Ukrajina ve středu v noci vyslala rakety na město Taganrog v Rostovské oblasti a na krymský Sevastopol, kde útočila střelami Storm Shadow, uvedly tamní úřady. Podle dosavadních informací byli dva lidé zraněni a několik domů poškozeno. Nad Ruskem okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym také podle tamní Moskvou dosazené správy protivzdušná obrana sestřelila dvě desítky dronů.
Spojené státy dlouhodobě patří k vojensky nejmocnějším státům světa. V řadě konfliktů se jim ale nedaří dosáhnout stabilních politických výsledků. Podle bývalého velvyslance USA při NATO Iva Daaldera není problém v síle armády, ale ve způsobu, jakým Washington k válce přistupuje. Vojenské operace pak končí rychlým vítězstvím na bojišti, ale dlouhodobým strategickým neúspěchem.
Ukrajinské síly raketami Storm Shadow zasáhly důležitý velitelský a komunikační bod v okupované Luhanské oblasti. Podle generálního štábu úder ukazuje dobré plánování, koordinaci a jasný cíl. Rusko podle ukrajinských odhadů ve válce přišlo o více než 1,3 milionu vojáků. Údaje však nelze nezávisle ověřit.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží působit sebejistě a ve středu dění, zákulisní informace ale naznačují opak. Podle zdrojů z jeho okolí i západních služeb čelí rostoucí izolaci, slábnoucí podpoře elit a tlaku kvůli vleklé válce na Ukrajině i zhoršující se ekonomické situaci. Navzdory tomu zůstává odhodlaný ve válce pokračovat, píše web deníku The Guardian.
Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
Poslední masivní útoky na Kyjev byly odvetou Ruska za ukrajinské ostřelování civilních cílů. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil poslanec Miroslav Ševčík (za SPD), který tak opakoval verzi Moskvy, podle které Ukrajinci trefili internátní školu, nikoliv středisko spojené s válečnými drony, jak tvrdí Kyjev. To nenechalo chladnou Michaelu Šebelovou (STAN), která varovala, že Ševčík legitimizuje ruské násilí.
Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí vyzvalo zahraniční diplomaty k opuštění Kyjeva vzhledem k tomu, že ruská vojska přistupují k systematickým útokům na Kyjev v odvetě za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se pátým rokem brání ruské agresi, jejíž součástí jsou prakticky každý den i útoky na Kyjev a další ukrajinská města. Před dvěma lety bylo při jednom z ruských útoků poškozeno České centrum v Kyjevě.
Napětí kolem války na Ukrajině dál roste, zatímco Rusko čelí kombinaci vojenských neúspěchů a ekonomických problémů, uvedl šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin. Podle něj sice Moskva zůstává na bojišti zatím odhodlaná, její pozice se ale postupně zhoršuje. Současně varuje, že Kreml stále neprojevuje skutečnou ochotu k ústupkům a mírová jednání zůstávají v mrtvém bodě. Objevily se také zprávy, že Rusko zvažuje konec války, ale zatím není jasné, jak by to mělo podle Kremlu vypadat.
Energetická infrastruktura byla poničena při útoku ukrajinské rakety v západoruské Belgorodské oblasti. U Jaroslavle v Jaroslavské oblasti byla při dronovém útoku zraněna žena. Informovaly o tom v noci na pondělí podle ruských agentur místní úřady.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou raketou středního doletu Orešnik. Vyslalo také na 600 dronů a 90 raket a střel. Na sociální síti to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok si podle něj vyžádal nejméně 83 zraněných, jsou také oběti na životech. Úřady v hlavním městě a jeho okolí ráno informovaly o čtyřech zabitých. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo nasazení rakety Orešnik a dalších hypersonických zbraní. Uvedlo, že armáda útočila na velitelské objekty v odvetě za ukrajinské útoky na civilisty. Západní politici útok raketou Orešnik odsoudili.
„Smrt, smrt těm hajzlům Internacionály. Každý, kdo si říká komunista, je odpovědný za krev v ipaťjevském sklepě, vinen za miliony dalších vražd, za poskvrnění duše ruského národa, vinen za nekonečnou ostudu, za lži, špínu a krev, do které se propadla ruská zem.“ To napsal bývalý bělogvardějský kapitán Viktor Larionov, vůdce skupiny mstitelů, kteří v roce 1927 podnikli teroristický útok v centru Leningradu.
Miliony ukrajinských dětí vyrůstají uprostřed války, která zásadně proměnila jejich každodenní život i způsob, jakým vnímají svět. Strach ze školních povinností či vztahů s vrstevníky nahradily obavy o bezpečí, ostřelování a přežití. Psychologové upozorňují, že dopady těchto zkušeností budou formovat celou generaci ještě po mnoho let.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
