Počet sebevražd roste
Každý den spáchají v České republice sebevraždu přibližně čtyři lidé. „Došlo k nárůstu počtu sebevražd,“ připustil před časem i premiér Andrej Babiš (ANO). Situaci zhoršila i koronavirová pandemie, lidé se obávali o své zdraví či práci. Kabinet chce do budoucna snížit počet sebevražd až o třetinu, počítají s tím Národní akční plán pro duševní zdraví a akční plán pro prevence sebevražd.
Ročně spáchá v České republice sebevraždu více než 1 300 lidí. Míra sebevražednosti je nejvyšší mezi seniory, stabilně je pak více sebevražd zastoupeno u mužů. U lidí ve věku 15 až 24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí. A s koronavirem to může být ještě horší. Minulý týden před tím varoval ekonom a člen krizového štábu Filip Matějka.
Ekonom a člen krizového štábu Matějka: Firmy budou krachovat, lidé nebudou mít práci
Na začátku šlo o to, udělat jednoduché rychlé věci, abychom všichni věděli, s čím můžeme počítat, uvedl ekonom a člen krizového štábu Filip Matějka v pořadu Štrunc platformy CNN Prima NEWS. Následně doplnil, že v ekonomických opatřeních byl počáteční směr dobrý, v jednu chvíli jsme však ztratili cestu a začal trochu chaos. Nyní je podle něj nutné počítat s krachy firem a nezaměstnaností.
„Firmy budou krachovat, lidi nebudou mít práci, spousta z nás bude nešťastných. Kolegové Michal Bauer a Julia Chytilová zjistili z dat, že procento depresí se téměř zčtyřnásobilo. Více než milion lidí má najednou navíc deprese, to je obrovské neštěstí,“ řekl v pořadu Štrunc platformy CNN Prima NEWS.
„Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce,“ míní předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.
300 milionů na prevenci
Před vyšším výskytem depresí varoval i český premiér. „Koronavirus má velice negativní dopad na naši společnost a negativní vliv na naše duševní zdraví. Dělaly se analýzy a vyplynulo z nich, že COVID-19 má vážný dopad na duševní zdraví. Došlo k nárůstu sebevražd,“ řekl před časem Andrej Babiš ve svém týdenním hlášení.
Vláda chce proti sebevraždám bojovat pomocí Národního akčního plánu pro duševní zdraví. „Máme v plánu snížit míru sebevražednosti o jednu třetinu. Naplánovali jsme vytvoření krizových center, bude zřízena linka první psychické pomoci. Je to velice důležité,“ uvedl Babiš, který je předsedou Rady vlád pro duševní zdraví.
Psychiatři během pandemie ordinovali on-line a chtějí v této formě péče pokračovat
V době koronakrize výrazně více ordinovali psychiatři. Pacienti se na ně obraceli na dálku, jiná možnost totiž často nebyla. Přes 70 procent vyšetření proběhlo například přes telefon, Skype nebo jinak vzdáleně. Zdravotní pojišťovny ovšem tyto úkony přestaly nebo za pár dnů přestanou lékařům proplácet. Jenže lékaři za možnost pečovat o pacienty i na dálku chtějí bojovat.
Akční plány jsou pro roky 2020 až 2030, na prevenci má jít až 300 milionů korun. Podle dokumentů je například klíčové omezit dostupnost prostředků k vykonání sebevraždy. Ministerstvo zdravotnictví chce zajistit dostupnost služeb pro osoby se zvýšeným rizikem spáchání sebevraždy, provádět školení, zajistit dostupnou krizovou intervenci a lépe pracovat s médii při informování o problematice sebevražd.
Odborníci dávají za příklad Vídeň. Lékaři s novináři se zde dohodli, že se nebude psát o sebevraždách skokem pod metro a díky tomu se podařilo počet těchto sebevražd snížit téměř na nulu.
Při nemocnicích by také měla vzniknout zdravotnická krizová centra. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by mělo být v každém kraji jedno. Krizových center je v současnosti v Česku pět, například v Brně či Ostravě.
