Péče o skleník před zahájením sezóny se nesmí zanedbat

Skleník je během vegetačního období zdrojem výtečné, na teplo náročné zeleniny. První dubnové dny jsou, alespoň co se činností v zahradě týká, pro přípravu skleníku na sezonu jako dělané. Kromě péče o půdu se věnujeme i desinfekci a drobným opravám skleníku jako celku.

Péči o skleník před zahájením sezony provádějte do poloviny dubna. Nejprve namontujte zpět automatické otvírače, které zajišťují větrání ve dnech, kdy je teplo a hrozí až poškození rostlin. Pokud je teplo, po namontování je možné funkčnost otvíračů přímo ověřit a případně zasáhnout. Když některý z nich přestane být funkční, zjistěte, co je za závadu a případně zařízení vyměňte za nové. Investice to není náročná a efekt průkazný. Pak se zaměřte na celkovou kontrolu stavu skleníku, zkontrolujte utažení všech šroubových spojů a nepoškozenost polykarbonátových panelů, které u moderních skleníků nahrazují skleněné tabule. Kontrolu si také zaslouží i tmelení, kterým jste upevnili při montáži panely ke kostře. Případný zvětralý nebo jinak poškozený tmel opatrně vyřízněte vylamovacím nožem a opravte nanesením tmelu nového.

Proč volit kvalitní materiály?

Důležité je na snadnou údržbu myslet už v začátku, když skleník pořizujete. Laciné a na první pohled lákavé skleníky se pro uživatele mění v noční můru ve chvíli, kdy je nutné vyměnit většinu polykarbonátových panelů. Levné skleníky z Asie mají životnost zhruba dva až tři roky a pak si žádají nákladnou výměnu panelů za nové. Výlisky z plechu, které slouží jako kostra skleníku, většinou nevydrží ani silnější vítr a pod jeho náporem se kroutí. Proto je potřeba volit některý z kvalitních výrobků, které mají nejen kvalitně vyvedenou kostru, ale i polykarbonátové panely s UV stabilizací. Větší příplatek ale znamená často velmi dlouhou životnost.

Desinfekce skleníku

Po provedení kontroly dotažení všech šroubů a celkového stavu skleníku se přesuňte zpět dovnitř. Nyní je nutné přistoupit k desinfekci. Ta se provádí několika odlišnými způsoby. První z nich je využití vykuřovací dýmovnice nebo sirných knotů, avšak tyto látky jsou nebezpečné pro hmyz a zároveň spolehlivě zničí i rostliny, které ve skleníku záměrně přes zimu zůstaly. Jako velmi šetrné řešení pro desinfekci konstrukce skleníku zevnitř je možné použít silnější roztok octové vody ve formě postřiku, který je vůči ostatním organismům neškodný, ale zárodky škůdců spolehlivě zlikviduje. Postřik octovou vodou můžete opakovat i vícekrát, panely pak omyjte vodou, stačí k tomu navlhčený hadr.

Speciální péči vyžaduje půda ve skleníku. Pokud už po mnoha letech není v dobré kondici, pak ornici vyměňte za novou, nejlépe kompostovou zeminu, která je prosítovaná, úrodná a plná živin. U půdy se desinfekce provádí dusíkatým vápnem, které dokonale vyhubí všechny zárodky škůdců. Dusíkaté vápno se po rozhozu zapraví povrchově do půdy, zalije se a přikryje folií, je zde nutno udržovat vlhkost.

Zalévejte pravidelně tak, aby půda, které prochází takto aplikovanou desinfekcí, nevyschla, jinak by efekt nebyl dostatečný. Dusíkaté vápno je zázračný činitel, do tří týdnů po aplikaci zlikviduje jak vajíčka slimáků a jiných škůdců, tak zárodky plevelů a jiných nezvaných rostlin. Kromě toho také pomáhá s úrodou tím, že se do půdy uvolní dusík a vápník, tolik důležité látky pro vývoj zeleniny. Po třech týdnech je možné půdu ve skleníku odkrýt, mírně nakypřit a pak se pusťte do zakládání výsevů budoucí úrody a letniček.

Tagy: