Paříž FC si po letním vstupu Bahrajnského království do klubu vede v druhé lize náramně a útočí na postup do Ligue 1. Na fotografii je u míče Ousmane Kanté. Zdroj: Profimedia.cz
Investice zemí z Perského zálivu do evropského fotbalu se v posledních letech stávají stále běžnější praxí. Díky finančnímu potrubí napojenému na „šejky“ se například z anglického Manchesteru City stal gigant, a to stejné platí také pro francouzský klub Paris Saint-Germain. Tomu ve městě pomalu začíná růst konkurence, protože v létě uzavřel dohodu s Bahrajnským královstvím tým Paříž FC a zdá se, že spolupráce má okamžitý efekt.
Na úvod je třeba uvést, že Paříž FC je celkem, který v tuto chvíli hraje druhou francouzskou ligu, takzvanou Ligue 2. V minulé sezoně se navíc v této soutěži udržel zuby nehty, když o pouhé dva body zůstal nad sestupovým pásmem.
V aktuálním ročníku je situace diametrálně odlišná a Pařížané po 11 odehraných zápasech drží první místo v tabulce. Lze jen spekulovat, do jaké míry se na povstání podílí noví investoři, ale jisté je, že určitý podíl na něm mají.
Ligue 1 do tří let. Ale klidně hned
S Bahrajnským královstvím si Paříž FC plácla na konci července. V praxi to znamenalo, že stát z Perského zálivu se stane dvacetiprocentním vlastníkem klubu a rozpočet se zvedne o 30 procent. Bahrajn si od spolupráce slibuje to, že si ve Francii vylepší reputaci a přiláká k sobě nové turisty. S finanční silou v zádech si organizace vytyčila cíl dostat se o ligu výše v horizontu následujících tří let. Ligue 2 není ani ve své třetině, ale zatím to vypadá tak, že by plán mohl být splněn v nejrychlejším možném termínu.
O úroveň výše – v Ligue 1 – poslední sezony dominuje Paris Saint-Germain. Od ročníku 2012–2013 se stalo pouze jednou, že by tým sídlící na stadionu Park Princů nevyhrál mistrovskou trofej. Takovéto nadvlády by Pařížané nedosáhli nebýt příchodu katarských investorů v roce 2011, kteří rázem klubu umožnili skupovat ty nejlepší hráče světa. Finanční sílu demonstroval třeba v roce 2018, kdy za 222 milionů eur (5,8 miliardy korun) přivedl Brazilce Neymara z Barcelony.
Zatímco v jiných nejlepších evropských soutěžích (Anglie, Itálie, Německo a Španělsko, pozn. red.) působí minimálně dva týmy z hlavního města, Francie je v tomto ohledu dlouhodobě specifická a chybí jí rivalové z metropole. Pokud by se nyní Paříži FC opřené o peníze z Bahrajnu povedlo vyskočit o soutěž více, šlo by o zajímavé pokračování příběhu, který se začal psát na konci 60. let minulého století.
Společná minulost
V roce 1969 byl totiž založen klub Paříž FC, který se zanedlouho spojil s týmem Stade Saint-Germain a vzniklo Paris Saint-Germain. Jenže tato fúze vydržela jen do roku 1972, protože starosta města odmítl podporovat klub, který neměl ryze pařížský původ. Proto došlo k rozpadu na dvě různé organizace s tím, že Paříž FC bude hrát první ligu, zatímco Paris Saint-Germain poputuje až do třetí nejvyšší soutěže.
Jenže PSG se dařilo lépe a netrvalo dlouho, aby se vyšplhalo do nejvyššího patra. Paříž FC naopak po dvou sezonách od „rozvodu“ spadla do druhé ligy, čímž přišla o právo hrát zápasy v Parku Princů a přenechala tento stadion „falešným“ Pařížanům. PFC se mezi smetánku vrátila v ročníku 1978–1979, ale to byla jen jednoroční záležitost. Od té doby si nejvyšší soutěž nezahrála.
Teď má velkou šanci na comeback po více než 40 letech. O tom, že klub upadl do zapomnění, svědčí také návštěvy. Například v loňské sezoně si na 20tisícový stadion Stade Charléty našlo cestu v průměru pouze 2 344 diváků. Obyvatelé hlavního města Francie si zkrátka zvykli chodit na PSG.
Se sloganem „Vítězný Bahrajn“ na dresech si PFC vedené trenérem Reném Girardem razí cestu do Ligue 1 a pokud mise skončila úspěchem, dá se předpokládat, že počet lidí na tribunách by byl vyšší. A zvláště potenciální souboje dvou týmů se společnou DNA vypadají lákavě.
Katařané mají v pařížském fotbalovém prostředí značně navrch, ale může být zajímavé sledovat, do jaké míry budou v dalších měsících a letech „nepříjemní“ Bahrajnci prostřednictvím PFC.
