ozbrojený konflikt

Kolem 40 mrtvých a 60 raněných si vyžádal zásah základny proruských bojovníků z jednotek vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova na jihu Ukrajiny, napsala agentura Unian s odvoláním na informační kanál v aplikaci Telegram, který se specializuje na sčítání ruských ztrát. Ukrajinská raketa zasáhla podle ní čečenskou základnu v Chersonské oblasti ještě během pondělní noci. Kadyrov podle ruských médií označil dosavadní ruskou odpověď na ukrajinské ostřelování ruského území za slabou a navrhl vymazat ukrajinská města z povrchu země.

Prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil ve čtyřech Ruskem okupovaných oblastech stanné právo. Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jde o předzvěst velkého boje. Rusové si tím uvolňují ruce, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

V Chersonské oblasti se ukrajinským obráncům vzdala velká skupina ruských vojáků, která byla tvořena především branci v rámci částečné mobilizace. Na tom by nebylo nic neobvyklého, pokud by se to ovšem nestalo bez vědomí jejich velitele. Ten s kapitulací nesouhlasil, musel tak být zastřelen.

Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, a to nejen vojenské. Mobilizace je důsledkem úspěchů Ukrajiny, řekl prezident Miloš Zeman v reakci na středeční rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyhlásil částečnou mobilizaci.

Vyhlášení částečné mobilizace v Rusku je zlomový bod, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj Putin na Ukrajinu pošle vojáky základní služby, kterých je každoročně povoláváno asi 300 tisíc a kteří prochází dvanáctiměsíčním výcvikem. Ruské vedení si bude moct vybrat ročníky a odbornosti, které potřebuje. Mohou být mezi nimi třeba ženisté, spojaři, letečtí technici nebo i piloti.

Částečná mobilizace, kterou ve středu ráno vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, je snahou o eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Ukrajinská armáda zajala již více než 200 ruských vojáků. Při výsleších uvádějí, že mělo jít pouze o cvičení. Jeden ze zajatců nyní přiznal, že dostali i rozkaz střílet v případě odporu po civilistech. Těch od začátku konfliktu zemřelo již téměř 500.

To, co se odehrává na Ukrajině, není invaze ze strany Ruska, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. Japonsko naopak „jednostranné akce Ruska“ vůči Ukrajině rezolutně odsoudilo. Austrálie oznámila rozšíření sankcí vůči Rusku; uvalit sankce na Moskvu je připravena také Jižní Korea.

Ukrajince nejspíš čeká další nepříjemné déja vu. Vladimir Putin se v rámci svého dlouhodobého projektu „back to the USSR“ nehodlá na nic ohlížet a proklamace západních politiků o podpoře Ukrajiny ho jen těžko zastaví.

Válka na Ukrajině na spadnutí? Kreml ji nerozpoutá. Ale využije nepokoje, které v zemi mohou v dohledné době nastat, domnívá se ukrajinský politolog Maxim Jali. Z Ruska pak zní hlasy, že konflikt nikdo nechce a za napětí na východě Evropy mohou Spojené státy.

Bývalý profesionální mistr světa v boxu a současný starosta ukrajinského hlavního města Kyjeva Vitalij Kličko burcuje Evropu a žádá o pomoc před možnou další ruskou invazí. Na Ukrajině naléhavě potřebujeme mezinárodní podporu a vojenskou pomoc, napsal Kličko ve výzvě, kterou zveřejnil německý deník Bild.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyjádřil solidaritu svému polskému protějšku a poděkoval mu za obranu východní hranice Evropské unie. Zkritizoval také bruselské promigrační politiky a vzkázal jim, aby se na polsko-běloruskou hranici přijeli podívat.