roce 2015 zde se svou Národní demokratickou ligou zvítězila držitelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Vítězství obhájila také v loňských volbách do parlamentu, a to s drtivými 83 procenty hlasů.
Proč došlo k převratu?
Opozice se proti vítězství bránila tím, že během voleb mělo dojít k rozsáhlému volebnímu podvodu. Tato obvinění jsou podle všeho nepodložená a vyvrátila je i volební komise. Za opozici se však postavila v zemi velice vlivná armáda. Zejména její čelní představitelé se kvůli výsledku voleb zřejmě obávali ztráty moci. Když měl nový parlament zasednout, zorganizovali vojenský puč, právě pod záminkou volebního podvodu a stabilizace státu. Vojenská junta vyhlásila na rok výjimečný stav.
Obavy ze ztráty vlivu se zřejmě týkají především vrchního velitele armády generála Min Aun Hlaina, který výsledkem voleb ztratil šanci, aby ho parlament navrhl jako kandidáta na prezidenta. Navíc mu bude 65 let a podle tamních zvyklostí má jako voják v tomto věku odcházet do penze. Moc potřebuje mimo jiné proto, aby udržel rozsáhlé ekonomické zájmy své rodiny.
Min Aun Hlain si zachoval velký vliv, a to jak politický, tak armádní, i v době, kdy už Myanmar byl pod civilní vládou. Po vojenském puči byla legitimně zvolená vláda odstavena a řada čelních představitelů je zadržována neznámo kde, včetně laureátky Nobelovy ceny Su Ťij. Vojenská junta vyměnila všechny ministry a tvrdí, že za rok, po uplynutí výjimečného stavu, uspořádá „svobodné a spravedlivé volby“.
Lidé se bojí protestovat
K demonstracím vyzývá už od pondělka Národní demokratická liga i aktivisté. K prvnímu protestu však došlo až ve středu večer v největším městě Rangúnu, kde lidé vyjádřili nespokojenost boucháním hrnců a pokliček. Většina jich však demonstroval ze svých domovů. Do ulic se vyjít bojí, protože v minulosti se armáda nezdráhala nepokoje krvavě potlačit, připomněla agentura Reuters.
Do ulic se jako první odvážila asi dvacítka lidí ve městě Mandalaj, kteří sešli před lékařskou fakultou. V době pandemie vstoupili do stávky také zaměstnanci asi 70 nemocnic, kteří prohlásili, že pro juntu nebudou pracovat. Někteří z nich se vydali do terénu pečovat o nejchudší nebo pracovat na prevenci šíření koronaviru. Ačkoliv byli protesty prozatím jen takto drobné, nejméně tři lidé už byli zadrženi.
Kdo je držitelka Nobelovy ceny Su Ťij?
Politička Aun Schan Su Ťij dlouhodobě bojovala za obnovu demokracie v zemi ovládané vojenskou Juntou. Mezi lety 1989 až 2010 byla držena v domácím vězení a v roce 1991 získala Nobelovu cenu míru. Po pádu diktatury zvítězila ve volbách se svou Národní ligou pro demokracii. Nyní režim drží pětasedmdesátiletou ženu neznámo kde.
Mezinárodní reputace Su Ťij byla výrazně poškozena kvůli zacházení s etnickou skupinou Rohingů, které bylo například upíráno právo na myanmarské občanství. V roce 2019 dokonce stanula před mezinárodním tribunálem, kde odmítla obvinění z genocidy spáchané na muslimské skupině Rohingů žijící v převážně buddhistické zemi. Rohingové už několik let prchají do sousední Bangladéše, kde často končí v uprchlických táborech.
Uprchlí Rohingové i ti, kteří v Myanmaru zůstali, se dokonce nechali slyšet, že převratu se sice obávají a nesouhlasí s ním, ale že zadržení Su Ťij vůbec nelitují. „Kdysi jsme ji uctívali jako královnu, ale po roce 2017 nám došlo, jaká doopravdy je,“ řekl jeden z uprchlíků televizní síti Al Jazeera. Rohingové se v souvislosti s vládou vojenské junty obávají dalších pogromů.
Česká republika převrat odsoudila, Čína je proti
Spolu s Evropskou unií odsoudila vojenský puč i Česká republika. Odmítavě se k němu vyjádřil také americký prezident Joe Biden, který Myanmaru dokonce pohrozil sankcemi. Zasáhnout chtěla také Organizace spojených národů, zabránila v tom však Čína, která uplatnila své právo veta.
