Putin a Zelenskyj se mají sejít do dvou týdnů. Jsem připravený, hlásí ukrajinský prezident
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě jednal s prezidentem USA Donaldem Trumpem o dalším postupu při řešení války s Ruskem, které proti Ukrajině vede již čtvrtým rokem brutální konflikt. Kromě něj zavítali do Washingtonu i evropští lídři. Trump se poté telefonicky spojil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Poté oznámil, že všechny strany učinily „správný krok k míru“. Nyní Trump slibuje společné jednání mezi ním, Zelenským a Putinem. Tomu by mělo předcházet ještě setkání pouze mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Zelenskyj hlásí, že je na to připravený.
Pondělní jednání Trumpa, Zelenského a evropských lídrů je podle zahraničních médií v čele s BBC u konce. Americký prezident měl poté kontaktovat šéfa Kremlu Vladimira Putina. Mluvčí Zelenského potvrdil, že později v Oválné pracovně ještě hovořili pouze Trump a Zelenskyj.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpovi úředníci zapomněli v hotelu dokument o setkání s Putinem. Mluví se o neschopnosti
Trump později na sociální síti Truth shrnul výsledek pondělního jednání se Zelenským a evropskými lídry. „Během setkání jsme diskutovali bezpečnostní garance pro Ukrajinu a jaké by měly zajistit evropské státy s koordinací Spojených států amerických. Všichni jsou velmi šťastní ohledně možnosti míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ napsal Trump. Dodal, že jde o „velmi správný a raný krok pro ukončení války“.
Navazuje na téma
Kromě toho dodal, že stále platí jeho myšlenka uspořádat společné setkání mezi ním, Zelenským a Putinem. Před pondělním jednáním hlásil, že jej chce uskutečnit na pátek. Místo setkání stále není určeno. Tomuto setkání má ale ještě předcházet jednání, u kterého mají být pouze Rusové a Ukrajinci v čele s Putinem, respektive Zelenským. Jednání obou válčících zemí sice probíhají, ale hlavy států se od zahájení ruské invaze nesetkaly.
Do Washingtonu ukrajinského prezidenta doprovodili francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo britský premiér Keir Starmer. Na schůzku přišli také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte. Lídři koalice ochotných už od neděle deklarovali Zelenskému podporu. Trump ohlásil, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Český premiér Petr Fiala se za Česko cesty do Bílého domu neúčastní. Českou republiku má na jednání zastupovat Finsko.
Hlavní cíl? Zkrotit Trumpa
Kromě vyjádření podpory bylo hlavní rolí evropských lídrů především „ukočírovat“ Donalda Trumpa, konstatovala analýza britské stanice BBC. Zejména s ohledem na dřívější drsný střet v Oválné pracovně, ke kterému mezi ním a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským došlo.
Tomu se tentokrát podařilo vyhnout, když Zelenskyj přišel do Bílého domu v černém obleku, byť bez kravaty. Trump jej za jeho outfit tentokrát chválil a minimálně úvodní uvítání v Oválné pracovně před médii proběhlo v poměrně příjemné atmosféře, kdy oba státníci vtipkovali.
Přestože se v průběhu posledních týdnů analytici shodovali v hodnocení, že Trumpa manipulování ze strany Kremlu již omrzelo, americká média nyní varují, že se tak zřejmě stále nestalo – a že by i proto mohla Zelenského čekat další studená sprcha, varuje list The Independent.
Nervozitu evropských lídrů před setkáním v Bílém domě podle BBC dokazoval i vysoký počet účastníků, kteří se na setkání vydali.
Kdo má u Trumpa nejsilnější slovo?
Nejzdatnější v komunikaci s Trumpem se dosud ukázal být Mark Rutte, který při jejich posledních setkáních nešetřil lichotkami. Podle deníku Time je to právě on, kdo má na svědomí hned několik Trumpových názorových otoček – od tvrdšího postupu vůči Rusům po postoj Trumpa vůči evropským členům NATO.
Snad nejsilněji veřejným prostorem rezonovalo, když Rutte označil Trumpa na summitu NATO za „daddyho“ (čili taťku). Učinil tak, když se řeč stočila na diplomacii na Blízkém východě, šéf NATO o Trumpovi řekl: „Taťka někdy musí použít tvrdá slova, aby je přiměl přestat.“
Americký prezident Donald Trump se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu 13. března 2025. Zdroj: Mandel NGAN / AFP / AFP / Profimedia
Trumpovou favoritkou je italská premiérka Meloniová. Sám ji označil za „fantastickou ženu“ a Meloniová dokonce navštívila prezidentovo soukromé sídlo Mar-a-Lago.
Dobré vztahy s Trumpem má také německý kancléř Friedrich Merz, jehož při setkání v Bílém domě sám Trump chválil. Právě Merz byl komentátory označován jako ten, který před jednáním cíleně přitvrdil.
Solidní vztah má americký prezident s britským premiérem Starmerem – na rozdíl od jeho dvou kolegů se však Starmer vůči Trumpovi veřejně vymezoval například právě v otázce Ukrajiny. Finský prezident Stubb s Trumpem zase sdílí vášeň ke golfu – v březnu spolu dokonce odehráli partii v Trumpově resortu na Floridě.
Předsedkyně Evropské komise pak stojí téměř na opačné straně spektra. V návaznosti na jednání o clech, která s americkou administrativou vedla, zůstaly její vztahy s americkým prezidentem spíš vlažné.
Vedoucí představitelé 7 největších průmyslových zemí se sešli na 50. výročním zasedání G7. Zleva doprava: italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, americký prezident Donald Trump Zdroj: Polaris / Profimedia
Nemůžeme jednat pod palbou, říká Zelenskyj
Navzdory tomu, že americký prezident v průběhu předchozích dní přistoupil na ruský návrh vést jednání o míru bez ukončení ostřelování Ukrajiny, Zelenskyj trvá na opaku.
Vést rozhovory o míru je podle něj nemožné pod neustálou pohrůžkou zbraní. „Potřebujeme příměří a pracovat rychle na finální dohodě,“ uvedl na společné tiskové konferenci s von der Leyenovou, kterou měl v neděli v Bruselu.
Stejný požadavek podpořila po svém nedělním jednání také koalice ochotných. „Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl na síti X po nedělním jednání členů koalice český premiér Petr Fiala (ODS).
Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě.
— Petr Fiala (@P_Fiala) August 17, 2025
Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a… pic.twitter.com/VmZe6SDJgs
„Mezinárodní tlak musí vzrůst kvůli ruskému odmítání zastavit zabíjení,“ napsal na síť X litevský prezident Gitanas Nauseda.
Klíčovým cílem bude také prosadit nutnost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po uzavření mírové dohody, píše analýza. Dodává zároveň, že bezpečnostní záruky získávají na významu především kvůli stále klesající šanci na členství Ukrajiny v NATO, které by jí bezpečnost mohlo garantovat.
Podle The Independent je ale možné, že Trump bude ochoten zvážit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které v principu kopírují článek 5 Severoatlantické smlouvy.
To by mohlo znamenat, že pokud Ukrajina podepíše mírovou dohodu, její dlouhodobá suverenita a bezpečnost budou chráněny silou zbraní spojenců, včetně Spojených států. Myšlenku „článku 5“ již veřejně podpořila například předsedkyně Komise nebo premiér Starmer.
Ukrajinská města u frontové linie Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruku v ruce s bezpečnostními zárukami měly být tématem hovoru také ukrajinské vojenské síly, na jejichž oslabení Moskva opakovaně při vyjednávání trvá.
Ruský požadavek na pět oblastí?
Dalším z bodů společného jednání mělo být také projednání otázek území Ukrajiny a zdůraznění podpory napadené země.
Vladimir Putin údajně požadoval, aby Kyjev jako podmínku pro ukončení války předal Rusům východní oblasti Doněck a Luhansk. Takový krok by podle listu The Independent fakticky znamenal předání průmyslového srdce Ukrajiny, kde se od začátku války sváděly jedny z nejtěžších bojů.
Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff čeká na zahájení tiskové konference mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na společné základně Elmendorf-Richardson 15. srpna 2025. Zdroj: Andrew Harnik / GETTY IMAGES NORTH AMERICA
V neděli večer nicméně pro CNN americký zmocněnec Steve Witkoff uvedl, že Rusko dokonce ustoupilo od původního požadavku na celých pět východních oblastí Ukrajiny.
„Rusové učinili u jednacího stolu určité ústupky ohledně všech pěti regionů,“ řekl Witkoff a dodal, že tato otázka bude předmětem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho pondělní návštěvy Oválné pracovny.
Putin nedokázal dobýt Doněck 12 let, říká Zelenskyj
Zatímco Rusko nyní kontroluje téměř celou Luhanskou oblast, v Doněcku ovládá asi 70 procent území. „Putin si Doněck nedokázal vzít celých 12 let,“ uvedl Zelenskyj.
Otázku území a jeho možných výměn by podle něj měli diskutovat pouze představitelé Ukrajiny a Ruska, a to na trilaterálním setkání spolu s USA, zdůraznil.
6/9 to operate across Ukraine. Now folks at @TheStudyofWar do a marvelous job analyzing the war and they produced a series of extremely informative maps that explain pretty much everything. First, let's take a look at what Putin considers "his" (Novorossiya) in Ukraine. It does pic.twitter.com/m4uLg9trxI
— Alex Melikishvili (@A_Melikishvili) August 17, 2025
Rusko přitom ale nevykazuje žádné známky toho, že by se takové schůzky hodlalo účastnit, řekl Zelenskyj s tím, že by proto měly přijít na řadu nové protiruské sankce.
Odevzdání území navíc kritizuje většina Ukrajinců, včetně těch, kteří z daných území pocházejí. Západní analytici zase hojně srovnávají směnu území za nejistý mír s odevzdáním československých Sudet nacistickému Německu v roce 1938.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dohoda podle Trumpa přijde na summitu USA, Ruska a Ukrajiny. O tom jsme nemluvili, reaguje Moskva
