Světluškám zvoní hrana. Zdroj: Cradle of Forestry
Vlahé letní večery si spojujeme s přítomností létajících samečků svatojánských mušek, nebo-li světlušek. Podle vědců na tento dech beroucí výjev ale můžeme pomalu zapomenout. Světluškám (podobně jako dalším hmyzím druhům) totiž hrozí vyhynutí. Téměř dva tisíce různých druhů ohrožuje ztráta habitatu, nadměrné používání pesticidů, ale i umělého osvětlení.
Mizení přirozených habitatů ohrožuje téměř každý živočišný druh. U hmyzu je situace o to horší, že pro různá stádia svého životního cyklu mohou vyžadovat rozdílné podmínky prostředí. Platí to i světlušek, jejichž přirozené habitaty se na mnoha místech světa mění na palmové plantáže. Další hrozbou pro hmyz obecně jsou i pesticidy a insekticidy, především pak neonikotinoidy ohrožující i budoucnost mnoha opylovačů, kteří se „zatoulají“ na rozsáhlé monokulturní lány.
V poslední době však vědci odhalují, že velkým problémem je i umělé osvětlení našich měst (ať už jde o pouliční lampy či reklamní neony), kterého neustále přibývá. Jde o takzvané „světelné znečištění“ – světla totiž neosvěcují jen naše ulice, ale odrážejí se i do nebe.
Světlušky jsou výrazně dimorfní. Létají jen samečci. Zdroj: Cradle of Forestry
Světlušky jsou výrazně dimorfní. Létají jen samečci. Zdroj: Cradle of Forestry
U mnoha zvířat (včetně nás lidí) tato světla narušují přirozené biorytmy a u světlušek navíc poškozuje jejich schopnost bioluminiscence, tedy schopnost vyzařovat světlo. Tato dovednost je esenciální pro jejich rozmnožování a příliš světelného znečištění v oblastech jejich výskytu narušuje jejich rituály dvoření. Výzkumníci spočítali, že umělé noční osvětlení podle konzervativních odhadů najdeme na více než 23 % povrchu zemské souše.
Vědci současný stav hmyzu definují jako „tichou apokalypsu“. Podle nich hrozí vyhynutí až téměř polovině veškerého hmyzího života. Hmyz však představuje potravu pro mnoho dalších druhů a bez něj může vskutku nastat rozpad ekosystémů.
