Peníze pro živnostníky, silnější pravomoci policistů a zmrazení hypoték. Poslanci rozhodnou, jak dál bojovat s dopady koronaviru
Ilustrační foto
Poslanci v úterý začnou rozhodovat o tom, zda a na jak dlouho prodlouží nouzový stav. Jednat budou i o dalších zásadních opatřeních v boji s dopady koronavirové pandemie. Mezi vládními návrhy jsou výplata 25 tisíc korun živnostníkům, pravomoc policistů na místě pokutovat přestupky proti krizovým nařízením či odklad splácení hypoték.
O žádosti vlády na prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů do pondělí 11. května budou poslanci diskutovat v úterý. Nouzový stav by totiž jinak skončil o velikonoční Bílé sobotě. Z vyjádření šéfů sněmovních stran ale vyplývá, že Poslanecká sněmovna návrh kabinetu neschválí. Mohla by ale nouzový stav prodloužit do čtvrtka 30. dubna. O tomto datu mluví KSČM, která vládu toleruje, a hlásí se k němu i předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) do dolní komory Parlamentu dále posílá návrh na výplatu 25 tisíc korun drobným podnikatelům a dalším OSVČ postiženým vládními omezeními. Schillerová přitom původně slibovala patnáct tisíc korun každý měsíc, vláda se nakonec přiklonila k výše uvedené jednorázové částce.
Sněmovna ale může návrh ještě změnit, zákon nazvaný „pětadvacítka“ totiž kritizuje opozice. I ministryně slíbila úpravu s tím, že budou nastavena mírnější pravidla čerpání. Zástupci ODS, Pirátů, STAN, TOP 09 a lidovců chtějí nicméně částku navýšit na 30 tisíc.
Připraven k projednání je také balíček opatření Ministerstva spravedlnosti. Obsahuje odklad podávání insolvenčních návrhů, zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí a změkčení podmínek oddlužení.
Až deset tisíc za porušení krizových opatření
Zákonodárci také proberou uzákonění pravomoci policistů a strážníků pokutovat na místě přestupky proti krizovým opatřením. Nově by na návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mohli trestat přímo na místě blokovou pokutou do výše 10 tisíc korun. Dosavadní postih ve správním řízení se podle ministerstva ukázal jako zdlouhavý.
„Lidem dnes za porušení nařízení hrozí na papíru drakonické pokuty. V reálu ale jejich vymáhání ve zdlouhavém správním řízení nefunguje. Pokud policisté a strážníci porušení odhalují, měli by mít právo je taky postihovat,“ řekl Hamáček.
Hamáček zároveň slibuje, že policie nechce lidi šikanovat. „Policie nebude stát v lese za stromem a pokutovat osamělého cyklistu bez roušky. Jde nám o rychlý postih evidentních porušení s rizikem možného přenosu infekce,“ uvedl ministr vnitra. Ukázkovým případem je podle něj pokuta za skupinové popíjení alkoholu na předzahrádkách či v parcích.
Zmrazení hypoték a úvěru
Poslanci by také mohli rozhodnout o možnosti pro jednotlivce a firmy na tři nebo šest měsíců přerušit splácení úvěrů a hypoték. „Odložení splátek bude dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky,” uvedla k tomu šéfka státní pokladny Schillerová.
Splátky bude podle Ministerstva financí možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020. „V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu. Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů,” uvedl resort na svém webu.
Banky v současnosti řeší již přes 100 tisíc případů žádostí o odklad splátek. Jak řekl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek, právě na tuto skutečnost vládní návrh navazuje.
Čtěte také
Opozice upozorňuje, že v průběhu legislativní nouze není možné zrychleně projednávat některé zákony, u nichž je nutná standardní délka debaty. Nelíbil se jí například návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) na posílení role vlády a premiéra v krizových situacích. Ministerstvo obrany chtělo vládě předložit zprávu o činnosti odborného týmu, který doporučil změnit způsob vyhlašování stavu ohrožení státu pro případ, že by se Parlament nebyl schopen sejít. Podle doporučení by byla posílena role vlády a premiéra. Opozice dokument ostře kritizovala, vláda podle ní zneužila období nouzového stavu. Ministerstvo obrany to odmítlo s tím, že plnilo několik let starý úkol ještě předchozí vlády. Metnar ale uznal, že načasování projednání nebylo šťastné.
Piráti uvedli, že podle nich nejde o první případ zneužívání stavu nouze ze strany vlády. Stejně tomu podle nich bylo i v případě, kdy měl kabinet v březnu jednat o návrhu zákona o skutečné evidenci majitelů firem. Ten by podle Pirátů, Transparency International (TI) či spolku Milion chvilek pro demokracii nahrával přímo premiéru Babišovi ve sporu o jeho střet zájmů. Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.
Podle nové předlohy zákona o evidenci skutečných majitelů firem by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil skupinu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu, uvedla v lednu TI. Vláda projednání novely v březnu v reakci na kritiku přerušila.
Čtěte také
Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě.
