
Originální boj s cenami energií: Na Náchodsku založili družstvo a dělí se o přebytky
Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.
Z nové studie, publikované ve vědeckém časopise Proceedings, vás zamrazí. Odhaluje totiž jak nicotná je lidská populace v celku všeho živého a zároveň, jak velký negativní vliv na život má.
Oceánská zóna soumraku čelí znepokojivé budoucnosti. Zdejší ekosystém by mohl dle studie Exeterské univerzity ve Spojeném království v důsledku změn klimatu dramaticky prořídnout a do konce století vyhynout. Oteplují se totiž moře a do slabě osvětlených vod se dostává méně potravy. Informují o tom americká a britská média.
Pro mnoho z nás představuje ptačí zpěv neodmyslitelnou součást vycházek do přírody. Nová studie však odhaluje, že ptačí zpěvy po celé Severní Americe i Evropě se mění – ubývá v nich na hlasitosti i rozmanitosti.
Přinejmenším tři stovky mrtvých mořských želv vyplavilo moře na pobřeží Mexika. Podle předběžného ohledání se úřady domnívají, že se utopily.
Představitelé novozélandské vesničky Punakaiki na Jižním ostrově rozhodli o zvláštním kroku. Na pásu o délce téměř tří a půl kilometru se večer již nerozsvěcí lampy veřejného osvětlení. Za novým opatřením stojí snaha o záchranu vzácného ptačího druhu, buřňáka novozélandského, který hnízdí jen v této oblasti. Rozsvícené lampy totiž matou mláďata, která pak umírají na silnicích.
V několika posledních týdnech se v severoamerickém státě Nové Mexiko začaly objevovat tisíce mrtvých ptáků, kteří byli na cestě na svá zimoviště. O podobné situaci informují i média v dalších pěti státech USA a čtyřech mexických státech. Ornitologové mluví o národní katastrofě. Za ohromným počtem mrtvých ptáků stojí zřejmě klimatická změna a rozsáhlé požáry.
Katastrofické požáry, ničivé bouře, nemilosrdná pandemie. Posledních pár měsíců se Austrálie potýká s jedním problémem za druhým. I přesto se ale najdou důvody k radosti. Třeba to, že se v téměř sto let starém azylu pro koaly začala objevovat první letošní mláďata.
Hmyz patří mezi základní stavební prvky každého udržitelného ekosystému. Jde o nejrozmanitější a nejpočetnější třídu živočichů na Zemi. Opylují rostliny, jsou potravou pro další živočichy a recyklace přírodního odpadu by bez nich neprobíhala tak hladce. Nové sčítání jejich populací však vědce vyděsilo. Za posledních třicet let počty hmyzu celosvětově poklesly o celou čtvrtinu.
Nová studie, která na počátku února vyšla v časopise Science, přichází se zjištěním, že od dvacátého století poklesl počet čmeláků o třicet procent. Podle výzkumníků za tím stojí především extrémní výkyvy počasí. Pro čmeláky je totiž život v oblastech, kde se zvyšují teploty, složitější. Jejich rozšíření se tak posouvá společně s klimatickými pásy.
Vlahé letní večery si spojujeme s přítomností létajících samečků svatojánských mušek, nebo-li světlušek. Podle vědců na tento dech beroucí výjev ale můžeme pomalu zapomenout. Světluškám (podobně jako dalším hmyzím druhům) totiž hrozí vyhynutí. Téměř dva tisíce různých druhů ohrožuje ztráta habitatu, nadměrné používání pesticidů, ale i umělého osvětlení.
Už koncem roku 2019 přišla zpráva, že medvídek koala je funkčně vyhynulým druhem. V listopadu totiž požáry v Austrálii zasadily jejich populaci tvrdou ránu. Tehdy lehly popelem tři tisíce hektarů, kde do té doby žily koaly s rozmanitou genetickou výbavou, která mohla dalším generacím pomoci snadněji se přizpůsobit klimatickým změnám. Několik set zvířat tehdy uhynulo. A nebyla poslední.