Pět klíčových bodů, které vzešly z jednání v Bílém domě: Sliby o bezpečnosti Ukrajiny i jednota


Schůzka v Bílém domě patřila k těm zatím nejpočetnějším. Kromě amerického a ukrajinského prezidenta se jí účastnila také řada zástupců Evropy, aby přispěli k úspěšnosti mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři vystupovali relativně jednotně a zdálo se, že se shodli na dalších krocích v úsilí o zastavení bojů mezi Ukrajinou a Ruskem – řada otázek ale zůstala nevyřešená. Co ze setkání vyplynulo? Zde je pět klíčových poznatků, které byste měli znát.

Transatlantická aliance v pondělí prošla nervy drásající zkouškou, píše server Politico. Evropští lídři přijeli do Washingtonu s obavami, že Donald Trump se opět spojí s Vladimirem Putinem a bude se snažit přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k nespravedlivému a nebezpečnému urovnání.

ČTĚTE TAKÉ: Putin a Zelenskyj se mají sejít do dvou týdnů. Jsem připravený, hlásí ukrajinský prezident

Evropští lídři – včetně britského Keira Starmera, francouzského Emmanuela Macrona a německého Friedricha Merze nebo šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové – proto zrušili své původní plány, aby mohli doprovodit Zelenského do Bílého domu.

Hlavním cílem celé delegace bylo zkrotit Donalda Trumpa, aby se neopakoval scénář rozohněné únorové schůzky.

Tentokrát to však bylo jiné. Setkání proběhlo v přátelské atmosféře, ale nepřineslo žádné konkrétní výsledky, hodnotí deník The New York Times.

Zde je pět hlavních bodů ze setkání.

1. (Relativně) jednotný hlas

Tři dny poté, co Trump přivítal Putina doslova s červeným kobercem, došlo v jeho postoji k válce na Ukrajině k několika názorovým otočkám. V pondělí se však z Bílého domu ozval poměrně jednotný hlas Evropy i Ameriky.

Drobná neshoda proběhla mezi Trumpem a Merzem například v otázce uzavření příměří před dalšími jednáními s Ruskem. Zatímco podle Trumpa by se mělo při mírových rozhovorech pokračovat i přes neutuchající boje na frontě, podle německého kancléře by mělo nejprve nastat příměří, aby bylo možné dál jednat o trvalém míru.

Francouzský prezident zase dal najevo, že pochybuje o Putinově dobré víře. „Nejsem přesvědčen, že prezident Putin také chce mír,“ cituje Macrona The New York Times.

Nedošlo však k žádným výbuchům, které ukončily předchozí návštěvu pana Zelenského v Bílém domě. Všichni účastníci se zdáli souhlasit s plánem uspořádat přímé rozhovory mezi panem Zelenským a panem Putinem, zatímco se budou řešit další otázky, jako je přesná povaha bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a případné území, které by Ukrajina mohla být ochotna postoupit.

2. Neurčité sliby o bezpečnosti Ukrajiny

„V oblasti bezpečnosti bude k dispozici velká pomoc. Bude k dispozici velká pomoc. Bude to dobré,“ prohlásil po jednání Trump.

První frontovou linií by podle něj nicméně měly být evropské státy, které by měly přinést hlavní bezpečnostní garance. Na otázku, zda Spojené státy pošlou americké vojáky na Ukrajinu v rámci mírových sil, však podle deníku The New York Times odpověděl jen neurčitě s tím, že Spojené státy „jim pomohou“.

Evropští lídři vyvíjeli na Trumpa tlak, aby poskytl bezpečnostní záruky podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tedy že útok na Ukrajinu by byl považován za útok na všechny země NATO.

Na otázku, jaké bezpečnostní záruky požaduje, Zelenskyj odpověděl, že „všechny.“

Ruské ministerstvo zahraničí již varovalo, že nepřijme rozmístění vojenského kontingentu zemí NATO na Ukrajině, protože taková síla by mohla mít „nepředvídatelné důsledky“. Kreml tak podle všeho věří, že Trump takovou představu definitivně nezavrhl, dodává Politico.

3. Trumpův telefonát do Kremlu

V pondělí Trump nadále vykresloval Putina jako člověka, který má upřímný zájem najít způsob, jak ukončit válku, kterou sám začal. V jednu chvíli Trump přerušil jednání s evropskými lídry v Bílém domě, aby zavolal ruskému prezidentovi.

Poté Trump pozval Zelenského a evropské lídry do Oválné pracovny, aby jim proběhlý telefonát popsal, uvedl finský prezident Alexander Stubb pro CNN. Rozhodnutí o telefonátu podle něj bylo „koordinováno“ s evropskými lídry, přičemž Trump „testoval“ myšlenku bilaterálního setkání mezi Zelenským a Putinem s Ruskem.

Podle zpráv ruských státních médií řekl Jurij Ušakov, poradce Kremlu, že Putin poděkoval americkému prezidentovi za páteční summit na Aljašce a vyslovil se pro pokračování přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.

4. Setkání Zelenskyj–Putin není jasné

Zatímco ještě pár dní nazpět Trump hovořil o plánovaném setkání mezi Putinem a Zelenským, které by se mělo konat již tento pátek, nyní se ukazuje, že kromě času a místa konání stále chybí také souhlas Kremlu.

Jurij Ušakov, poradce prezidenta Putina pro zahraniční politiku, v prohlášení uvedl, že Putin a Trump vedli „upřímný a velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor. V diplomatické hantýrce však podle deníku The New York Times slovo „upřímný“ často značí, že se obě strany zcela neshodly.

Prohlášení uvádí, že ruští a američtí lídři se dohodli na jmenování zkušenějších vyjednavačů pro přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Nezmiňují ale, zda se Putin sám zúčastní. Ten, ačkoli setkání se Zelenským přímo neodmítl, dal jasně najevo, že ukrajinského prezidenta nepovažuje za legitimního ani za svého rovnocenného partnera.

Zelenskyj také trval na tom, aby před setkáním nebyly formulovány žádné konkrétní podmínky pro jeho výsledky.

5. Ukrajina dá 90 miliard dolarů za zbraně USA

Zelenskyj v pondělí projevil zvláštní zájem o získání dalších protivzdušných systémů Patriot, které by pomohly minimalizovat škody způsobené neúnavnými ruskými raketovými útoky. Ty by USA Ukrajině spolu s dalšími zbraněmi nedarovaly, ale prodaly, prohlásil Trump.

Zelenskyj v pondělí novinářům také řekl, že v rámci bezpečnostních záruk by Ukrajina nakoupila americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím Evropy a že Spojené státy by od Ukrajiny nakoupily drony.

Konkrétní dohoda musí být podle Zelenského ještě doladěna. Už nyní je podle The New York Times nicméně jasné, že by byla významným krokem k posílení ukrajinské armády – zejména pro případ uzavření míru a odstrašení Ruska před dalším možným vpádem.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: EXKLUZIVNÍ reportáž z vesnice u frontové linie: Žít pod ruskou okupací? V žádném případě