
Sledujte speciál k volbám v Německu: Situaci exkluzivně zhodnotí Fiala, Babiš či Topolánek
Prezident Petr Pavel hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ukrajině. Pavel to uvedl na síti X.
Evropští státníci kvůli nevypočitatelnému přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažují razantní kroky. Britové přemýšlejí o vyslání vlastních mírových vojáků na válkou zmítanou Ukrajinu. A nemusí být osamoceni. Deník The Washington Post hlásí, že by spojené evropské spojené síly měly v zemi až 30 tisíc vojáků. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj však už dříve označil takový počet za nedostatečný.
Děláme tupé dodávání zbraní a upnuli jsme se na dobytí Moskvy, uvedl v pořadu 360° bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Poslanec Radek Vondráček (ANO) ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že nedávná neúčast českých zástupců na pařížské konferenci o budoucnosti Ukrajiny byla selháním české diplomacie.
Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal ve čtvrtek deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa se opět stalo terčem ruských vzdušných úderů. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěla zranění jedna žena. Bez dodávek elektrické energie zůstává 90 tisíc domácností, napsal web Ukrajinska pravda. Rusko na Oděsu útočí bezpilotními letouny už druhý den po sobě. Exploze měly být slyšet rovněž v Kyjevě, kde se aktuálně nachází zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko.
Na Ukrajinu by v případě dojednání příměří mohly být vyslány evropské jednotky. Analýzu možné podoby mise popsal web The Guardian. Podle experta připadají v úvahu tři možnosti.
Za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci, označil ve středu americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila jeho slova za zcela absurdní. Ukrajinci a jejich vláda každý den bojují za demokracii, řekla. Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi, a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války. Jeho postoj si pochvaluje Kreml.
První setkání k vyjednávání míru na Ukrajině jednoznačně ovládli Rusové. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN s tím, že už nyní dosáhli ze strany USA jistých ústupků. CNN zároveň uvádí, že staronový americký prezident Donald Trump, který už delší dobu slibuje vyjednání konce války, zasazuje Ukrajincům v čele s jejich hlavou státu Volodymyrem Zelenským jeden úder za druhým.
Běžní Ukrajinci jsou z jednání mezi americkými a ruskými diplomaty v Rijádu rozčarovaní. Uskutečnilo se totiž bez zástupců napadené země. V pořadu Nový den to popsal reportér CNN Prima NEWS, který se na Ukrajině aktuálně nachází. Lidé se také obávají toho, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi „projdou“ válečné zločiny, za které ho stíhá Mezinárodní trestní soud.
Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance. Šéf Bílého domu to podle agentur řekl v úterý ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago.
Kurská oblast v Rusku se stala místem mimořádně tvrdých bojů. Pro obě strany jde o velmi důležité území – může sehrát zásadní roli při jednání o míru. Ruští vojáci, kteří v oblasti operují, pro web The New York Times popsali, že tak intenzivní boje ještě nezažili. V místě mezi dvěma armádami uvízlo také několik tisíc civilistů. Jejich příbuzní se nyní obávají o jejich životy.
Přestanou se Američané v čele se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem zajímat o Pobaltí a stáhnou odtud své vojáky? To je obava, která podle The Financial Times trápí část evropských lídrů. A to navzdory varování, že se Rusko připravuje na rozsáhlejší konflikt právě se silami Severoatlantické aliance (NATO), které se nacházejí i právě v pobaltských státech. Zde působí mimo jiné i české síly.