Papež František poprvé připustil, že dochází k perzekuci ujgurské menšiny v Číně. Ve své nové knize Ujgury zmínil ve výčtu skupin, které jsou v současnosti pronásledované z náboženských důvodů.
„Často myslím na lidi, kteří čelí pronásledování: na Rohingy, nebohé Ujgury, jezídy, vůči nimž teroristická organizace Islámský stát spáchala opravdu kruté činy, či křesťany v Egyptu a Pákistánu,“ stojí v knize Let Us Dream (Mějme sny), kterou papež napsal ve spolupráci s britským novinářem Austenem Ivereighem.
Za přístup k Ujgurům Čínu kritizují nevládní organizace, USA i mnohé evropské země. Organizace pro lidská práva obviňují čínské úřady, že v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang zřídily ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, v nichž drží více než milion Ujgurů. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání a odmítají nařčení, že v nich Ujguři pobývají z donucení.
Podle agentury AP byl papež František v minulosti velice opatrný, aby ohledně tématu náboženské svobody nepobouřil čínskou vládu, píše agentura AP. Také prohlášení ostatních vatikánských představitelů k situaci v Číně byla velice opatrná. To vzbudilo kritiku ze strany části věřících, nevládních organizací či amerického ministra zahraničí Mikea Pompea.
Vatikán v uplynulých měsících jednal s Čínou o prodloužení smlouvy, jež papežovi umožňuje jmenovat katolické biskupy v Číně. Smlouva nakonec byla v říjnu prodloužena o dva roky. Vatikán nemá s Čínou navázané oficiální diplomatické vztahy a jako jediná země v Evropě uznává za svrchovaný stát Tchaj-wan.
Čínské ministerstvo zahraničí se proti slovům papeže ohradilo a uvedlo, že jeho prohlášení není založeno na faktech, píše agentura AP. Vatikán byl v uplynulých měsících kritizován za příliš vstřícný postoj k Pekingu.
