
Fiala k blackoutu: Čelíme mimořádně nepříjemné situaci. V pohotovosti je Ústřední krizový štáb
Čínský ministr zahraničí Wang Yi údajně 3. července řekl šéfce unijních diplomatů Kaje Kallasové, že si jeho země nemůže dovolit, aby Rusko prohrálo válku na Ukrajině. Informoval o tom list South China Morning Post.
Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi odpálilo také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informovalo o tom ukrajinské letectvo, podle kterého byl hlavním cílem útoku Kyjev. Úřady v metropoli po útoku hlásí více než 20 zraněných. V důsledku ukrajinských dronových útoků přišla o život jedna žena v Rostovské oblasti na jihu Ruska a bez dodávek elektrického proudu zůstalo náboženské centrum Moskevské oblasti.
Za Rusko dnes bojují převážně tamní menšiny či příslušníci jiných států. V případě porážky Kyjeva podle zmocněnce pro Východní partnerství Davida Stulíka hrozí, že jeho armádu v dalším konfliktu proti Západu posílí i Ukrajinci. Diplomat také uvedl, že pro Kreml jsou Česká republika a další státy dříve náležící do východního bloku „ztraceny pouze dočasně“.
Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, konečný návrh předloží Katar a Egypt. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Ten zároveň vyzval Hamás, aby dohodu přijal, a varoval, že pokud tak neučiní, vše bude jen horší. Oznámení v Pásmu Gazy vzbudilo naději, napsala agentura Reuters.
Letní ofenziva Ruska na Ukrajině ztrácí na síle jen několik týdnů po svém zahájení, a to navzdory rekordnímu počtu útoků na několika frontách. Jednání o míru ale ustoupila do pozadí a administrativa Donalda Trumpa se angažuje stále méně. Je tak pravděpodobné, že konflikt bude pokračovat i v roce 2026, píše CNN.
Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. V úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Stále více Čechů si myslí, že válka na Ukrajině přejde do vleklého konfliktu. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Jeho výsledky ukázaly výrazné rozdíly mezi voliči. Zatímco většina příznivců vládní koalice a Pirátů si přeje, aby Ukrajina získala zpět celé své území, voliči opozice se přiklánějí ke scénáři kompromisu.
Ukrajinský Mariupol zůstává i po třech letech od vypuknutí války v troskách. Obyvatelé nemají dostatek pitné vody a léků. Rusové se ale svět snaží přesvědčit o opaku. Opravují fasády hlavních ulic, za rohem ale zůstávají trosky. Daleko horší je ale podle místních to, co se děti učí ve škole, píše BBC.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných, včetně šestiletého chlapce, si během noci na pondělí vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast na východě země. Oznámil to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na různých místech drony poškodily civilní infrastrukturu, vypukly požáry. Z dalších částí Ukrajiny úřady informují o dalším zabitém civilistovi a čtyřech raněných.
Rusko v noci na dnešek podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku války, vyslalo na ni 477 dronů a 60 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket, na 226 se jich ztratilo. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Uvedla to ukrajinská armáda. Ruské údery zabily další dvě osoby, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady.
Do Kyjeva se vrátila válka. Ukrajinská metropole je v posledních týdnech vystavena zvýšenému počtu masivních ruských útoků. Podle Ukrajinců Kreml změnil taktiku a snaží se více terorizovat civilní obyvatelstvo. Někteří už uvažují o opuštění města.
Od zásobování traumatologickými soupravami pro hromadné neštěstí až po vybavení zdravotníků neprůstřelnými vestami. Evropské země – a zejména ty na východě – se připravují na válku, píše Politico. Panují totiž obavy z útoku Ruska, které se ve válce na Ukrajině soustředí i na civilní infrastrukturu.