Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Sebevraždu ve světě spáchá jeden člověk každých 40 vteřin. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) si ročně sáhne na život téměř 800 tisíc lidí. Čeští odborníci přitom varují, že během pandemie koronaviru může počet sebevražd stoupat. Světová asociace pro prevenci sebevražd společně s WHO vyhlašují takzvaný Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. září.
Aktuální údaje odborníků ukazují, že pandemie a s ní související omezující opatření mají negativní vliv na duševní zdraví lidí. Odborníci proto apelují, aby byl na prevenci sebevražd kladen vyšší důraz. Podle Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) z dat vyplývá, že v době nouzového stavu přibylo případů lidí, kteří splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy.
Slovák spáchal sebevraždu, když zjistil, že má koronavirus. Záchranáři jsou v karanténě
Muž z jižního Slovenska spáchal sebevraždu poté, co se dozvěděl, že měl pozitivní test na koronavirus. Svěřil se známému, který pojal podezření, že si chce ublížit, a přivolal záchranáře. Ti už ale nedokázali muže zachránit a navíc poté skončili v karanténě, protože je nikdo neupozornil, že vyjíždějí k nakaženému.
Nouzový stav také podle odborníků ukázal zvýšenou potřebu takzvaných distančních služeb. Z analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplynulo, že krizové linky a též informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR. Problémem byl nedostatek personálu, proto nebyla část volajících obsloužena. Podle analýzy se také ukázala důležitost chatových služeb, například u domácího násilí, protože telefonát může slyšet i ten, kdo oběť ohrožuje, a vzniká tak další riziko.
„Právě navýšení prostředků pro distanční služby pomoci v krizi je jedním z opatření Národního akčního plánu, který vláda přijala 24. srpna,“ uvedl Alexandr Kasal z NUDZ, který je koordinátorem akčního plánu.
Rizikovým povoláním je veterinář
K sebevraždě může podle různých studií dohnat člověka dlouhodobý stres, duševní a tělesné onemocnění, ale i závislost na alkoholu či drogách. Podle výzkumu vědců ze Stanfordovy univerzity mají na duševní zdraví a úvahy o ukončení života vliv také změny klimatu.
Obecně rozšířené tvrzení, že nejčastěji sebevraždu páchají zubaři, podle studie publikované v odborném časopisu věnujícím se veterině Journal of the American Veterinary Medical Association není zcela pravdivé. Rizikovějším povoláním má být právě veterinář. Důvodem může být i to, že téměř denně musí usmrcovat domácí mazlíčky, a také tlak jejich majitelů.
Sebevražd v Česku přibývá. Vláda chce snížit jejich počet o třetinu
Každý den spáchají v České republice sebevraždu přibližně čtyři lidé. „Došlo k nárůstu počtu sebevražd,“ připustil před časem i premiér Andrej Babiš (ANO). Situaci zhoršila i koronavirová pandemie, lidé se obávali o své zdraví či práci. Kabinet chce do budoucna snížit počet sebevražd až o třetinu, počítají s tím Národní akční plán pro duševní zdraví a akční plán pro prevence sebevražd.
I přesto, že sebevražd u nás loni meziročně ubylo o desetinu, při pandemii COVID-19 může jejich počet naopak narůstat, ukazují dosavadní výsledky výzkumu vědců z NUDZ. Bránit tomu má Národní akční plán prevence sebevražd, který mimo jiné pomůže se zprostředkováním lepší dostupnosti péče pro lidi procházející krizí. Například jde o zvýšení kapacity krizových linek.
Ročně v Česku spáchá sebevraždu 1 400 lidí
„V České republice v minulém roce počty sebevražd podle dat Českého statistického úřadu poklesly o více než deset procent oproti předchozímu roku, kdy tento pokles byl výraznější v mužské populaci. Dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy,“ uvedl Kasal.
Ročně v Česku vlastní rukou zemře zhruba 1 400 lidí, v průměru čtyři denně. „Ve věku 15 až 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ poznamenal při představení plánu Petr Winkler z NUDZ a člen výkonného výboru reformy psychiatrické péče.
