ozbrojený konflikt

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na sobotu stalo terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a 14 balistických raket. Uvedlo to na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo, podle něhož byla hlavním cílem vzdušných útoků právě metropole. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo v pátek ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil (AFU) Valerij Zalužnyj varoval před falešnými nadějemi na návrat k hranicím Ukrajiny z roku 1991, píše deník The Kyiv Post. Upozornil také na to, že Rusko má pořád dost prostředků na pokračování války.

Dronové záběry a rádiové odposlechy, které získala CNN, ukazují, že ruští vojáci měli – zřejmě loni v listopadu – popravit ukrajinské zajatce. Odborníci nevylučují, že za takovými rozkazy může stát nejvyšší ruské vedení včetně prezidenta Vladimira Putina. Podobných případů navíc podle ukrajinské generální prokuratury přibývá.

Více než tři roky plné brutality a statisíce ztracených lidských životů. Válka na Ukrajině si nadále vybírá krvavou daň, zatímco Západ usiluje o mírová jednání – vypadá však, že ne podle představ bránící se Ukrajiny. „Když se podívám na KLDR a Jižní Koreu nebo na Kypr, tak bych řekl, že mír nenastane nikdy. To by se muselo Rusko rozpadnout jako Sovětský svaz,“ řekl redakci CNN Prima NEWS ukrajinský voják Pavel z 21. mechanizované brigády, která působí v Záporoží. Dodal, že i v případě míru zůstane po válce jen spálená a zaminovaná domovina. Slovenského premiéra Roberta Fica označil za rusofila.

Postoj Rusů vůči válce se mění, ztrácejí o ni zájem, protože ji znají jen z televize. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl český zpravodaj žijící v Moskvě Jiří Just. Kromě toho podle něj stále věří, že na frontě vítězí. Komentátor Roman Joch doplnil, kdo má podle něj v rukou klíč k rusko-ukrajinskému příměří.

Pokud se naskytne příležitost dočasného příměří za účelem výměny rukojmích, Izrael bude ochoten ji přijmout. Podle agentury AFP to ve středu řekl premiér Benjamin Netanjahu, který ale zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou Izraele. Z rukojmích, které v Pásmu Gazy stále zadržuje teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci, je zcela jistě naživu 20 osob, řekl Netanjahu.

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení svých jednotek a k posílení obrany, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Jerevanu. Šéf ruské diplomacie připustil, že Rusko nebylo s to dodat svému arménskému spojenci objednané zbraně, což vysvětloval tím, že Rusko je nuceno na ukrajinském bojišti čelit celé Evropě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi ve válce, rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, a Moskva dosud nevyslyšela návrhy Spojených států či evropských spojenců Ukrajiny na nejméně 30denní bezpodmínečné příměří v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války.

Indie a Pákistán jsou stále na hraně války. Jak ale uvádí analýza deníku The New York Times, konflikt mezi zeměmi, které spolu vedou spory od svého vzniku v roce 1947, zřejmě nelze vyřešit na bitevním poli. Spor s Pákistánem přitom zůstává hlavní překážkou na cestě Indie k tomu, aby se stala globální velmocí.

Rusko je připraveno vést věčnou válku a ze svých podmínek nehodlá ustoupit, nic na tom nezměnil ani pondělní telefonát ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Na webu Politico to podotkl veterán válečného zpravodajství a editor názorové rubriky Jamie Dettmer. Červené linie Moskvy se prý za léta, která uplynula od začátku invaze, neposunuly ani o píď.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil stavbu jaderné elektrárny Kursk II, oznámil ve středu Kreml. Putinova návštěva se uskutečnila v úterý 20. května, napsal list Kommersant na svém webu.

Ruský inženýr a spoluvynálezce balistických raket Iskander Vladimir Nedošivin je po smrti. Konstruktéra raket, které ruská armáda využívá i při své invazi na Ukrajinu, našli obyvatelé jednoho z panelových domů ve městě Kolomna zraněného po pádu ze schodů. Předtím měl popíjet a močit u vchodu do panelového domu. Zemřel několik dní po převozu do nemocnice.