pacienti

Nově vyvíjené české robotické zařízení by mohlo pomoci přesněji mapovat distribuci radioaktivního jódu při detekci a léčbě nádoru štítné žlázy. Díky průlomové miniaturizované gama kameře přesně lokalizuje, kde a jak radiofarmakum působí. Prototyp nazvaný ThyroPIX byl vyvinut v rámci stejnojmenného projektu financovaného Technologickou agenturou České republiky.

Většina lidí příznaky, jakými jsou bolest břicha, časté průjmy či zácpy, hubnutí, únava a ztráta chuti k jídlu, nevnímá jako varovný signál. Takzvané idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy, ovšem sužují desítky tisíc Čechů. Lékaři IBD ročně diagnostikují zhruba 2500 lidem. Chronické střevní problémy postihují dospělé i děti. To byl případ Michaely, které kolitida zkomplikovala dospívání i mateřství. O zmíněné problematice na dubnovém kongresu v Praze diskutovaly stovky expertů.

Cévní mozková příhoda je podle webu Čas je mozek druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Postihuje zhruba 30 tisíc lidí ročně. Denně této závažné komplikaci podlehne průměrně osmadvacet pacientů. Alarmující je skutečnost, že více než 70 procent české populace nepozná příznaky mozkové mrtvice, přestože jsou klíčové pro rychlou a efektivní záchranu postiženého člověka. Přinášíme základní indicie, jak tento problém včas odhalit.

Černý kašel je na vzestupu po celé Evropě a výjimkou není ani Česká republika. Nemoc postihující dýchací cesty nalomila zdraví několika tisícům Čechů, jde tak o největší počet nakažených za posledních několik desítek let. Neunikl jí ani pražský primátor. Co přesně způsobuje černý kašel? Které skupiny obyvatel jsou nejohroženější? Jak je to s vakcínou proti nemoci? A kdo by se měl především nechat přeočkovat? Podívejte se na přehled informací o této nemoci.

Pod lékařským dohledem stále zůstává deset pacientů, které záchranáři převezli do pražských nemocnic po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zatímco většina z nich se po dvou týdnech od tragédie postupně zotavuje, dvě osoby jsou stále v kritickém stavu, informuje web Novinky.cz.

Většina zraněných ze čtvrteční střelby stále zůstává v péči lékařů v pražských nemocnicích. Někteří se ale na svátky už dostali domů. Jeden z lékařů pro CNN Prima NEWS uvedl, že právě psychický stav je pro zraněné velmi důležitý, a proto se jim snaží maximálně vyjít vstříc, i co se týče návštěv jejich blízkých.

Každý rok v Evropě zemře na následky antibiotické rezistence více než 35 tisíc lidí, konkrétně v Česku zhruba 500. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Před tímto černým scénářem více než před aktuálním nedostatkem některých druhů antibiotik varovali experti napříč obory na tiskové konferenci konané začátkem listopadu v Praze. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi navíc stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je edukace i přístup k problematice v duchu „jednoho zdraví“.

Stal se obětí zneužívání, pokusil se o sebevraždu. Dnes 41letý nemocniční kaplan Joon Park již osm let pomáhá umírajícím pacientům ve Všeobecné nemocnici v Tampě. Práce mu prý vyhovuje, zejména z toho důvodu, že sám rozumí zoufalství. V rozhovoru pro CNN se svěřil s tím, co ho profese kaplana naučila. Prozradil, že těsně před smrtí jsou lidé konečně volní, objevuje se lítost a jedno pojítko – strach.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už zase slibuje, že léků bude dost. Tentokrát mluvil hlavně o penicilinu, který podle lékárníků chybí. Stejně jako například některé léky na astma nebo alergie. Válek tvrdí, že než aby nějakému pacientovi chyběl, zajistí jeho nadbytek. I s rizikem, že by se později musel pálit. Opozice už se jen usmívá a mluví o bájné lhavosti ministra.

Odhadem až sto tisíc lidí na Ostravsku nemá zubaře a někteří z nich nebyli na prohlídce třeba i deset let. To by se ale snad mohlo v dohledné době změnit. Lékařská fakulta Ostravské univerzity totiž získala akreditaci na obor stomatologie. Díky tomu by na ní brzy mělo začít studovat 20 budoucích zubařů.

Lékaři, pečovatelé, zdravotní sestry. Ve chvíli, kdy se rozhodnou životy brát, namísto toho, aby je zachraňovali, jsou titulováni jako andělé milosrdenství, potažmo smrti. Termín, který tento typ vrahů označuje, však není tak ojedinělý, jak by se mohlo zprvu zdát. Přízvisko od konce letošního srpna patří i britské zdravotní sestře Lucy Letbyové, která zavraždila sedm miminek. Stala se nejhorší sériovou vražedkyní dětí v moderní britské historii: nebyla však první. Připojila se k řadě těch, kteří se rozhodli hrát si na bohy a rozhodovat, kdo právo na život má, a kdo nemá. Jaké motivy je k jejich hrůzným činům – dle jejich slov – vedly?

Novinka, která může zachránit životy. Lékaři přišli s technologií, jež dokáže odhadnout riziko selhání srdce, a to dokonce i s měsíčním předstihem. Stačí, když má pacient srdeční implantát a mobilní aplikaci.