Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Tamní ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden člověk v Moskevské oblasti.
Ukrajinský raketový útok v noci na sobotu zasáhl průmyslový podnik v ruské Samarské oblasti, uvedly místní úřady. Raketový útok na Samarskou oblast potvrdil později i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ministerstvo obrany v Moskvě kromě toho oznámilo zničení bezmála 600 dronů. V noci na sobotu mohutně útočili i Rusové. Při jejich útoku v Dněpropetrovské oblasti zemřel kojenec a jedenáct lidí bylo zraněno. Úřady v Chersonu hlásí 28 zraněných.
Druhá světová válka skončila, na Rudém náměstí pochodovaly vítězné jednotky Rudé armády, ale za ostnatými dráty pracovních táborů se schylovalo k dalšímu konfliktu, při kterém opět měla téct krev. Česky bychom mu mohli říkat „válka se sviněmi“, i když ruský originál byl ještě o něco drsnější. Trvala deset let, měla tisíce mrtvých a trestanci se v ní zabíjeli noži, tyčemi nebo holýma rukama. Jako ve spoustě jiných válek, které mezi sebou vedou „civilizované“ národy, i tady šlo o moc a kontrolu nad zdroji. Jedna skupina vězňů bojovala s druhou o to, kdo bude pánem tábora.
Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
Boje na pozemní frontě na Ukrajině se v posledních měsících zpomalují, válka ve vzduchu však naopak nabírá na intenzitě, píše CNN. Rusko i Ukrajina stále častěji útočí drony a raketami na cíle hluboko za frontovou linií, což zvyšuje tlak na protivzdušnou obranu i počet civilních obětí. Eskalace útoků navíc může ovlivnit i případná mírová jednání.
V okupovaném Sevastopolu došlo ve čtvrtek podle zpráv ukrajinských médií k bombovému atentátu. Jeho obětí je zřejmě vysoký důstojník ruské Černomořské flotily Robert Šahjejev, který měl zemřít v důsledku výbuchu nálože ukryté pravděpodobně v odpadkovém koši. Atentát potvrzují i ruské telegramové kanály, objevily se i fotografie z místa výbuchu.
Pět mrtvých si v Sevastopolu na anektovaném Krymu vyžádala exploze, která následovala po náletu ukrajinských dronů. Zahynuli čtyři pyrotechnici ruského ministerstva pro mimořádné situace a hlídač objektu, oznámil ve čtvrtek Ruskem dosazený gubernátor Michail Razvožajev. Ten zprvu informoval o výpadku proudu po nepřátelském útoku.
Výbuch v Moskvě ze 2. srpna má další známé oběti. Odnesla ho zejména rodina jednoho z hlavních architektů ruské agrese na Ukrajině. V luxusní moskevské restauraci Balzi Rossi explodovala trhavina v momentě, kdy zde pobývala dospělá dcera generála Alexandra Čajka společně se svým manželem. Zatímco generálův zeť na místě podlehl těžkým zraněním, jeho dcera byla v kritickém stavu převezená do nemocnice.
Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském útoku zastavily provoz, úder zabil sedm pracovníků a 21 zranil, uvedla podle médií společnost Metinvest. Útočili také Ukrajinci: Jejich pondělní mise poškodila a dočasně vyřadila z provozu závod ZapSibNěftěchim v Tobolsku, největšího výrobce LPG v Rusku, uvedly zdroje Reuters.
Válka na Ukrajině by mohla skončit, pokud v Rusku nastane pět zásadních změn. Na svém telegramovém kanálu to uvedl velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ukrajince zároveň vyzval k vytrvalosti, jelikož nadcházející doba podle něj bude složitější než kdy dřív. „Moskva padne. Krym oživíme a obnovíme,“ ujistil zároveň veřejnost. Analytici z Institutu pro studium války mezitím uvedli, že tempo ruského postupu se sice mírně zvýšilo, i tak je ale nepravděpodobné, že by se podařilo splnit cíle, které stanovil ruský prezident Vladimir Putin.
Dvanáct lidí zemřelo a dalších 39 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Nižněkamsk v Tatarstánu, uvedla podle agentury TASS tisková služba vedení této republiky ve středním Rusku. Cílem útoku byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku.
Ruské úřady stále častěji označují vojáky, kteří zmizeli na frontě, za dezertéry, přestože jejich rodiny tvrdí, že mohli být zabiti, zraněni nebo zajati, píše web RFE/RL. Takový status přitom připravuje pozůstalé o peníze i další státní podporu a podle lidskoprávních aktivistů může ruskému státu ušetřit miliony za každého vojáka. Příbuzní se změny statusu často domáhají měsíce či roky a narážejí na odpor armády i úřadů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
