Útok na polské hranici: Zničená je benzinka, kamiony i vlak. Varšava poslala do vzduchu F-16
Ukrajinská média informují, že na hraničním přechodu s Polskem Jahodyn hoří kamiony zapálené po nedělním ruském zásahu čerpací stanice, která se nachází na ukrajinské straně. Polsko kvůli incidentu poslalo do vzduchu bojové letouny F-16. Na jiném místě, dva kilometry od hranic s Polskem, zasáhl v neděli ruský dron lokomotivu osobního vlaku, uvedly ukrajinské dráhy. Vlak jel z Kyjeva do Varšavy, píší média. V neděli útočili i Ukrajinci. Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.
Za válku na Ukrajině může Západ, tvrdil Putin v Indii. Za další selhání označil triumf AfD
Válku na Ukrajině vyprovokoval Západ neustálým vytvářením tlaku na Moskvu a neustálou snahou vtáhnout Kyjev do Severoatlantické aliance. Novinářům to řekl ruský prezident Vladimir Putin na okraj návštěvy Indie, kde se zúčastní dvoudenního summitu uskupení BRICS, napsala v noci na sobotu agentura Reuters. Putin rovněž prohlásil, že události v Evropě včetně vítězství krajní pravice ve volbách v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jsou výsledkem systémových chyb západních globalistů.
Na Rusko se musí okamžitě uvalit tvrdé sankce, vyzval Zelenskyj Trumpa. Nechápe, na co se čeká
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Podobný příspěvek umístil i na sociální síť X. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.
Bitvu nad Krušnými horami nepřežily desítky pilotů, k zemi šly stíhačky i 14 létajících pevností
Západní část Krušných hor se 11. září 1944 stala dějištěm největší letecké bitvy nad územím Česka. Zejména obyvatelům městyse Kovářská, který leží na dohled od Klínovce a Fichtelbergu, se naskytl pohled na oblohu plnou stíhaček a bombardérů vzájemně se ostřelujících z palubních zbraní. V průběhu několika minut popadalo do okolních lesů nejméně 50 letadel včetně čtrnácti amerických létajících pevností. Zahynuly přitom desítky pilotů, dalším se podařilo přistát na padácích.
Další vysoká injekce z EU pro Ukrajinu: Na obranný materiál dostane několik miliard eur
Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliardy korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může mimo jiné využít na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu korun).
Čtvrt století po 11. září: Je Al-Káida poražená, nebo silnější než kdy dřív?
Od útoků na Světové obchodní centrum z 11. září 2001 uplynulo právě 25 let. Teroristická hrozba se za tu dobu výrazně proměnila. Al-Káida přežila likvidaci svého původního vedení a rozšířila se prostřednictvím poboček po světě, zatímco sociální sítě, drony a umělá inteligence vytvořily nové možnosti pro šíření propagandy i radikalizaci jednotlivců. Západní země navíc podle odborníků postupně omezují kapacity, které během války proti terorismu vynakládaly na jeho potírání.
Čínští vojáci na Ukrajině? Rusko loví v cizině. „Potravu pro děla“ verbuje na sociálních sítích
Ruská armáda podle dostupných zpráv čím dál intenzivněji verbuje do svých řad cizince. Vedle Severokorejců, kteří Moskvě pomáhali s dobýváním Kurské oblasti, se do bojů proti Ukrajině dostávají i občané Číny. Podle nových informací přitom Kreml na nábor cizinců vynakládá obrovské úsilí – a nevynechává přitom ani chudší země, jejichž obyvatele láká falešnými sliby dobře placené práce nebo studia.
Po 11. září se spojenci svorně postavili za USA. Proč od té doby na článek 5 nikdy nedošlo?
Nejzákladnějším principem Severoatlantické aliance (NATO) je kolektivní obrana, která je popsaná v článku 5. Ten stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi aliance bude považován za útok proti všem. NATO poprvé – a zatím i naposledy – uplatnilo článek 5 po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Podívejte se, co aktivace článku 5 obnáší a v jakých dalších případech jeho aktivace rovněž přicházela v úvahu.
Konec války na Ukrajině? Putin chce dohodu, tvrdí Trump. Zmínil i datum zastavení bojů v Íránu
Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil ve středu podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci se šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích. Trump se mimo jiné domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu.
CNN: Optimismus Ukrajiny slábne. Rusko utahuje smyčku kolem pásu poslední ochrany
Rusko na Ukrajině nadále pomalu postupuje a stále více ohrožuje klíčová města Kramatorsk a Slovjansk, píše americká stanice CNN. Moskva přitom sází na pomalou a ničivou taktiku, která má oslabit ukrajinskou obranu a připravit půdu pro další postup. Ukrajinská armáda se tak oproti jaru, kdy získávala více území, než ztrácela, dostává pod tlak a čelí stále intenzivnějším ruským útokům.
