Paleontologové v Egyptě identifikovali nový druh vyhynulé čtyřnohé velryby. Ta žila před více než 43 miliony let a díky vyvinutým končetinám se nejspíše mohla pohybovat na souši i ve vodě. Velryba dostala jméno Phiomicetus anubis, které odkazuje na egyptského boha smrti a posmrtného života Anubise, informuje web BBC.
Původní fosilní pozůstatky byly objeveny v Lybijské poušti na západ od Nilu během expedice v roce 2008, až nyní se ale zkameněliny dočkaly podrobnější analýzy. Z ní vyplynulo, že vědci narazili na nový druh velryby, která byla schopna lovit kořist jak na souši, tak ve vodě.
Obojživelný savec vážil odhadem 600 kilogramů a měřil něco okolo tří metrů. Stáří objevené nekompletní kostry se datuje do období před více než 43 miliony let, informuje BBC.
Autorem nové studie, která se velrybí fosilií zabývá, je vědec Abdulláh Gohar z univerzity v Al-Mansuře. Phiomicetus anubis měl podle něj dost silné čelisti na to, aby dokázal ulovit i velkého krokodýla. Výběr jména odůvodnil tím, že se tvar lebky nápadně podobá šakalí hlavě Anubise (či Inpua), staroegyptského boha smrti, posmrtného života a mumifikace.
Třebaže nejde o první nález zkameněliny velryby s nohama – podobnou kostru objevili v roce 2011 v Peru – tento konkrétní druh je dle dostupných dat ten nejstarší. „Je to zásadní objev pro egyptskou a celkově i africkou paleontologii,“ uvedl Gorah, jehož práce vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society.
Propadlina Fajjúm v Lybijské poušti je známá mezi paleontology jako bohatý zdroj podobných zkamenělin. Před desítkami milionů let byla celá oblast pod vodou, proto tam vědci dodnes nalézají dobře zachovalé pozůstatky pradávných mořských živočichů. Předpokládá se, že se první velryby vyvinuly v jižní Asii před více než 50 miliony let.