paleontologie

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili levou spodní čelist neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález, který je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě, objevil při geologickém průzkumu paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy. Při pozdějším rozsáhlém zkoumání se ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea nazvané Okna do pravěku, informovala mluvčí instituce Kristina Kvapilová.

Velcí suchozemští savci nemají šanci ve světě, který se rychle otepluje. Země se stane „planetou plazů a ptáků“, říká kalifornská vědkyně Ashley Legerová. Máme už podle ní dost znalostí k tomu, aby se dalo předpovědět, jak dobře se různé druhy zvířat přizpůsobí proměnám, jež planeta zažívá a ještě zažije.

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle odborníků patří brachiosaurovi. Soudě podle jejich velikosti mohl gigant z období jury dosahovat délky pětadvacet metrů a výšky dvanáct metrů. Nález je unikátní i svým zachováním původního tvaru.

Na dvoře restaurace v jihozápadní Číně objevili minulý týden stopy dinosaura. Tým odborníků z Čínské univerzity geologických věd odhaduje, že jsou staré 100 milionů let a patřily jednomu z největších druhů pravěkých ještěrů. O nálezu informuje web americké stanice CNN.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a bojoval proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Šestiletý Julian Gagnon objevil během rodinné procházky extrémně vzácný nález. Americký chlapec totiž našel zub starověkého mastodonta, příbuzného moderních slonů, kteří se toulali po Severní Americe před tisícovkami let. Podle odborníků je nález velmi vzácný. Podle rodiny to je znamení, co má chlapec dělat dál – stane se paleontologem.

Paleontologové v Egyptě identifikovali nový druh vyhynulé čtyřnohé velryby. Ta žila před více než 43 miliony let a díky vyvinutým končetinám se nejspíše mohla pohybovat na souši i ve vodě. Velryba dostala jméno Phiomicetus anubis, které odkazuje na egyptského boha smrti a posmrtného života Anubise, informuje web BBC.

Dvojici mladíků z Floridy se podařil nečekaný a vzácný objev. Při potápění narazili na velkou a velmi zachovalou mamutí kost, jejíž stáří se podle předběžných odhadů datuje až do doby ledové. Do toho našli i tesák šavlozubého tygra, informoval web The New York Post.

Vědci v Argentině našli dobře zachovalou lebku masožravého dinosaura, který se před 85 miliony let potuloval dnešní severní Patagonií. Predátor se podobně jako slavný Tyrannosaurus rex pohyboval po dvou nohách a měl drobné přední končetiny, jeho velikost však byla poloviční. Měl také krátký čenich, velmi dobrý sluch a silné čelisti, píše agentura Reuters.

Věda může lidstvo zachránit i vyhubit. Stála za objevem penicilinu i atomové bomby. Je velkým dobrodružstvím malých kroků. Denně v laboratořích i terénu přibývají malé poznatky, které mohou vyústit ve fenomenální objevy. Každý týden vám představíme výběr nejzajímavějších objevů na vědeckém poli, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Nejnebezpečnějším místem v historii naší planety byla prý před sto miliony lety část saharské pouště. A to kvůli koncentraci obřích dravých dinosaurů. Vyplynulo to z přezkumu zkamenělin a fosilií objevených za posledních sto let.