Levně prodaná kuřata do zahraničí, pak draze přivezená zpět. Ekonomové český postup kritizují

V Česku narozená kuřata posíláme do zahraničí, kde je vykrmí a ve formě masa se vrátí zpět do České republiky.

Potravinový kolotoč. Co udělá neustálý vývoz a dovoz drůbeže s českým zemědělstvím?

Takzvaný potravinový kolotoč jede na vyšší obrátky. V Česku narozená jednodenní kuřata posíláme do zahraničí, kde je vykrmí, a ve formě masa se vrátí zpět do České republiky. Paradox, nad kterým kroutí hlavou jak ekonomové, tak antimonopolní úřad. Ten tvrdí, že se české zemědělství stává neefektivním a oproti zahraniční konkurenci ztrácí dech.

Kuřecí prsní řízky na konci výrobního řetězce. A na jeho začátku? Jednodenní kuřata. V jejich produkci je Česká republika více než soběstačná. Nicméně zhruba 30 až 40 procent těchto kuřat je exportováno do zahraničí. Na návazných trzích, tedy na výkrmu nebo zpracování, jsme výrazným dovozcem – přes 40 procent dovážíme.

ČTĚTE TAKÉ: Vláda není od toho, aby řídila inflaci nebo ceny, míní Musil. Poradil však, co udělat může

„To je velký problém celé české ekonomiky. Soustředíme se na produkci s malou přidanou hodnotou, ale velká marže nám utíká,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Štěpán Křeček. Čeští drůbežáři to ovšem zdůvodňují tím, že například Poláci mají úplně jiné podmínky. „Mají daleko nižší cenu krmných směsí i energií. A je to dáno určitě nerovnými dotačními podmínkami,“ míní předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že proti vývozu do zahraničí nemůže nic dělat. Zemědělcům na unijním trhu prý nelze přikazovat, kam mohou nebo nemohou dovážet. „Pokud producent jednodenních kuřat dostane výhodnou nabídku od zahraniční drůbežárny, tak je vyveze tam. Ministerstvo zemědělství tady není od toho, aby plánovalo zemědělskou nebo jakoukoliv jinou výrobu,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Řešením by podle odborníků bylo zpracování masa přímo u zemědělců. Na jatka jsou ovšem potřeba řezníci a těch v Česku chybí zhruba pět tisíc.

Dalším příkladem takzvaného potravinového kolotoče je mléko. Ročně ho krávy v Česku nadojí přes tři miliardy litrů. Zhruba čtvrtina, tedy 700 milionů litrů, ale míří do zahraničí. Konkrétně jedna třetina do Německa, necelá jedna pětina na Slovensko, 15 procent do Itálie a šest procent do Polska. A právě tři zmínění sousedé, Německo, Slovensko a Polsko, představují nejvýznamnější dovozce mléčných výrobků zpět do České republiky.

Tagy: