ozbrojený konflikt

Rusko poprvé během války na Ukrajině použilo mezikontinentální balistickou raketu, informuje agentura AP. Stalo se tak v noci z 20. na 21. listopadu, raketa měla namířeno na město Dnipro na východě Ukrajiny, které je domovem téměř jednoho milionu obyvatel. Podle některých ukrajinských médií Rusko útočilo raketou typu RS-26 Rubež.

Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo masivní raketový útok na Ukrajinu. V zemi byla vyhlášena letecká pohotovost. Armáda hovořila o vážné balistické hrozbě, útočit měly stíhačky MiG-31K a Tu-95.

„Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!“ To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě „se mu nic nestane“, napsal zpravodajský server BBC News.

Dlouhá léta žije v Česku, ke svým ukrajinským kořenům se ale hrdě hlásí. I proto novinář a esejista Jefim Fištejn válku na Ukrajině od začátku důkladně sleduje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nabídl svůj názor na bezmála tři roky trvající válku a zhodnotil role hlavních aktérů světového dění. „Kdyby Biden chtěl, aby Ukrajina vyhrála, tak by zrušil zákaz používání amerických zbraní na území Ruska už dříve,“ říká například Fištejn.

Ukrajinská armáda ve středu ráno vyslala kolem dvanácti britsko-francouzských raket dlouhého doletu Storm Shadow na ruskou Kurskou oblast. Nejdříve to tvrdily ruské kanály na sociálních sítích, vzápětí o události informovala i média s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Ukrajinská strana zatím úder nekomentovala. Kyjev zřejmě naplno využívá povolení západních zemí k ničení cílů na ruském území.

USA povolily Ukrajině používat rakety ATACMS k útokům na ruské území. Krok má mimo jiné zvýšit schopnost Ukrajiny bránit okupovaná území v Kurské oblasti. Jaký vliv budou mít tyto rakety na bojiště a co znamená rozhodnutí amerického prezidenta Joe Bidena pro pokračování konfliktu?

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post.

V zákopech a v hledáčku nepřátelských dronů jsou už tisíc dnů. Ruská invaze přinesla Ukrajincům enormní oběti na životech a spálenou, hustě zaminovanou zemi. Obránce navíc čeká rok plný nejistot – jakmile se Donald Trump opět ujme prezidentského úřadu ve Washingtonu, může přijít zlom, který se jim líbit nebude. „Trump to může celé pos*at a donutit nás odevzdat kus území Rusku, jinak nám nedá zbraně. To je asi ten nejčernější scénář,“ obávají se nahlas ukrajinští vojáci oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Popsali i další možnosti, jak by mohl svérázný prezident zasáhnout do průběhu války.

Útoky, které ukrajinská armáda podnikla v ruské Brjanské oblasti s nasazením raket dodaných Spojenými státy, jasně dokládají, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat. V úterý to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Válka mu změnila život. V jeho případě však došlo paradoxně ke změně k lepšímu. Michal Viewegh totiž nabídl svůj dům jako příbytek válečné uprchlici z Ukrajiny. Postupem času se sblížili tak, že vznikl nový vztah. Paní Olena se s manželem, s nímž neprožívala šťastné soužití, již předtím rozvedla, a teď… „Rozhodně má už domov tady, já bych ji na Ukrajinu ani nepustil,“ říká s pousmáním slavný spisovatel. A jak prožívá se svou partnerkou už tisíc dnů trvající válku?

Ukrajinci poprvé zasáhli ruské území americkými raketami ATACMS, k čemuž minulý týden podle některých médií dostali svolení od prezidenta USA Joea Bidena. S odkazem na zdroje z armády o tom informuje ukrajinský web RBK. Útok americkými raketami podle agentury RIA Novosti zmiňuje také ruské ministerstvo obrany. Střely měly zasáhnout vojenský objekt v Brjanské oblasti. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Uvedl to Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka trvá už 1000 dní a výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.