PŘEHLEDNĚ: Severské státy, Pobaltí i český soused. Kam by Putin mohl rozšířit válku?
Rusko podle expertů z think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council) stále intenzivněji využívá hybridní válku k výpadům proti Evropě, potažmo Západu. Prostřednictvím sabotáží, kyberútoků, narušování vzdušného prostoru a pomocí dezinformací testuje reakce NATO a hledá slabiny. Experti nyní varují, že Kreml by mohl své operace dál rozšiřovat a postupně zvyšovat tlak i mimo Ukrajinu. Podívejte se, kde a jak by mohl ruský prezident Vladimir Putin dále útočit.
Moskvě může dojít trpělivost, říká ruský expert o Německu. Medvěděv pohrozil přímým úderem
Vztahy mezi Moskvou a Berlínem eskalují. Německo obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle a chystá proti Moskvě sérii odvetných opatření. Ruský expert na Německo Alexandr Kamkin v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sice odmítá možnost přímého vojenského útoku, zároveň ale varuje, že pokud bude Evropa pokračovat ve zbrojení a podpoře Ukrajiny, může Rusku „dojít trpělivost“.
ANALÝZA: Rozdělený Írán. Skrytý mocenský boj v Teheránu může rozhodnout o konci války
Írán stojí před zásadním rozhodnutím: Pokračovat ve válce, nebo se pokusit konflikt ukončit dohodou. Zatímco pragmatičtí představitelé upozorňují na vyčerpanou ekonomiku a chtějí vyjednávat, zastánci tvrdé linie odmítají Washingtonu věřit a prosazují pokračování v boji. Rozkol uvnitř íránského režimu se po šesti měsících války prohlubuje a do složité situace se dostává i nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí, píše CNN.
Krutá bitva změnila Vukovar v chorvatský Stalingrad. Zasáhly i dvouplošníky známé v Česku
Chorvatský Vukovar čeští turisté mířící k Jaderskému moři spolehlivě minou. Svým způsobem je to škoda. Staré barokní město s asi 23 tisíci obyvateli leží stranou od všech dálkových tras ve východním cípu země na Dunaji, který zde tvoří hranici se Srbskem. Stopy bojů, které ve Vukovaru propukly na konci léta 1991, jsou ve městě a jeho okolí stále patrné a připomínají, že zdaleka ne každý mnohonárodní stát se po pádu železné opony rozdělil tak poklidně, jako Československo.
Prolomená ukrajinská obrana: Proudové drony zrychlily na 600 km/h, Kyjev je nemá čím ničit
Rusko rychle zdokonaluje své útočné drony a Ukrajina musí hledat způsob, jak se jim bránit. Nejnovější modely s proudovým pohonem jsou mimořádně rychlé, lze je navádět na dálku a stále častěji míří nejen na energetickou infrastrukturu, ale také na vlaky, sklady a další logistické cíle. Experti upozorňují, že Moskva nasazuje i další generaci zbraní – hybridy mezi drony a střelami s plochou dráhou letu. Jejich zachycování představuje velký problém, napsal web RFE/RL.
Rusko eskaluje sabotáže v Evropě, terčem je i Česko. Experti varují před největšími riziky
Rok 2025 patřil z hlediska bezpečnosti k nejvážnějším od konce studené války, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Česko se potýkalo s rozsáhlými ruskými hybridními aktivitami, od dezinformací a propagandy přes verbování lidí pro možné sabotážní akce až po zpravodajské operace a kybernetické útoky. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský upozornil, že problémem nemusí být samotná schopnost jednotlivé útoky odhalit, ale koordinace mezi institucemi a komunikace státu ve chvíli, kdy se objeví několik problémů najednou.
Mohutný úder na Kyjev: Rusové zasáhli vlakové depo. Na místě je nejméně sedm mrtvých
Po ruském útoku na vlakové depo a další železniční infrastrukturu v Kyjevě zemřelo sedm lidí, uvedl v úterý podle agentury Reuters šéf ukrajinských státních železnic Oleksandr Pertsovskyj. Šest z obětí jsou podle něj zaměstnanci drah. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko v noci útočilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a v Oděse. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v dalších částech Ukrajiny. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, podle Reuters při takovém útoku zahynul jeden člověk v Belgorodské oblasti.
Putin cítí slabost Západu a chce eskalovat válku. Hraje o život, tvrdí zdroje z Kremlu
Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá zatím ustoupit z války na Ukrajině, přestože Rusko za ni platí stále vyšší cenu a ve společnosti i mezi elitami roste nervozita. Podle časopisu The Economist se po týdnech zvažování rozhodl pro eskalaci, která by mohla znamenat nejen více útoků na Ukrajině a další represe uvnitř Ruska, ale i sabotáže v Evropě. Západ se mezitím stále více obává, kam až je Putin ochoten zajít.
Hořící sklady po raketovém úderu Ukrajinců, úřady hlásí mrtvé. Rusové zasáhli výškovou budovu
Nejméně dva mrtvé a 16 raněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování Belgorodu na západě Ruska z nedělního večera, oznámil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev. Ruský dron zasáhl výškovou budovu v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a zranil dva lidi, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho člověka zranily ruské řízené letecké bomby v Izjumu na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady. V jihoukrajinském Chersonu ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení, zranění utrpěli dva zaměstnanci.
Velký exodus: Rusové se bojí Putinovy mobilizace a hromadně utíkají před válkou za hranice
V Rusku se stále častěji objevují zprávy o nové mobilizaci. Do armády by mohly být povolány stovky tisíc mužů a Kreml začal již nyní využívat různé strategie, aby na frontě doplnil počty vojáků. Mimo jiné mělo podle různých zpráv docházet ke snahám o verbování univerzitních studentů či k násilným odvodům z některých částí země. Rusům v odvodovém věku se ale do války zřejmě nechce – podle webu Politico jich totiž stále více ze země utíká.