Slon africký - ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Velcí suchozemští savci nemají šanci ve světě, který se rychle otepluje. Země se stane „planetou plazů a ptáků“, říká kalifornská vědkyně Ashley Legerová. Máme už podle ní dost znalostí k tomu, aby se dalo předpovědět, jak dobře se různé druhy zvířat přizpůsobí proměnám, jež planeta zažívá a ještě zažije.
Ashley Legerová je paleontoložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Celý život se věnuje studiu toho, jak se v minulosti zvířata adaptovala na změny klimatu, které se odehrály. V současné době pracuje pro paleontologický institut Cogstone.
Její analýza ukazuje, že klíčové pro přežití bude, kolik daný tvor váží a také jestli je studenokrevný, nebo teplokrevný. Studie podle Legerové jasně prokazují, že v minulosti měly epizody oteplování Země vždy jasné vítěze i poražené. Bodovali menší studenokrevní tvorové, naopak složitá byla adaptace pro velké teplokrevné živočichy.
ČTĚTE TAKÉ: Podivné výsledky studie psích mozků. Stále se zvětšují, vědci netuší proč
Velcí savci budou podle výzkumu trpět ze dvou důvodů. Tím prvním je jejich strava: Všichni největší savci se živí velmi podobně – rostlinami, kterých však bude nedostatek zejména proto, že kvůli nedostatku vláhy způsobené horkem a suchem se nebude dařit stromům. Žirafy, sloni a další velcí savci tak přijdou o hlavní zdroj své potravy. Druhým problémem bude teplo samo o sobě. Obří mnohatunová těla bude nesmírně těžké ochladit – zejména když ubude vody ve volné přírodě.
Sloni o velikosti psů?
Sloni a jiní zástupci megafauny ale nemusejí hned vymřít, změna podmínek je může donutit přizpůsobit se. Profesorka dokládá, že jsou toho schopní – existují důkazy o miniaturních pralesních slonech, kteří žili izolovaní na různých ostrovech světa.
Rybí pohroma. Statisíce uhynulých zvířat zaplavily texaské pobřeží, úřady to nepamatují
Statisíce mrtvých ryb zaplavily texaské pobřeží. Zahynuly kvůli nedostatku kyslíku, píše web deníku Bild. Úřady tvrdí, že jde o běžný jev – když v létě stoupají teploty, klesá množství prvku ve vodě. Připouštějí však, že množství zasažených zvířat je letos rekordní.
Evoluce tak bude upřednostňovat ty menší, kterým se budou rodit menší mláďata, a vše povede až ke slonům, kteří – slovy Legerové – budou velcí jako dnešní psi. Samozřejmě ne čivavy, ale rozměry dogy jsou podle ní zcela realistické.
V rozhovoru pro web Gizmodo spolu s dalšími oslovenými vědci popsala, kdo šanci má a kdo ne. „Konkrétní příklady: Sloni afričtí používají své obrovské uši k tomu, aby se ochladili. Jejich uši jsou plné drobných cév, a když je horko, mávají jimi, aby ochladili krev. Už tak jsou lépe přizpůsobení horku. Afričtí sloni tak budou mít větší šanci přežít a přizpůsobit se (neboli zmenšit se) než sloni indičtí. Lední medvědi jsou odsouzeni k zániku, ale medvěd malajský, který je lépe adaptovaný na horko, se pravděpodobně přizpůsobí. Zvířata s kratší srstí (například antilopy) na tom budou lépe než zvířata s delší srstí (kozy ze Skalistých hor). Myslím, že všichni savci primárně přizpůsobení chladnému prostředí vyhynou. Ti, kteří žijí v mírném podnebí, mají šanci na adaptaci,“ uvedla.
Opeřená a šupinatá konkurence
Jenže ani pak to nebudou mít snadné – nebudou totiž jediní, kdo se bude pod silným evolučním tlakem měnit. Prosperovat budou na rozdíl od slonů plazi a ptáci, kterým teplo vyhovuje – ostatně právě jejich příbuzní dinosauři vládli Zemi v druhohorách, když po celé planetě převažovala tropická vedra. Chladnokrevní plazi vyšších teplot využívají a mohou v nich být také déle aktivní.
Je proto možné, že plazi využijí příležitosti, kdy budou jiní tvorové vymírat a zmenšovat se, a stejně jako v minulosti začnou růst. Nejvíc paleontoložka věří krokodýlům, kteří by podle ní mohli opanovat mnohem více prostředí než dnes – od oceánů přes řeky až po souš. I to už dříve dokázali.
Zvířat ubývá mnohem rychleji, ukazuje studie. K vyhynutí směřuje až polovina druhů
Víc než polovina zvířecích druhů v současné době zažívá prudký pokles populace. Živočichů ve volné přírodě podle nového výzkumu ubývá mnohem rychleji, než ukazovaly dosavadní výzkumy. V dějinách Země proběhlo už pět masových vymírání, vždy s jinou příčinou. Teď podle řady přírodovědců zažíváme šesté, jehož důvodem není pád asteroidu ani výbuch sopky, ale člověk.
Ještě lépe by se ale mohlo dařit ptákům. Ti mají totiž jednu ještě větší výhodu – díky schopnosti létat mohou rychle opustit oblasti, kde se budou podmínky pro ně zhoršovat, a migrovat tam, kde jim bude dobře.
Také ptákům už se v minulosti v teplých dobách dařilo. Příkladem jsou třetihory, kdy nabývali obřích rozměrů – a nezáleželo na tom, zda byli nebo nebyli létaví. V otázce migrace by jim mohly pomoci i samotné klimatické podmínky – více tepla znamená silnější vzestupné tepelné proudy, na nichž se ptáci vznášejí a které jim pomáhají šetřit síly při dálkových letech.
V některých místech to může podle Legerové vést dokonce k tomu, že si zvířata prohodí role: Malí potomci slonů se mohou snadno stávat kořistí obřích ptáků. Růst mohou také hlodavci, kteří měli v dávných dobách mnohem větší rozměry.
Jediná jistota je nejistota
Sama profesorka však upozorňuje, že tyto scénáře jsou sice pravděpodobné, ale zdaleka ne jisté. Zejména vliv člověka totiž narušuje evoluční pravidla, která platila v minulosti – klasický přirozený výběr dnes už nefunguje, hlavním faktorem v evoluci je právě lidská činnost.
Stejně tak je složité předpovídat konkrétní vývoj klimatu, který se dá snadno zvrátit, ale současně se situace může vlivem nepředvídatelných událostí také rychle zhoršit.
