Stačí, aby na Sibiř dorazil ruský prezident, a stane se zázrak. Ceny benzínu se samy od sebe sníží, tedy alespoň oficiálně, fronty se rozplynou a nedostatek paliva, který sužuje celé Rusko, jako by nikdy neexistoval. Rusové tomu říkají moderní Potěmkinova vesnice, a jak ukazují videa přímo z města, někteří se tomu i cynicky smějí. Zlevnění totiž přišlo jen „naoko“.
Existuje možnost, jak jedním tahem vyřešit válku na Ukrajině i konflikt s Íránem? Podle vlivného amerického časopisu The Hill k tomu má prezident USA Donald Trump právě nyní jedinečnou příležitost. Stačí mu zajistit, aby se už tak dlouhé fronty řidičů u ruských čerpacích stanic ještě prodloužily. Pokud nedostatek paliva přinutí Moskvu k jednání s Kyjevem, uvolní se ukrajinské dronové kapacity pro válku s Íránem. Podmínkou však je, kombinací nátlaku a Trumpovy oblíbené celní diplomacie, přimět Indii, členské státy Evropské unie a další světové hráče, aby Rusku neprodávaly benzín.
Při cestě na dovolenou do Itálie si dejte pozor na dva typy stojanů na čerpacích stanicích. U stojanů typu „servito“ totiž zaplatíte přirážku za obsluhu, a to i v případě, kdy odmítnete její služby a natankujete si sami. Výběru stojanu, kde budete tankovat, tedy vždy věnujte zvýšenou pozornost.
Pohonné hmoty by mohly v příštím týdnu prudce zdražit. Důvodem je konec vládního nařízení o maximální ceně paliv, vrácení spotřební daně a také rostoucí ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by na dálnicích mohli řidiči vidět zdražení dieselu až o osm korun na litr. Vyšší cenovku najdou podle něj lidé i u Naturalu 95, který by mohl zdražit v průměru o pět až šest korun na litr.
Kdo se bojí, nesmí na čerpací stanici. Takové motto by mohlo s nadsázkou patřit generaci Z. Průzkum on-line prodejce automobilů ukázal, že se více než polovina lidí ve věku 18 až 24 let obává návštěvy čerpací stanice. Znamená pro ně tlak na psychiku a úzkost. Podle odborníků stojí za rostoucí mírou úzkostí u nastupujících generací mimo jiné stále výraznější vliv sociálních sítí.
Ruská propaganda o okupovaných částech Ukrajiny mluví jako o zemi zaslíbené. Realita na záběrech ze sociálních sítí i z informací ruských bloggerů vypadá trochu jinak – prázdné regály, fronty na benzin a obchody, které nemají co prodávat. Zde rychle mizí i základní potraviny a předměty denní potřeby, nové lze přitom jen těžko dovážet.
Rusko čelí palivové krizi, která naplno zasáhla běžný život tamních obyvatel. V důsledku masivních ukrajinských dronových útoků na ruské rafinerie klesla produkce pohonných hmot natolik, že současná výroba pokrývá pouhých 65 procent sezonní poptávky, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS analytik a odborník na postsovětský prostor Libor Dvořák.
Úřady v ruské Novosibirské oblasti vyzvaly obyvatele, aby pracovali na dálku a omezili cestování autem. Učinily tak v prohlubující se palivové krizi, kterou v Rusku vyvolaly ukrajinské útoky na ropné rafinerie. Napsala to v sobotu agentura AFP, podle níž k podobnému doporučení přikročily i některé další ruské regiony. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Další eskalace konfliktu na Blízkém východě vyhnala ceny ropy až k hranici 80 dolarů za barel. Prudké zdražení bude mít dopad i na českých čerpacích stanicích, kde se bude v nejbližší době znovu zdražovat. A to i přes vládní restrikci v podobě maximální cenové hranice za benzin a diesel. V případě výrazných zdražení paliv na světových trzích totiž citelně rostou i vládou určené cenové stropy. Další cenový skok čeká na řidiče v případě, kdy opatření skončí a vrátí se i spotřební daň na paliva.
Cena severomořské ropy Brent se na velkoobchodní burze nyní pohybuje okolo 70 dolarů za barel. Jedná se o hranici, na které ropa byla před velkým skokem po vojenské intervenci Spojených států na Blízkém východě. Vládní zastropování cen paliv však platí dál a v nejbližších dnech se nic nového nezmění. Ekonomové i předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček mají opatření za zbytečné a mělo by dle nich skončit co nejdříve.
Rusko už podle všeho není energetickou supervelmocí, jejíž ekonomiku nedokážou oslabit ani ty nejtvrdší západní sankce, jak Kreml dlouhodobě tvrdí. Vyplývá to z analýzy serveru Politico, podle níž Ukrajina sérií cílených útoků výrazně narušila ruskou palivovou infrastrukturu a vyvolala nedostatek pohonných hmot. Portál dodává, že ekonomika autoritářského vládce Vladimira Putina kvůli tomu doslova „jede na výpary“.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, sklady paliv a logistickou infrastrukturu začínají podle některých vojenských analytiků citelně oslabovat ruskou válečnou mašinerii. Rusko se potýká s nedostatkem pohonných hmot, výpadky elektřiny i vysokými ztrátami na frontě. Problémy se zásobováním už veřejně připustil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle expertů by tak současná strategie, kterou agentura UNIAN nazvala blitzkriegem (bleskovou válkou), mohla Kreml donutit přehodnotit plány na další pokračování ve válce.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
