ozbrojený konflikt

Kubánci, kteří se připojili k ruské armádě, se ocitli v těžké situaci. Po zisku ruského občanství doufali v rychlé a vysoké výdělky, místo toho ale čelí brutální realitě fronty, ze které nemohou uniknout. Jejich příběhy, o kterých informoval web Politico, odhalují, jak Moskva využívá zahraniční rekruty v nekončící válce.

Ruské město Smolensk na západě země se v noci na úterý stalo terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Ukrajinská armáda později oznámila, že bezpilotními letouny zaútočila na tamní letecký závod a také na ropný sklad ve Voroněžské oblasti. Rusko i Ukrajina zároveň informovaly o sestřelení desítek nepřátelských dronů.

Zadržení severokorejských vojáků předcházela dlouhá příprava a pozorování. Pro web The Kyiv Independent to popsali dva ukrajinští vojáci, kteří se mise v Kurské oblasti účastnili. Zároveň uvedli, že Severokorejci jsou mnohem lépe fyzicky i psychicky připraveni než jejich ruští kolegové.

Internetem se šíří fotografie německého kancléře Olafa Scholze, jak se neúspěšně snaží zadržet odcházející spolkovou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou. Momentce měl předcházet konflikt obou vrcholných politiků o balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který kancléř zablokoval. Informoval o tom deník Bild.

Mělo by být cílem všech normálně smýšlejících lidí, abychom udělali všechno pro to, aby se palba na Ukrajině zastavila. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států podle něj může na cestě k příměří nastat zvrat. S vyjednáváním však podle europoslance Tomáše Zdechovského musí začít ruský vládce Vladimir Putin.

Pokud Putin postupuje, nemá důvod se zastavit, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS armádní generál v záloze Jiří Šedivý. Vyjednat mír podle něj nebude jednoduché, jelikož Ukrajina a Rusko mají naprosto odlišné požadavky. Bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský upozornil, že jde i o nás, jelikož Rusko má ve svém repertoáru cílů i omezení schopností střední a východní Evropy.

Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). V sobotu to na síti X oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na sobotu po několikahodinové debatě izraelská vláda. Dohoda má zastavit boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zajistit stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy a umožnit návrat rukojmích, které palestinské ozbrojené skupiny unesly z Izraele v říjnu 2023. V neděli odpoledne budou podle agentury Reuters propuštěni první tři rukojmí.

Konflikt na Ukrajině není dostatečným zdůvodněním toho, že vláda porušila téměř všechny sliby. V pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Thomas Kulidakis. Podle komentátora Martina Schmarcze premiér Petr Fiala (ODS) nechápe, kde leží problém, a měl by se více soustředit na budoucnost.

Konflikt v Pásmu Gazy je u konce, alespoň na nějaký čas. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podepsal dohodu o příměří a propuštění rukojmích s teroristickým hnutím Hamás. Židovský stát však rozhodně nemá vyhráno. Experty jsou za vítěze označováni spíše ozbrojenci držící Gazu. A své body na konci střetu získá i nastupující americký prezident Donald Trump.

Je tomu již 80 let, kdy blízcí naposledy spatřili Raoula Wallenberga – švédského diplomata, který se za druhé světové války v Maďarsku zasadil za záchranu desítek tisíc Židů. Hrůzy, které se zapsaly do historie, přežil, osudnými se mu stali „osvoboditelé“: sovětská Rudá armáda. Zatčen byl 17. ledna 1945 v Budapešti, patrně pro podezření ze špionáže pro USA. „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“ Tak zněla poslední Wallenbergova slova jeho blízkým. Dodnes se neví, kdy a kde přesně zemřel, ostatky rodina nikdy nezískala. Hrdina, který nikdy nepoužil zbraň, má sice památníky napříč světem, chybí však hrob.

Pět měsíců poté, co ukrajinské síly překročily hranici při první pozemní invazi do Ruska od druhé světové války, se obě armády střetávají v nejzuřivějších bojích o půdu a vliv. Intenzita podle ukrajinských vojáků připomíná některá z nejhorších obléhání východní Ukrajiny v posledních letech, včetně měst jako Bachmut a Avdijivka. Situaci na bojišti popsali pro web The New York Times.

Ruský Vladimir chce ukázat sílu a válčení je pro něj, bohužel, zábavou. V pořadu K věci to řekl dlouhodobý spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle něj si již běžní Rusové na válku a s ní spojené sankce zvykli a příliš je netrápí.