Pavel: Vícerychlostní Evropa je cestou k větší podpoře Ukrajiny. Česko se pak musí rozhodnout
Pokud bude Evropskou unii paralyzovat jeden nebo dva státy, může být vícestupňová Evropa cestou, jak z toho ven. Na veřejném slyšení k bezpečnosti Evropy, Ukrajiny a obranyschopnosti Česka to řekl prezident Petr Pavel. Pokud by se plán, o kterém se v unijních kruzích mezi představiteli velkých zemí hovoří, skutečně uskutečnil, musí se podle prezidenta Česko rozhodnout, zda chce být v jádru bloku, nebo na jeho okraji.
Unijní blok by měl podle Pavla být silnější a dělat vše pro to, aby se stal akceschopnějším. „Bude-li EU paralyzovaná například v otázce půjčky pro Ukrajinu jedním či dvěma státy, pak samozřejmě bude hledat cesty, jak z toho ven,“ vysvětlil.
ČTĚTE TAKÉ: Skončila éra bezstarostnosti a iluzí, řekl Řehka. Armáda se začala připravovat na nejhorší scénář
Jednou z možností, kterou často skloňují představitelé EU i největších evropských zemí, je vytvoření takzvané vícerychlostní Evropy. Jádro Unie by v takovém případě postupovalo rychleji a bylo by na ostatních, zda by se připojili, či nikoliv.
Čtěte také
Pokud by došlo k uskutečnění tohoto projektu, Česko bude podle Pavla stát před důležitou otázkou. „Bude na nás, abychom si vyhodnotili, jestli je pro Česko z pohledu ekonomického, bezpečnostního, ale i hodnotového, lepší zůstat někde na okraji, anebo jestli se budeme identifikovat s tím, co bude představovat jádro,“ řekla hlava státu.
Tuto diskuzi je podle něj třeba začít vést již nyní, podle jeho názoru EU k vícerychlostní Evropě směřuje. Eroze současného světového řádu podle něj povede k vytvoření nového, ve kterém budou hrát prim velmoci. Ty největší země pak budou určovat tón a menší státy se budou muset přizpůsobit.
Čtěte také
„A jestli nechceme být mezi těmi malými, kteří budou sbírat drobky a přizpůsobovat se tu Rusku, tu Americe, tu Číně, tak by asi stálo za to uvažovat o tom, jak dělat Evropu silnou. Ale ne na základě sobectví, ale na základě hodnot, které Evropa po dlouhá staletí vyznávala a na kterých stojí EU, a být toho součástí,“ uzavřel.
Německo volá po rázné změně
O zavedení dvourychlostní Evropy se začalo aktivně diskutovat na konci ledna z popudu německého vicekancléře Larse Klingbeila. Politik byl frustrován z blokací podpory Ukrajině ze strany Maďarska, proto dal dohromady představitele šesti největších ekonomik EU.
„Pokračování jako dosud nepřipadá v úvahu,“ napsal Klingbeil v dopise evropským lídrům, který získal deník Washington Post. Pokud má starý kontinent lépe čelit geopolitickým výzvám, musí podle německého politika dojít ke změně. Mezi šestici největších ekonomik, které tvoří jádro diskutovaného bloku, patří vedle Německa ještě Francie, Itálie, Polsko, Španělsko a Nizozemsko.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Úbytek mužů nebo propaganda na billboardech. Just popsal Rusko čtyři roky po začátku války
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
